Architekt Michal Sedláček studoval architekturu nejprve na VUT v Brně a na postgraduálním studiu pokračoval na pražské AVU. Působil nejprve jako architekt v americkém ateliéru Marlo & DeChiara a strávil několik let v Moskvě, kde vedl kancelář firmy MMA Architects. Jeho další kroky vedly do ateliéru Franka Gehryho, v němž spolupracoval například na projektu koncertní haly Walta Disneyho v Los Angeles.
V roce 2007 založil a vedl losangelskou pobočku architektonické firmy Aedas, která navrhla například multifunkční stadion v Kataru Doha Sports City. Po návratu do České republiky se v roce 2016 stal ředitelem Kanceláře architekta města Brna. „Kancelář architekta města má více než padesát zaměstnanců. Je to široký tým, jehož členy jsou architekti, urbanisté, územní plánovači, městští a dopravní inženýři, sociální geografové, krajinářští architekti, vodohospodáři, právníci specializovaní na problematiku územního plánování a další. Máme také studenty a praktikanty na částečné úvazky,“ popisuje strukturu organizace její ředitel.
Jaké jsou její cíle a jak bude vypadat Brno za deset let? Ptali jsme se architekta a čerstvě jmenovaného profesora Michala Sedláčka v rozhovoru.
Jaké jsou priority pro rozvoj moravské metropole?
Nejožehavější prioritou pro město Brno je zajištění dostupného bydlení. Za posledních deset let klesl počet trvale bydlících obyvatel ve městě o dvě procenta, zatímco v okolí Brna o dvacet procent vzrostl. Vypovídá to jasně o tom, že lidé, kteří chtějí bydlet v Brně, musí hledat bydlení za jeho hranicemi. Základní předpoklady k tomu, aby se byty v Brně daly stavět, vytváří nový územní plán, který je další prioritou města. A s tím vším souvisí i třetí cíl, tedy revitalizace bývalých průmyslových lokalit – brownfieldů. V Brně máme v těsné blízkosti historického centra v posvitavské průmyslové zóně pás brownfieldů, který můžeme přestavět na moderní části města. Nesmíme zapomenout ani na projekt století, tedy výstavbu nové čtvrti Trnitá s novým nádražím v jejím centru. Nebo přírodě blízkou ochranu města, které stojí na soutoku dvou řek, před stoletou vodou.
S novým hlavním nádražím od Benthem Crouwel Architects se počítá v roce 2034. V jaké je nyní projekt fázi?
To má na nádraží přijet první vlak. Snažíme se proto postupovat co nejrychleji, takže zpracování architektonické studie pro město Brno a Správu železnic má začít už v létě.
Jaké jsou hlavní body nového územního plánu?
Kromě zmíněných bytů a brownfieldů je to především koncept „města krátkých vzdáleností“ nebo též „patnáctiminutového města“, kde jsou bydlení, práce, služby, školy, zábava a parky v okruhu dostupném do patnácti minut. Cílem je omezit složité přejíždění městem z jednoho konce na druhý i bydlení za jeho hranicemi, které jen zahušťuje už tak složitou dopravu ve městě.
Co patří mezi jeho hlavní překážky?
Nový územní plán je ve velkém městě jako Brno „minovým polem“. Střetávají se zde často zcela protichůdné požadavky a cíle mnoha různých stran. Je tedy těžké najít dohodu mezi občany, městskými částmi, zájmovými skupinami a nadřízenými orgány (jsou to například ministerstva dopravy, životního prostředí, kultury a další). Často se též stává, že obyvatelé Brna vyžadují od územního plánu věci, jež spadají do oblasti předpisů a norem a územní plán je tedy nemůže obsahovat a řešit. Horká témata územního plánu jsou doprava, zeleň, zahrádky, zachování veřejných vnitrobloků, výšková regulace, protipovodňová opatření nebo propojky mezi městskými částmi.
Jakou formou kancelář s obyvateli Brna komunikuje?
Cílem naší kanceláře je, aby bylo Brno nejlepším místem k životu. O veškeré naší činnosti a akcích informujeme obyvatele Brna na sociálních sítích, webových stránkách, organizujeme různé workshopy, setkání, vernisáže a výstavy k architektonickým soutěžím, procházky s městským architektem. Například zmiňovaný nový územní plán je nejvíce projednávaným dokumentem svého druhu v historii Česka, mimo tří oficiálních veřejných projednání jsme zorganizovali přes stovku neformálních setkání včetně výjezdů Plán jede k vám! do městských částí.
Jak přistupujete ke kultivaci veřejného prostoru?
Veřejný prostor vnímáme jako jedno ze zásadních témat naší kanceláře, věnovali jsme mu prozatím naši nejdůležitější publikaci – Principy tvorby veřejných prostranství. Naším cílem je, aby podle ní bylo možné vytvářet atraktivní, příjemné a bezpečné ulice, náměstí, parky a další místa ve městě. Má městu i jeho částem sloužit jako „kuchařka“ na tvorbu veřejných prostranství, která prostřednictvím ukázek nabízí srozumitelné „recepty“.
Zároveň se i my snažíme vstupovat do projektů ovlivňujících veřejný prostor a přinášet do nich další zlepšení. Ať už šlo o dokončenou rekonstrukci Dominikánského náměstí, probíhající proměnu Mendlova náměstí i zmíněnou ulici Českou nebo připravovanou opravu podchodu pod hlavním nádražím, která je jednou z našich priorit.
Čemu nyní věnujete největší pozornost?
Po odevzdání kompletního návrhu nového územního plánu ke schválení Zastupitelstvu města Brna se soustředíme na projekt nového hlavního nádraží a přilehlé nové čtvrti Trnitá až pro patnáct tisíc obyvatel a na přípravu dalších etap přírodě blízkých protipovodňových opatření na řece Svratce a Svitavě.
V Praze byl vybrán vítězný návrh Vltavské filharmonie. Brno bude mít své Janáčkovo kulturní centrum z pera M1 Architekti. S výstavbou se má začít letos. Platí stále rok otevření 2025?
Ano, s otevřením v roce 2025 se počítá. Pro nás je to důležitý termín, abychom mohli pokračovat s rekonstrukcí povrchů v ulici Česká a jejím okolí. Až v místě – tedy například po ulici Veselá – nebudou jezdit stavební stroje, dostanou kamennou dlažbu, jakou si zaslouží.
Pracujete s odkazem funkcionalismu, kterým je Brno proslulé?
Ano, například při procházkách s městským architektem, kdy představujeme stavby architektů z předválečné doby. Spíš než s odkazem, s nímž se setkáváme třeba v ateliérech zapojených do námi pořádaných architektonických soutěží, pracujeme na tom, aby například hotel Avion měl jednou okolo sebe důstojný veřejný prostor, brněnské výstaviště se rozvíjelo koncepčně a s ohledem na zdejší oceňované budovy nebo aby nový územní plán ctil ochrannou zónu naší slavné brněnské vily Tugendhat.
Jak bude vypadat Brno za deset let?
Budoucnost se dá jen těžko předvídat, přesto si myslím, že za deset let se bude Brno rozvíjet ve velkém tempu: vyroste nové nádraží, nové čtvrti v současných brownfieldech, brněnské řeky se stanou lineárními parky, Brno bude vyhlášeným městem výzkumu a univerzit. Bude atraktivním středním městem, jehož význam bude výrazně přesahovat jeho velikost.
Jak probíhá spolupráce s jinými kancelářemi po Česku?
Kanceláře architektury nebo městského plánování velkých a větších měst už několik let úzce spolupracují především prostřednictvím platformy CityDeal. KAM Brno má nejintenzivnější spolupráci založenou i na dobrých osobních vztazích s pražským Institutem plánování a rozvoje a ostravským Městským ateliérem prostorového plánování a architektury. Kanceláře se též neformálně každý rok setkají na beach volejbalovém turnaji KAM Cup, který pořádáme na Brněnské přehradě.
Navštivte:
Brněnské stavby, místa a zákoutí letos v květnu po páté zpřístupnil festival Open House Brno. Návštěvníci si během květnového víkendu mohli poslechnout koncert mužského vokálního kvarteta QVOX ve vile Löw Beer propojené s vilou Tugendhat, prohlédnout nově otevřený Hotel Avion, vyhlídkovou věž pavilonu G nebo Králíkovo divadlo na brněnském výstavišti. Organizátoři festivalu zvou na chystaný podzimní program, například na Mezinárodní den architektury, který letos připadá na 2. října.
Další rozhovory:
Moje role v BIG zapadá do celkové mozaiky
Interiér musí ladit jako orchestr
V budoucnu se budeme ve virtuálním světě pohybovat všichni
Volil jsem mezi malbou a řeznictvím
Design by měl začít otázkou, ne tvrzením
Dřevěné rámy představují demokracii ve stavebnictví
Architekti kanceláří: Studio Perspektiv
