Mosty a lávky nemusí vždy sloužit jen ke spojení dvou břehů. Dali jsme dohromady seznam zdařilých realizací lávek a mostů, které jsou krajinnými doplňky přirozeně zasazenými do okolního prostředí, aniž by jej výrazně narušovaly.
Zvedací lávka v Mladé Boleslavi
Lávku přes řeku Klenici určenou pro cyklisty a pěší navrhli architekti z ateliéru Huť architektury. Nad lávku umístili dřevěnou konstrukci ve tvaru jehlanu, která slouží k vyzvednutí lávky do bezpečné výšky pomocí pákového kladkostroje, a to například v případě povodně. „V případě hrozící povodně vystoupí ze svého betonového základu a je následně ručně, pomocí pákového kladkostroje, vyzvednuta do bezpečné výšky na dřevěný rám nad konstrukcí,“ popisují architekti.
„Aby se pro obsluhu lávky nestalo zdvihání nebývalým siláckým výkonem, konstrukce musí být velmi lehká. Zvolili jsme proto klasický systém tzv. Howe vazník. Je to vazník se dvěma typy konstrukce; první – křížená dřevěná přenáší tlaky a druhá – kovová ze závitové tyče přenáší tahy a propojuje obě pásnice vazníku. Kovové táhlo tak rozumně rozděluje role dřevěných a kovových částí konstrukce v celé délce nosníku. Lávka samotná je z modřínového řeziva,“ dodávají.
Architektonické řešení: Huť architektury | Martin Rajniš, David Kubík, Tomáš Kosnar
Rok realizace: 2017
Lokalita: Mladá Boleslav
Fotografie: René Volfík
Lávka Dagmar Šimkové
„Chtěl jsem, aby lávka nejenom pragmaticky spojila pravý a levý otavský břeh nejkratší cestou, ale především, aby poskytla nějaké zážitky. A to hned několik. Aby křižovala splav a dávala zažít hluk valící se vody, který pozvolna utichá, aby poskytla přímé průhledy na kostel sv. Václava, na vrch Hradiště, na ikonickou věž děkanského kostela a na klidnou vodu nad jezem, aby dala příležitost k zastavení k pokoukání a pokecání, aby člověk, který po ní jde se musel několikrát ohlédnout, aby se ani chvíli nenudil a nebyla mu cesta dlouhá. Chtěl jsem, aby byla lávkou pro radost, pro zasnění a pro uvolnění fantazie. A taky, aby nebyla brutálně těžká, aby se přes vodu přehoupla s lehkostí soudobých levitujících konstrukcí,“ vysvětluje architekt Josef Pleskot.
Lávka přes řeku Otavu je určena pro pěší návštěvníky i pro cyklisty. Spojuje dvě části města Písek – Václavské předměstí a Hradiště. Autoři stavby Josef Pleskot a Vladimír Janata se rozhodli pro architektonicky ojedinělé řešení, kterým je spojení dvou ocelových konstrukčních systémů – visuté a zavěšené části. Celková geometrie mostu zajišťuje stabilitu a zároveň dodává realizaci moderní charakter. Realizace pojmenovaná po politické vězenkyni Dagmar Šimkové se mimo jiné stala Českou dopravní stavbou roku 2019.
Architektonické řešení: AP atelier | Josef Pleskot, Vladimír Janata
Rok realizace: 2018
Lokalita: Písek
Fotografie: Tomáš Souček, Tomáš Malý
Lávka přes řeku Lubinu
Lávka přes řeku Lubinu v Příboře je jedinečná svým zpracováním. Architekti z KŠ PREFA zde využili segmentovou konstrukci z ultra-vysokohodnotného betonu s rozptýlenými ocelovými drátky, která je první svého druhu na území České republiky. Segmentovou konstrukci vyvinul Kloknerův Ústav ČVUT. Délka minimalistického mostu je 35 metrů a na šířku měří 3,9 metru.
Architektonické řešení: KŠ PREFA | Petr Tej, Marek Blank, Jan Mourek
Rok realizace: 2018
Lokalita: Příbor
Fotografie: BoysPlayNice
Lávka přes Hlubokou strouhu
Lávka se nachází v Krkonoších na úbočí stohu v místě, kudy vede turistická stezka, na níž plynule navazuje. Za jejím návrhem a zpracováním stojí studenti z fakulty architektury ČVUT. Ti lávku koncipovali vzhledem k okolí tak, aby nezasahovala do přirozeného prostředí krkonošských lesů a výrazně nenarušovala okolní atmosféru. Protože se v okolí nevyskytuje mnoho míst k odpočinku, její tvůrci ji doplnili lavičkou, kde mohou návštěvníci posedět a užít si výhled do údolí. Hlavní materiál tvoří ocel, která je odolná vůči povětrnostním vlivům a nevyžaduje údržbu. Lávka splývá se svým okolím a s celým prostředím Krkonošského národního parku. Architekti ji navrhli bez zábradlí tak, aby kladla minimální odpor v případě často se vyskytujících lavin. Zároveň zde nedochází k hromadění sněhu, vody ani listí.
Architektonické řešení: FA ČVUT | Dalibor Hlaváček, Martin Čeněk, Tomáš Minarovič, & tým studentů
Rok realizace: 2018
Lokalita: Krkonoše, Stoh
Fotografie: Martin Čeněk
Lávka Velké Moravy
Lávka vedoucí přes státní hranici spojuje oblast moravských Mikulčic a slovenskou obec Kopčany. Měří 140 metrů, je 5 metrů široká a 9 metrů vysoká. Lávka je určena pouze pro pěší a cyklisty. Stavba se plánovala již od roku 2006, nakonec se lávka musela díky blízkosti ptačí rezervace posunout po toku řeky a v roce 2019 byla konečně realizována. Celou konstrukci mostu architekti z NOVÁK & PARTNER, s.r.o. vyrobili z oceli v bílé barvě, aby nenarušovala strukturu okolí.
Architektonické řešení: NOVÁK & PARTNER, s.r.o.
Rok realizace: 2019
Lokalita: Mikulčice, Kopčany
Fotografie: Zdeněk Truhlář
Spojovací lávky VŠCHT
Architekti z ov-a ateliéru jsou autory realizace spojovacích lávek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Jejich umístění vychází z již navrženého spojení budov architektem Antonínem Engelem z roku 1936. Lávka svým tvarem symbolizuje svět organické chemie – benzenové jádro. Krystalická podoba propojovacích lávek se vyznačuje kvalitou a lehkostí, která doplňuje stávající budovy. Lávky měří 24 metrů a tvoří je skryté železobetonové konstrukce zapuštěné ve stávajících budovách.
Architektonické řešení: ov –a | Jiří Opočenský, Štěpán Valouch
Rok realizace: 2020
Lokalita: Praha, Dejvice
Fotografie: BoysPlayNice
Lávka v Lužci nad Vltavou
Lávka spojuje tok řeky mezi obcemi Lužec nad Vltavou a Bukol. Spolek architektů ve složení Petr Tej, Marek Blank a Jan Mourek realizaci založili na lehkosti a jemnosti. Technické řešení zvolili jako systém zavěšené konstrukce pomocí lan a pylonů z oceli. Lávka je laděna do šedých tónů a díky dubové aleji vysazené podél cesty zapadá do okolní krajiny.
Architektonické řešení: Petr Tej, Marek Blank, Jan Mourek
Rok realizace: 2020
Lokalita: Lužec nad Vltavou
Fotografie: BoysPlayNice
Další výlety za architekturou
Nasajte ducha vinoték a vináren
Vinařství, kde je radost degustovat
Galerie a muzea, která jsou sama uměleckým dílem