Skupina Valbek a Bomart spolu s volným seskupením tří architektů stojí za stavbou nové Trojské lávky, která získala v rámci České ceny za architekturu 2021 Cenu společnosti Vekra za promyšlenou a odolnou stavební konstrukci. Nová lávka nahrazuje původní zhroucený železobetonový most a slouží jako spojnice pěší a rekreační trasy mezi parkem Stromovka a městskou částí Trója.
Důležitým kritériem bylo vyhovět potřebám smíšené stezky pro chodce a cyklisty i možnosti přejezdu vozidel Integrované záchranné služby. Autoři lávku umístili do původní stopy a průchozí profil rozšířili na čtyři metry. Mezi další požadavky při jejím návrhu patřilo splnění statických a protipovodňových nároků, maximální účelnost a udržovatelnost s ohledem na vysokou vytíženost trasy, estetická hodnota a životnost 100 let.
Autoři návrhu – architekti Libor Kábrt, Gabriela Elichová, Martin Elich a statik Lukáš Vráblík – zvolili jednoduchou plynulou horizontální linku tvořenou subtilní, hierarchicky strukturovanou konstrukcí. Neprodyšně uzavřený trubkový páteřní nosník kruhového profilu je doplněný ocelovými příčníky a trubkovými podélníky, které nesou konstrukci sklopného zábradlí. Nosná konstrukce je vyrobena z plně recyklovatelných a přírodních materiálů. Pro své vlastnosti srovnatelné s betonem a ocelí vybrali architekti pro mostovku dřevo stromu Lophira Alata, které se jinak běžně využívá jako hrubý stavební materiál. Díky tomu se podařilo snížit množství použitého dřeva a minimalizovat použití betonu.
Součástí zadání byl také návrh vhodného osvětlení s ohledem na přírodní charakter okolí a zajištění bezpečnosti pěší trasy. Také s tím si architekti poradili a navrhli vertikální lineární svítidla integrovaná do sloupků zábradlí po obou stranách lávky. Jaké jsou další faktory, které návrh lávky ovlivnily? Na to odpovídají architekti v rozhovoru.
Kam zařadit navrhování lávky s ohledem na náročnost tohoto typu projektu?
Lávka je velmi specifický typ mostu a ač to nikdo příliš neočekává, je na ni kladeno mnoho často protichůdných požadavků. Má být nápaditá, odolná ale lehká a subtilní, nad povodní ale pohodlně přístupná, bezpečná pro cyklisty ale i maminky s dětmi, dobře osvětlená ale neoslňující, nesmí klouzat ale musí se snadno uklízet, přírodní ale trvanlivá a nezničitelná, a ideálně bezúdržbová. Přitom se rozpětím vyrovná mostům. I výroba lávky je náročná, důležitý je každý detail, protože lávka je v přímém kontaktu s chodci.
Jak probíhal proces navrhování Trojské lávky?
Zpočátku se zvažovala co nejrychlejší náhrada pěšího spojení po zřícení původní lávky. Provizorní lávka měla být umístěná do polohy vedle původní stopy, měla být navržena z existujících skladových zásob materiálu, aby byl proces co nejrychlejší. A v té době se zrodil koncept páteřního trubkového nosníku, který dobře odolává zatížení ve svislém i vodorovném směru, který ponese konstrukci mostovky. Bohužel se objevil nečekaný legislativní problém, že lávka nebyla zanesena v územním plánu Prahy, a tudíž nebylo možné ji rychle nahradit, ani projednat a schválit.
Absurdní situace se postupně vyřešila, ale zdržení celého procesu vedlo k rozhodnutí vybudovat lávku trvalou, širší, vhodnou i pro přejezd vozidel IZS, umístit ji do původní stopy se všemi návaznostmi a prodloužit její životnost ze 30 na 100 let. Původní návrh se podařilo upravit i pro nové požadavky; kromě páteřního nosníku jsme především chtěli zachovat použití jednoduché dřevěné mostovky, navíc bylo navrženo osvětlení a sklopné zábradlí pro případ povodně.
Bylo součástí návrhu také rozhodnutí o úpravě okolí lávky a revitalizace dané oblasti?
Bohužel se jednalo čistě o náhradu lávky, takže možnosti úprav okolí byly velmi omezené, přestože jsme o tom často mluvili. Snažili jsme se alespoň rozumně navázat na předmostí na trojské straně, ale museli jsme se připojit na mohutnou původní betonovou opěru, kterou by bylo nákladné likvidovat, a to zčásti limitovalo i nástup na lávku. Ale podařilo se nám trochu uvolnit prostor od přerostlé zeleně a částečně odlehčit zábradlí, které se muselo připojit. Na Císařském ostrově byla situace zase omezena trasami požadovaných komunikací. Podařilo se však instalovat osvětlení prostoru pod lávkou na obou březích.
Pracovali jste s materiálem dřeva stromu Lophira Alata už dříve? Odkud pochází a lze jej považovat za udržitelnější materiál než lokální dřevo?
V návrzích jsme jej použili, ale zrealizovat se to nikde nepodařilo, většinou kvůli nesmyslnému tvrzení, že jde o kácení pralesů. Dřevo se přímo pěstuje v různých zemích v Africe pro použití ve stavebnictví jako materiál např. na železniční pražce. Díky jeho neuvěřitelným vlastnostem, jako je chemická odolnost, odolnost proti škůdcům nebo vysoká pevnost, bylo vhodné je využít jako náhradu našeho dřeva, např. dubu, kterého by se muselo použít mnohem větší množství, navíc s opakovanou impregnací a častější výměnou. Kromě toho, na lávce jsme toto dřevo využili po všech stránkách, je skutečně i velmi estetické.
Dřevěná mostovka je opatřena příčným drážkováním kvůli protiskluznosti. Je tento povrch vhodný také například pro kočárky, nebo dětská odrážedla?
Dřevěná mostovka může být zvláště ve vlhkém prostředí kluzká, tím jsme se velmi zabývali, proto byly provedeny i zkoušky protiskluznosti u několika vzorků drážkování. Pak se samozřejmě vyskytly i otázky týkající se in-line bruslí, to jsme sami vyzkoušeli, protože žádný předpis ani norma pro taková měření neexistuje. Samozřejmě i protiskluznost má své meze, je třeba uvažovat také o malých dětech, které by se mohly na příliš drsném povrchu zranit. Z tohoto důvodu jsme se snažili kontrolovat i kvalitu fošen. Samo drážkování ale nevadí, je poměrně jemné.
Jaké bezpečnostní požadavky souvisí s provozem lávky?
Zjednodušeně řečeno, co se týče běžného provozu, je třeba zajistit protiskluzný povrch, bezpečné zábradlí a vhodné osvětlení. Pro bezpečnost cyklistů je zábradlí navrženo vyšší, přestože to může být vnímáno jako méně pohodlné pro chodce.
Pro případ povodně, přestože hlavní pole lávky je umístěno nad úroveň 1000leté vody, je třeba, aby ani nástupní pole netvořila bariéru, nezachytávala naplaveniny a nebránila v odtoku. Proto je navrženo zábradlí sklopné, které musí v případě povodně rychle a snadno fungovat, ale zároveň odolat vandalům, aby v běžném provozu zůstalo bezpečné. Se sklopným mechanismem souvisí i způsob osvětlení. Nebylo možné použít osvětlení v madle, proto byly navrženy vertikální pásky ve sloupcích zábradlí, mírně zapuštěné, aby neoslňovaly.
Jak byste zhodnotili realizaci této lávky v kontextu vašich dalších projektů?
Každá lávka má svá specifika, ale dá se říci, že k Trojské lávce jsme přistupovali s velkým respektem. Uvědomovali jsme si okolnosti, které k návrhu nové lávky vedly, ale i přírodní a památkový kontext místa a důležitost rekreační trasy v rámci města. A samozřejmě povodňovou situaci. Ale byla to výzva a celý proces realizace byl (i v rámci covidové situace) nakonec velmi pozitivní zkušeností.
Valbek
Valbek se specializuje se na pozemní i kolejovou dopravu, vodohospodářství a urbanismus jako takový. Díky tomu je dlouhodobě uznávaným evropským konzultantem v oblasti projektování infrastruktury. V současnosti pracují na realizaci lávky přes Labe v Hradci Králové, která by měla být dokončena letos na podzim.
Další články:
Sedmdesát adeptů soutěží o Adapterra Awards 2022
Architekti kanceláří: Studio Reaktor
Druhý dech továrny ze sedmdesátek
Rodinná palírna z modřínu a betonu
Nemám v oblibě složité kurátorské koncepty
Charismatický žižkovský mezonet
Kvalitní architektuře se daří spíše v menších městech nebo na vesnicích
