O architektuře, designu a štěstí

ARCHITEKTI A DESIGNÉŘI NA VODĚ

Součástí letošního Designbloku se staly elektrické plavby na lodi Marie D’Bohemia navržené v ateliéru Vera Hampl Architects. Během čtyř večerů si architektka Vera Hampl povídala na elektrické lodi se svými hosty – předními českými architekty a designéry. Na kombinaci profesí designéra a architekta se ptala Jiřího Pelcla (Ateliér Pelcl) i Michala Froňka z ateliéru Olgoj Chorchoj. Práci svého ateliéru Huť architektury představil architekt Martin Rajniš a o navrhování udržitelných staveb mluvil architekt Adam Rujbr (Adam Rujbr Architects). Ohlédněte se s námi za říjnovými plavbami po Vltavě.

Jiří Pelcl o designu

Vzdělání a schopnosti architektů a designérů jsou různé. Designéři jsou málo schopní přemýšlet ve větším 3D prostoru, jsou více orientovaní do detailu. Architekti od začátku komponují prostor a poté mohou navrhovat design. To samé se nedá říci o designérech, protože k architektuře je potřeba spousta technických znalostí. To můžeme vidět také v praxi. Mnoho architektů se později etablovalo v designu, protože zjistili, že je jim to bližší,” popisuje své vnímání rozdílu mezi profesemi Jiří Pelcl.

Jaké materiály se podle designéra budou v budoucnosti používat a jak vnímá pojem štěstí?

Martin Rajniš o radosti v architektuře

Když se podívám do minulosti, vidím strašně daleko. Když to otočím, stejně daleko vidím do budoucnosti a podle toho dělám architekturu. Je to čirá rozkoš. Mám bezvadný tým Hutě architektury, kde je už třetí a čtvrtá generace po mě,” uvádí svůj přístup k architektuře Martin Rajniš. “Snažíme se v přírodě pochopit pravidla toho, jak vznikají tvary. Příroda je báječná. Vezme naprostý chaos, potom začne něco působit a najednou se věci začnou formovat,” popisuje inspiraci pro svou tvorbu architekt.

Co jej dále inspiruje a jak vznikala jeho realizace vzducholodě Gulliver?

Michal Froněk: Řemeslo, technologie a design

Snažím se, abychom při navrhování ve virtuální realitě nezapomněli na naší analogovou historii, na kvalitu řemesla, na dotyk s nástrojem. Virtuální prostředí úplně neumožní znalost poznání materiálu, jaká je jeho pružnost, hmotnost, jaká bude kombinace… Dnes se navrhuje v takové rychlosti, že na to možná nebude čas,” říká Michal Froněk. “Své studenty se snažím motivovat k tomu, aby dělali to, co je baví, co mají rádi. Aby si našli svou doménu, kterou by mohli rozvíjet a v tom to štěstí a radost z práce objevit. Bez toho to nemá cenu,” dodává designér.

Jaký je designérův názor na zobrazovací techniky, které se dnes používají?

O šetrných stavbách s Adamem Rujbrem

Snahu stavět šetrné budovy jsem si do navrhování odnesl z dětství. Před dvaceti lety jsem začal zjišťovat informace o tom, jakým způsobem navrhovat pasivní domy, jak navrhovat domy s minimální spotřebou energie. Poslední dobou se to překlopilo k tomu, jak navrhovat domy, aby zatěžovaly životní prostředí co nejméně. Nejvíce mě ovlivnil Jan Holan, astronom,” říká na úvod architekt Adam Rujbr.

Od začátku jsme chtěli projekt pro Fakultní nemocnici Olomouc postavit jako pasivní budovu a nemocnice na naši vizi přistoupila. Společně jsme vnímali to, že nákladnější stavba pak ulehčí samotnému provozu. Použili jsme zde principy, které byly co se týče nemocnic použity poprvé. Budovu chladíme pomocí stromů, za tím účelem jsme museli optimalizovat poměr pevných a prosklených ploch,” pokračuje dále architekt o projektu, za který obdržel cenu E.ON Energy Globe 2020.

Jaké další technologie a principy v této realizaci použil?

Další ARCHIZOOM videa a rozhovory:

ARCHITOUR Praha

Byl bych velmi průměrný architekt

Musíme být těmi, kteří věří v pozitivní budoucnost

Nový stavební zákon očima ČKA

Rozhovor: designér Martin Foret

Důležité je dokázat komunikovat vlastní koncept

Architektuře se věnuji spíše jako “laické očko”

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU