Roman Vrtiška a Vladimír Žák navrhli v pražské Troji interiér rodinného domu, v němž celé jedno patro věnovali tréninkové aktivitě. Ve třípatrové vile kombinující převážně černé a bílé prvky má své místo také „síň slávy“ s vystavenými sportovními trofejemi.
„Základem tohoto projektu je dispozice, kterou jsme mohli upravit za naprosté důvěry klientů. Původní výška stropů byla poměrně nízká, proto jsme prostor otevřeli a vytvořili v něm vzdušnost. Výsledkem je vstřícný, přívětivý prostor s důrazem na detail a dokonalé zpracování,“ vysvětluje Vladimír Žák. „Jedná se o řadový dům s problematickou dispozicí. Naskládat pokoje tak, aby měly svou velkorysost, pro nás byla výzva,“ dodává hlavní architektka projektu Lucie Němcová.
Psychologie barev
Podle funkce jednotlivých prostor autoři volili také barevné ladění. Zatímco v denních a aktivních zónách použili světlé tóny, místa pro odpočinek a zklidnění jsou laděna do tmavých odstínů. „Interiér je zasazen v zahradě se vzrostlými stromy. Přes příznivou orientaci je dům tmavý, proto jsme se snažili prostory podpořit bílými stěnami a světlými materiály,“ popisuje Lucie Němcová.
Neobvyklá hierarchie
Nejnižší patro věnovali architekti hlavnímu obytnému prostoru s kuchyní, jídelnou a posezením u krbu. Odtud dále vede vstup do zahrady s vyhřívaným krytým bazénem a letní kuchyní. Soukromou část najdeme o patro výše. Vedle hlavní ložnice s volně stojící vanou je zde situován dětský pokoj se samostatnou koupelnou a jedna ze dvou průchozích šaten.
„Hierarchie místností má zcela jinou prioritu, než je obvyklé. Ložnice je například oproti ostatním domům situována do privátnější části. Díky tomu se obyvatelé prostřednictvím výhledů z okna minou se svými sousedy, jejichž domy mají původně stejné dispozice,“ přibližuje architektka.
Fitness zónu umístili autoři návrhu do nejvyššího patra. Její součástí je posilovna, ledová lázeň, koupelna a samostatný bar. Na tyto vnitřní prostory pak plynule navazuje venkovní terasa s výhledem na Prahu. „Investor, pro něhož jsme byt navrhovali, je kvůli svému zaměření na sport permanentně na cestách. V patře s nejkrásnějším výhledem je umístěné fitness, protože klient tráví svůj bdělý čas nejčastěji právě v těchto prostorách,“ doplňuje Roman Vrtiška.
Důvtipné dřevo
Černobílé prvky architekti kombinovali s dýhovanými a dřevěnými obklady, jež kontrastují s přírodním mramorem a cementovými stěrkami. Hlavní dýhová hmota pak posloužila pro ukrytí úložných prostor nebo audiovizuální techniky v pracovně.
„Investoři chtěli minimalistický, čistý interiér. Toho jsme docílili také tím, že jsme věci skryli a uklidili. Použili jsme převážně atypický nábytek na míru, vestavěné skříně, schované toalety v truhlářských prvcích,“ říká Lucie Němcová. „Člověk, který se domem prochází, může být ohromen tím, jak je vymyšlen. Postupně objevuje lapidární chytrá řešení, kdy je například za kuchyňskou stěnou ukryta technická místnost a prostor pro sklad potravin,“ pokračuje Vladimír Žák.
Vrtiška & Žák
Za návrhem interiéru stojí studio Vrtiška & Žák, které si letos odneslo cenu Designér roku v soutěži Czech Grand Design. Absolventi VŠUP na této škole nyní působí jako vedoucí Ateliéru designu nábytku a interiéru. Designéři nyní tvoří ve studiu v Karlíně, kde vzniká rozmanité portfolio produktů, interiérů i architektury. Jejich práci vedle multidisciplinarity charakterizuje smysl pro inovaci nebo zaměření na ekologii.
Koho si představit pod značkou Vrtiška & Žák?
Vladimír Žák: V současnosti nás je šest, fungujeme na přátelské symbióze a energii. Chceme mít své projekty po kontrolou, proto chceme také znát lidi, kteří na nich pracují. Projekty jsou dlouhodobé a musí se navzájem skloubit.
Roman Vrtiška: Snažíme se mít kompaktní a stálý tým, který dokážeme ukočírovat. Pokaždé, když jsme zkoušeli expanzi, cítili jsme, že to začíná být moc velký byznys. V jednu chvíli jsme měli na stole současně jednadvacet projektů, ale bylo to příliš. Vsadili jsme spíše na to dělat méně projektů, ale s důrazem na jejich kvalitu.
Chcete mít jistotu, že se pod projekty můžete podepsat.
Roman Vrtiška: Není to jen o tom, například projekt Domu v Troji měla na starosti především naše kolegyně Lucie Němcová. Chceme se s klientem potkávat a do projektů vnášet své nápady, mít o nich přehled. Aby v každé realizaci bylo něco z nás, abychom přispěli svou invencí, kterou klient očekává.
Vladimír Žák: Jsou to dlouhodobé projekty, u kterých jde také o navázání vztahu s klientem. Nechceme být je prostředníky, kteří práci předávají dále. Fungujeme na osobní rovině, která je pro nás důležitá.
Co je klíčem pro udržení dobrých vztahů s klienty?
Roman Vrtiška: Klíčem je kvalitní dlouhodobý vztah založený na absolutní a vzájemné důvěře. Produkt musí klientovi dávat smysl, dobře se prodávat a tvořit tržby. Mezi tím je mnoho dalších proměnných, které člověk musí umět z psychologického pohledu utvářet. Nejlepší vztahy, které s klienty máme, se většinou z profesionální roviny přemění na přátelskou. A tady se potom vytvoří důvěra, protože jsme všichni na jedné lodi.
Používáte ve vašich interiérech vámi navržené produkty?
Vladimír Žák: Jako vystudovaní designéři jsme se k interiérům dostali obloukem. Kdybychom měli tolik produktů, kterými bychom mohli domy vybavovat, tak ano.
Roman Vrtiška: Chceme, aby naše projekty odrážely potřebu investora, ducha místa a byly různorodé. Snažíme se projekty navrhovat atypicky a není možné, abychom v každém z nich používali naše produkty. V domě v Troji jsme vsadili na ikonické kusy současné i historické, například křeslo značky B&B Italia od Joe Colomba.
Podle čeho zakázky vybíráte a které odmítáte?
Vladimír Žák: Záleží nám na potenciálu a osobní rovině. Samozřejmě musíme zohlednit, jestli na projekt máme kapacitu. Musíme si vždy určit, zda jsme schopní se dané práci věnovat na sto procent. Pokud je to z časových důvodů nemožné a klient s námi chce i přesto pracovat, domluvíme se s ním, že počká. Jde o vzájemnou důvěru.
Roman Vrtiška: Člověk musí počítat s tím, že se všechny projekty protáhnou a musí plánovat v dlouhodobém horizontu. Záleží nám především na klientovi a chceme každému projektu věnovat potřebný čas. Je to neustálá proměnná, a to kvůli dodávkám, změnám, které nastávají až při stavbě, což je lehce schizofrenní. Ale pokud za námi přijde nadšený člověk plný entuziasmu pro celou věc a dokáže nás také strhnout, do projektu se většinou pustíme.
Chcete dělat projekty, které jsou zdánlivě šílené. V čem jsou šílené projekty, jež byly oceněny v soutěži Czech Grand Design?
Roman Vrtiška: Když jsme začali navrhovat katamarán, moje veškerá zkušenost byla pramice a Vladimírova pravděpodobně šlapadlo. Rozhodli jsme se vrhnout na toto neorané pole a to je šílené. Vždy to s sebou nese spoustu nových výzev, zkušeností a hlavně nových vědomostí, které člověk musí načerpat.
Ocenil to především klient, který si nás vybral. Nejsme z jachtařského prostředí a nedělali jsme tak ty samé chyby, které dělají všichni ostatní. Klient chtěl pracovat jinak a nakonec se ukázalo, že tato volba zafungovala: katamarán byl nejrychlejší lodí mezi všemi kategoriemi na své první regatě.
Vladimír Žák: Šílené je relativní pojem. Může se jednat o šíleně dobrý design nebo šíleně ulítlý obor, například katamarán. Přestože jsme byli za katamarán oceněni my, jedná se o práci kolektivu tří subjektů. My jsme navrhli design, architekt stál za návrhem lodi a vyrobili ji realizátoři lodi, kteří s nimi mají zkušenosti. Kreativu jsme uplatnili jen v těch oblastech, kde to bylo možné. Tam, kde hrála roli fyzika, technologie a principy, které neznáme, už jsme nezasahovali.
Vůbec?
Vladimír Žák: Dobrý architekt nebo designér se pozná podle toho, že nedopustí kompromis. Pokud jej dopustí, má jej pod kontrolou. Samozřejmě jsme občas podotkli, že se nám něco nelíbí, jestli by to nešlo jinak. Šílenost je pro nás potenciál. Něco, co nás bude bavit, naplňovat a dávat nám smysl nad tím trávit čas. Chceme v projektech uplatňovat to, co jsme vystudovali: kreativu, která v procesu zastupuje deset až dvacet procent. Vize je nejzábavnější částí, která pak provází celým procesem a prodává.
Roman Vrtiška: Velmi často jsou to drobné detaily, které buď zažehnou jiskřičku a vy se hned zamilujete, nebo vás to nechá chladným. Součástí naší profesionální praxe je ustavičná komunikace. Pokud něco nejde, snažíme se zjistit, proč to nejde. Pokud známe důvod, můžeme teprve začít hledat cestu, jestli ten důvod je správný a jestli není ještě jiná cesta. A tím se pak odlišit od ostatních, kteří se smíří například s průměrem. Lidé za námi nechodí, aby dostali průměr. Šílenost je něco, co vás v daném projektu donutí pustit se do toho po hlavě.
Přišel s novým ateliérem také nový způsob přemýšlení, nová inspirace?
Vladimír Žák: Myslím, že ne. Ve starém ateliéru v bytě na Karlově náměstí také vzniklo mnoho velkých projektů. Chtěli jsme se posunout dál, mít něco svého, co by reflektovalo naši činnost. Tento sochařský a štukatérský ateliér pana Otakara Rákosníka je od své přirozenosti kreativní. Je to prostor, kde jsme doma.
Roman Vrtiška: Byla to změna, která ale nezměnila náš přístup ke klientovi. Mentálně nás to osvobodilo, například díky vnitrobloku, kde v létě můžeme trávit čas venku. Oceňujeme také inspirativní atmosféru, autentičnost prostoru.
Jaký máte vztah k umění, spolupracujete s umělci?
Vladimír Žák: Naše portfolio je tak široké, že některé prvky, které jsme použili, jsou na pomezí umění a designu. Například podhled v domě Buttefly jsme navrhli tak, že se jedná o zdobný interiérový prvek, který plní také utilitární funkci akustického prvku.
Roman Vrtiška: Výtvarný princip hmoty používáme téměř v každé naší realizaci, ale nikoli bezúčelně, vždy má svou funkci.
Na čem nyní pracujete?
Vladimír Žák: Už pár let máme na stole vstřikovanou plastovou židli. Pokud se to povede a věřím, že ano, bude to pro designéra velká meta. Jedna věc je navrhnout truhlářskou věc, která se vyrobí v deseti kusech za měsíc. U vstřikovaných produktů jsou náklady na formu dopředu spočítané tak, že jich vzniknou desetitisíce měsíčně.
Spolupracujeme dále s Ravakem. Kromě umyvadla, za které jsme byli oceněni, máme nyní na starosti baterie. Dvě série vodovodních baterií – vyšší střední a exkluzivní.
Co se týče architektury, navázali jsme spolupráci se Sonnetorem, který na Moravě rozšiřuje svou továrnu na výrobu bio čajů. Jedná se o dvě etapy. Chystá se exkurzní, zážitková trasa a my se zde pouštíme na pole dlouhodobé výstavní činnosti. Navrhujeme nový interaktivní prostor, hrajeme si s myšlenkami, vůněmi, haptikou a dostáváme se do úplně jiných sfér, než jsme byli doposud zvyklí. Součástí druhé etapy je obchod, kavárna a celá přístavba.
Roman Vrtiška: Otevřeli jsme nový showroom USSPA na Smíchově a s touto firmou připravujeme také showroom s výstavními stánky v Madridu. Dokončujeme rekonstrukci sídla firmy v Dolní Dobrouči, která je téměř hotová. Navrhujeme také několik stolů, máme nyní stolové období. Chceme ale trochu zvolnit, odpočinout si a nabrat novou sílu.
Další články:
Na lávky se klade mnoho často protichůdných požadavků
Sedmdesát adeptů soutěží o Adapterra Awards 2022
