Volil jsem mezi malbou a řeznictvím

Rozhovor s Filipem Kůrkou

Malíř Filip Kůrka je autorem jedné z nejkontroverznějších výstav tohoto roku v The Chemistry Gallery. Jeho tvorba se vyznačuje erotickými až pornografickými motivy odkazujícími na dobu, v níž žijeme. Prostřednictvím svých obrazů balancujících na pomezí umění a kýče autor komentuje a kritizuje konzumní společnost. Inspiraci nachází ve tvorbě realistů 19. století, jejichž díla volně parafrázuje.

Výstava Myslivecký realismus pokračuje v kombinování starých přístupů a nového světa. Na plátnech s myslivci v kamizolách obcujícími s lesními ženami se projevuje vliv dávných mistrů. Z pozorovatelů se stávají svědci střetů dvou světů plných paradoxů. Ať už jsou to olejomalby, provokativní dřevěné instalace, živá i vycpaná zvířata nebo malby na porcelánu, před očima návštěvníků se zhmotňují divoké fantazie, sny a touhy.

S odstupem času mi moje kontroverze přijde normální, což je možná důvod, proč ji posouvám dál. Ale samozřejmě nejde jen o kontroverzi. Vždy se za ní schovává něco víc, což každý divák není schopen přečíst,“ říká absolvent pražské AVU, který prošel ateliéry Martina Mainera a Jiřího Petrboka.

Bojujete kýčem proti konzumu. Funguje to?

Myslím si, že ano. Když budu k umění přistupovat jako k něčemu, co je vysoko nad produktem.

Skládal jste básně, které jsou součástí výstavy?

Básně skládal můj kamarád Štěpán Mikulenka, který je hned po mně první člen Mysliveckého realismu.

Oblíbené dílo Mysliveckého realismu?

Rozhodně Bonjour Monsieur Kůrka. Myslím si, že se obraz opravdu povedl a zároveň je to jedno z prvních děl Mysliveckého realismu.

Je něco, co vám na výstavě chybí, co jste nestihl dokončit?

Jednu věc jsem nestihl, ale zároveň by se ani nevešla do galerie. Chtěl jsem ještě udělat hrob, který měl složit hold a připomenout předchůdce Mysliveckého realismu. Příště…

Jaké ohlasy máte na současnou výstavu?

Feedback je docela velký, sám jsem to nečekal. Někdo pohoršen a někdo pobaven. A tak to má být. Co se týče prodaných a rezervovaných děl, v tuto chvíli máme zájemce zhruba o polovinu vystavených prací.

Vystavoval jste také v Londýně. Jak myslíte, že by tamní společnost přijala tuto výstavu?

Angličané jsou dost konzervativní, během studijní stáže jsem s tím dost bojoval. Hodně věcí jsem musel dovysvětlovat, ale nakonec i tam moje obrazy nějak přijali. Každopádně si nejsem jistý, jak by hodnotili Myslivecký realismus. Je to přece jenom jiný svět a anglická myslivecká kultura je odlišná od naší.

Jaký máte vy osobně vztah k lesu a myslivosti?

Les a myslivost jsou pro mě nekonečnou inspirací a zároveň únikem z města.

Chystáte se svá díla v návaznosti na současný trend digitalizovat?

Zatím nemám tu potřebu. Na malbě mě přitahuje ta procítěnost, což mi digitální svět nedává. Přijde mi takový umělý.

Jaké dílo bylo vaším zlomovým bodem?

Nejzásadnějším dílem byl obraz Salón, který jsem namaloval ve třetím ročníku na akademii. Byl to doposud nejnáročnější obraz. Je metr a půl velký a je na něm 104 figur. Hrozná piplačka, ale stálo to za to.

Vystavují si klienti vaše díla doma, například na stěně v kuchyni?

Relativně dost a jsem vždy radši, když obraz visí a komunikuje s majiteli. Dokonce mám sběratele, který má jeden středně velký obraz na toaletě.

Jaká umělecká díla máte doma vy?

Mně doma visí převážně kolegové a bývalí spolužáci z akademie, protože mezi sebou hodně vyměňujeme. Moje obrazy bych doma asi nezvládl mít vystavené, protože si od nich potřebuji odpočinout.

Co jiného byste dělal, kdybyste nebyl malíř?

Když jsem rozhodoval, kam půjdu na střední, volil jsem mezi malbou a řeznictvím. Takže bych byl asi řezník, což je trochu paradox, ale koresponduje to s tím Mysliveckým realismem.


Další rozhovory:

Dřevěné rámy představují demokracii ve stavebnictví

Architekti kanceláří: Studio Perspektiv

Vrtiška & Žák: Lidé za námi nechodí, aby dostali průměr

Na lávky se klade mnoho často protichůdných požadavků

JinJan: České prameny

Kvalitní architektuře se daří spíše v menších městech nebo na vesnicích

Umělec může být ekologický, ale je odkázán na konceptuální tvorbu

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU