Předseda České komory architektů Jan Kasl rozebírá se svým hostem, spolutvůrcem nového stavebního zákona a právníkem Františkem Korbelem jeho hlavní přínosy, úskalí a možné nápravy. Zákon stihla vláda A. Babiše schválit letos v létě. Projde zákon změnami po nastolení nové vlády? V jakých pasážích by mu to prospělo, a jaké jsou naopak části, za které stojí za to bojovat?
Důvodů pro změnu zákonného předpisu bylo mnoho, největší problém byla velká míra složitosti a atomizace dílčích procesů, a ta spolu s velkým množstvím závazných stanovisek některé úkony dublovala. Návrh nového stavebního zákona měl znamenat skutečnou revoluci v oblasti stavebních procesů, v tomto případě tedy nejde o líbivou politickou frázi. Na potřebě reformy se shodují nejen odborníci napříč profesemi, ale i občané, kteří měli tu čest s kolbištěm stavebního řízení či soutěží o nekonečném sběru razítek. Proto je jádrem reformy sjednocení a integrace dotčených orgánů pod jednu střechu, k jednomu stolu a k jedné dokumentaci.
Pozitivní změny
Řešení stavebnictví a digitalizace musí být prioritou jakékoli vlády. – František Korbel.
Podle Františka Korbela se asi ¾ původních návrhů podařilo do nového stavebního zákona dostat. S Janem Kaslem se shodnou na některých zásadních změnách, které zákon přináší. Konkrétně:
Vertikální systém státních stavebních úřadů, pro který stála vzorem podobná soustava katastrálních úřadů. Oba řečníci však spatřují problém v tom, že zde převážila diskuse o odebírání dosavadních pravomocí samosprávám. Nová soustava by měla být správně apolitická a sjednocená s cílem dosáhnout reálného metodického řízení.
Obavy by neměly být ani z vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, který má mít spíše metodickou funkci než dominantně rozhodovací. Argumentuje se také o ztrátě místních znalostí obecních stavebních úřadů, ta by se však neměla ztratit. Sice bude počet prvoinstančních úřadů redukován, ale v oblastech zůstanou většinově stávající úředníci, kteří budou nově spadat pod krajský stavební úřad.
Zásadní změnu, kterou pánové kvitují je digitalizace a jednotné místo pro uložení dokumentace (Portál stavebníka). Zde vidí i velkou úsporu, jak časovou, tak personální – méně úředníků, zato více vzdělaných.
Vypadlé územní plánování
Obce se mají starat o základnu – o územní a regulační plány obcí a měst. – Jan Kasl
Kde naopak vidí oba odborníci prostor pro novelu po volbách, je část, která se týká územního plánovaní. „Tato část se absurdně rozrostla, ale nic nového nepřinesla,“ říká předseda ČKA, Jan Kasl.
František Korbel vystihuje problém, na kterém se též „zasekla“ část politické reprezentace: „Územní plánovaní je v obecném i politickém diskurzu fatálně podceněno, diskuse se koncentruje na to, kdo má mít razítko, ale povolování je technicko-administrativní proces, kde se z určitého pohledu o ničem nerozhoduje, protože pokud splním podmínky, tak je to nárokové – mám právo na vydání povolení.“ K tomu Jan Kasl dodává: „Starostové nemají bojovat za ingerenci do výkonu povolení stavby, ale mají chtít samosprávné působnosti v pořizování územních plánů. Ideální by bylo, aby si obec plán pořídila, schválila a pak nechala rozhodovat stavební úřad dle pravidel daných v územním plánu.“
Územní plánování v samostatné působnosti obce by tak bylo vhodnou kompenzací za rozdělení pravomocí, na jedné straně povolování (výkon jednotné státní správy) a územní plánování (jako „politická“ moc v rukou samospráv).
Moderní hmotné právo?
Ulice má být pěkná, obytná, má mít stromy. To nejsou sprostá slova, to není nic, co nepatří do zákona, tedy když to „nepatří do zákona“, tak alespoň do vyhlášky. – Jan Kasl
Návrhy stavebního zákona zahrnovaly též pojmy jako: pěkné město, veřejné prostranství, ulice nebo modrozelená infrastruktura – pojmy, které používá moderní rozvinutý svět. V českém prostředí se stále bohužel daří technokratickému výrazivu (např. zbytková zeleň, důraz na sítě, chodníky, auta – parkování). Rozhovor se dotýká i těchto citlivých míst, jako obyvatelnost a životní prostředí, které v zákoně nejsou dostatečně artikulovány. Pánové se shodují na tom, že je to velká škoda, protože zde nebylo třeba nic velkého vymýšlet, stačilo se inspirovat. Možnost implementace „moderního přemýšlení“ je alespoň umožněna našim třem největším městům, Brnu, Ostravě a Praze, která může být inspirací právě se svými Pražskými stavebními předpisy.
Budoucnost zákona po volbách
Odklad účinnosti často bývá smrt zákona. – František Korbel
Diskuse se dotýká vlivu, jaký by mohla mít změna politické reprezentace po volbách. Odborníci glosují, které části stojí za to uhájit a které by naopak potřebovali doplnění. Shodují se, že reforma stavebního práva je na místě a je potřeba ji prosadit napříč politickým spektrem, protože jak uvedl Jan Kasl: „Stavební zákon je něco jako penzijní reforma – musí vydržet 50 let.“
Nový stavební zákon je velice živým tématem, kterým se na ARCHIZOOM budeme věnovat i nadále. Zůstaňte s námi v kontaktu, aby Vám neunikly novinky a komentáře nejen k tomuto důležitému zákonu.
Přečtěte si také náš článek o hlavních změnách, které nový stavební zákon přináší.
Další ARCHIZOOM rozhovory:
Zatím zde nemáme tak silné a specifické architekty
