Na vlně ARCHIZOOM XV.

Týdenní podcast o architektuře

V patnáctém díle Na vlně ARCHIZOOM vyrazíme do přírody a představíme vám atypickou architekturu v podobě horských útulen. 

Krkonošské útulny

Pravděpodobně nejznámější a nejvyužívanější útulny v Česku najdeme v Krkonoších. Projekt útulen pro KRNAP navazuje na předchozí akci Lávky, během níž došlo ve spolupráci s ČVUT k revitalizaci krkonošských stezek vytvořením několika lávek. V rámci spolupráce KNRNAP se studenty má zadavatel přístup k inovativním nápadům za menší náklad a studenti si vyzkouší realizaci projektu se všemi radostmi i překážkami. Výuková metoda Design and Build má skvělé výsledky na školách architektury po celém světě.

Útulny mají sloužit jako nouzový přístřešek pro turisty, které v Krkonoších překvapí změna počasí či tma. Jsou zároveň místem odpočinku a pobyt v netypické stavbě je sám o sobě zážitkem. V rámci projektu museli studenti během jednoho semestru malou stavbu navrhnout, naplánovat její realizaci a sehnat k vytvoření materiál. Specifika předem určeného místa každé útulny určilo podobu jednotlivých projektů. V lednu 2016 pak každý z šesti týmů svou útulnu postavil na nádvoří Fakulty Architektury ČVUT, odkud se poté odvezly do Krkonoš.

KØMEN

První útulnu navrhl ateliér Hlaváček a Čeněk a nese jméno KØMEN. Útulna má symbolizovat kámen a slouží jako jeskynní skrýš u Balvanového vodopádu. Struktura stavby je nepravidelná, její fasádu tvůrci opatřili lesklým falcovaným plechem. V interiéru použili světlé dřevo a dvě okna naproti sobě umožňují průhled skrz. Stavba byla nominována na ocenění Česká cena za architekturu 2020.

Atüln

Další útulna ateliéru Hlaváček a Čeněk názvem Atüln stojí na Klínové cestě a vychází z archetypu původních krkonošských útulen. Útulna ze smrkového dřeva je zdvižena dva metry nad zem, aby umožnila snadný přístup i ve sněhu. Pod konstrukci si návštěvníci mohou schovat svá kola, zavěsit hamaku a vychutnat si výhled do údolí, který se otevírá také čelním oknem ve stěně.

Oko

Studio Mádr a Tomš stojí za návrhem útulny Oko. Jejím stěžejním znakem je flexibilita. Uživatel si ji může přizpůsobit po svém díky velkým otevíracím okenicím. Dominantou je vypouklý střešní světlík z tvarovaného plexiskla v horním patře.

Jenga

Ateliér Seho a Světlík představil útulnu pojmenovanou po společenské hře Jenga. Útulna ji totiž připomíná tím, že je navržena jako skládačka tak, aby jednotlivé části mohly být sestaveny v chráněném prostředí truhlářské dílny a potom bez větších potíží přepraveny na místo stavby. Jenga je jednoduše a sériově vyrobitelná, lehce sestavitelná a v závislosti na různou morfologii terénu univerzální. Dřevěnou konstrukci chrání fasáda z vlnitého průsvitného sklolaminátu. 

Stan

Útulnu Stan postavili architekti z ateliéru Kordovský a Vrbata. Hlavní inspirací jim byl tvar stanu. Útulna má sloužit jako místo pro nouzové přespání a má poskytovat rychlý komfort na cestách. Cílem tvůrců bylo vytvořit pohodlné a funkční zázemí pro návštěvníky a místo, kam se budou moci schovat před deštěm. Fasádu z modřínových prken doplňuje nepravidelně zkosená střecha, která je charakteristickým prvkem stavby.

Silo

Útulnu Silo navrhl ateliér Mádr. Stěžejní myšlenkou bylo opětovně využít staré a přírodní hmoty. Útulna vychází ze starého ocelového sila, z nějž byla vyrobena. Jediným prvkem interiéru je masivní dřevěná lavice. Světlo proniká dovnitř otvorem ve špičce, čímž umocňuje atmosféru místa.

Aranka

Za návrhem útulny Aranka stojí architekt Martin Kožnar. Investor z Vamberku toužil po třech malých stavbách pro krátkodobé ubytování v lese či na horách. Inspirací se architektovi stala klasická cikánská nebo lesnická maringotka. Aranka je uzavřený, energeticky téměř nezávislý, ostrovní systém. Kapacita komfortní mobilní buňky jsou 4 osoby. Útulna je určena k celoročnímu pobytu, primárně na krátkodobé pobyty s možností obsluhy správce, aniž by bylo potřeba rušit hosty. Buňka není závislá na žádném místě. Na střeše jsou však umístěny solární panely pro výrobu elektřiny, a proto by měla být spíše na slunném místě. 

Černou plechovou kabinu lze díky sklápěcím okenicím uzavřít – vznikne potom uzavřený kvádr s oblými rohy. Když se okenice otevřou, sluneční paprsky vyplní uvnitř celý prostor. Interiéry jsou z ořechové dýhy na balzovém těle. Praktický a úsporný vnitřní prostor je rozdělen na dvě části – hlavní obytná část v přízemí, jejíž součástí je jedno dvojlůžko, a druhá část v patře nad koupelnou a saunou, kde je druhé dvojlůžko. Součástí hlavního prostoru je odnímatelný jídelní stůl a kuchyňka s ledničkou.

Za dveřmi je koupelna s umyvadlem, toaletou, sprchou a finskou saunou pro 2 osoby. Z horní postele je výstup na střechu střešními okny, kterými lze v noci pozorovat hvězdy. Interiér doplňuje malá knihovna s vybranými tituly pro dlouhé chvíle a úložný prostor pro věci. Osvětlení je biodynamické s dvojí teplotou chromatičnosti. Teplota světla se mění v průběhu dne, dle lokality a ročního období. 

Lesní útulna

Lesní útulna od Uhlík architekti má plnit roli úkrytu, kde je možné nabrat sílu po náročném dni v práci. Najdeme ji na pozemku uprostřed polí, lesů a luk. Stavební materiál byl předem daný. Základem bylo dřevo z blízkého lesa, vše ostatní s využitím místních zdrojů a řemeslníků. Kompaktní uzavřený objem stojí volně na balvanech se zvednutou zádí na jednom z nich.

Uvnitř skrývá jeden spojitý vnitřní prostor o rozměrech 3 x 6 m. Ve vstupní části je volná rovná plocha s velkou prosklenou plochou pro výhled. Výška prostoru je tak akorát pro stojícího člověka. Zbytek délky objektu je stupňovitě zvednutý k otvoru směrem do korun stromů, zakončen plochou pro ležení. Pod jednotlivými stupni je úložný prostor a překlopením jedné z lavic vzniká druhé dvojlůžko. Oba prosklené otvory se zavírají velkými okenicemi, pro chladnější období je stavba vybavena malými kamny zaústěnými do plechového komínu.

Útulna na řopíku

Řopík je lehké pohraniční opevnění na Moravě. Tyto objekty mají potenciál, který však zůstává opomíjen. Architekt Jan Tyrpekl se návrhem snažil o rozproudění debaty i inspiraci pro další projekty, které by mohly na pevnostech vzniknout.

Konstrukční systém stavby je tvořen pouze z jednoho typu profilu stavebních nehoblovaných prken, tzn. nejsou zde žádné silnější nosné prvky. K zavětrování rámů slouží pouze prkna tvořící fasádu. Časem by mělo dřevo zešedivět a více splynout s okolím, protože není materiál nijak ošetřen.

Objekt má dva hlavní průhledy – na jih na hranici s Rakouskem a na východ na kostel nejbližší vesnice. Přestože je zastavená plocha pouze 12 m², vznikl plnohodnotný prostor, ve kterém se člověk necítí stísněně. Přes převýšený prostor věže skrz střechu přidal architekt ještě třetí průhled a v mnohém je tak nástavba pravým opakem bunkru na kterém stojí.

Objekt útulny na řopíku je ve všech směrech jednoduchý, jde postavit s minimem nářadí a bez jakékoliv techniky. Díky použití jednoho typu fošen se minimalizoval také odpad ze stavby. Většina odřezků se použila v jiných částech objektu a zbylé řezivo slouží jako palivo k vytápění v kamnech. 


Na vlně ARCHIZOOM z minulých týdnů:

Na vlně ARCHIZOOM

Na vlně ARCHIZOOM II.

Na vlně ARCHIZOOM III.

Na vlně ARCHIZOOM IV.

Na vlně ARCHIZOOM V.

Na vlně ARCHIZOOM VI.

Na vlně ARCHIZOOM VII.

Na vlně ARCHIZOOM VIII.

Na vlně ARCHIZOOM IX.

Na vlně ARCHIZOOM XI.

Na vlně ARCHIZOOM XII.

Na vlně ARCHIZOOM XIV.

NAHORU