Jedna z nejvýraznějších českých umělkyň mladé generace, malířka Lucie Jindrák Skřivánková, svá díla představila na výstavách ve Stockholmu, v Římě nebo Brazílii. Spolupracovala s módními návrháři, produktovými i interiérovými designéry. Obrazy absolventky ateliéru Michaela Rittsteina na pražské AVU jsou charakteristické rozmáchlou akční malbou, odvážnou pastelovou barevností, příležitostně také kombinováním materiálů. Pestrost děl odráží především autorčin temperament.
„V úterý 28. června plánujeme vernisáž a party na střeše WPP. Budeme launchovat první NFT z druhé řady projektu tohoto typu a představíme také sochu, kterou připravujeme 3D tiskem s PrusaLabem,“ popisuje Skřivánková své plány. Dále pracuje na realizaci pro hotel v Praze nebo na projektu v Bruselu v rámci předsednictví České republiky v Radě EU. Se značkami SKIBI a Marieli spolupracuje na projektech zabývajících se textilem. Připravuje skici na mural v Římě a další velkoplošnou malbu ve veřejném prostoru chystá umělkyně ve spolupráci s architekty ze studia Perspektiv.
Od architektury se směr její tvorby rozvinul směrem k abstrakci. Obrazy s jemnou texturou, strukturální vrstevnatostí i zřetelnými deformacemi však stále akcentují prostorovost. Jejich kompozice dosahují haptických kvalit nízkého reliéfu. Malířka používá omítkové pasty zpracovávané přímo prsty nebo dokonce pomocí nástrojů určených pro subtilní stavební či fasádnické aktivity. O svém uměleckém světě nám vyprávěla v rozhovoru.
Jaké konkrétní myšlenky se skrývají pod vašimi obrovskými barevnými abstraktními malbami?
Zdroj a inspirace pochází z prostředí, kde se nacházím: krajiny, městské krajiny, mentální krajiny a ze vztahů, které řeším. V poslední době zjišťuji, že inspirace nejvíce vychází z pracovního procesu samotného. Čím více maluji a snažím se dosáhnout své vize, tím víc mě napadají další věci, další obrazy. Proces vytváří další proces. Je to cesta k tomu nejdokonalejšímu obrazu. Inspiraci jako i řada jiných autorů hledám v běžném dni. Zdrojem inspirace je příroda. Harmonizuje mě. Obecně barevnost oblohy v různých časových úsecích, západy a východy slunce, barva oceánu a moje emoce, které prožívám.
Svá díla jste vztahovala k architektuře, v poslední době však toto téma opouštíte, je pro vás již vyčerpané?
Architektuře jsem se věnovala od střední školy a pokračovala jsem dále celou akademii, celkem téměř dvacet let. V jeden moment jsem cítila, že jsem řekla všechno a že bych se vlastně mohla jen donekonečna opakovat. Proto jsem šla do risku a rozhodla se, že začnu obrazy dělat úplně jinak, že si zvolím nové téma. Poprvé v životě jsem měla uměleckou krizi, během níž jsem hledala vhodnou formu, kterou bych mohla vyjádřit to, co jsem chtěla.
Díky jedné zakázce, kdy jsem začala pracovat s novými materiály, jsem se rozhodla, že nejlepší formou pro to, co chci sdělovat, je abstrakce. To, že jsem se tak dlouho věnovala architektuře, mě naučilo spoustu věcí, které teď v abstrakci využívám. Dále používám věci, které jsem se naučila: kompozici, práci s prostorem, harmonii prvků.
Vaše díla už netvoří jen portfolia starších sběratelů, přicházejí mladší investoři. Změnila se tím také vaše tvorba?
Je to naopak. Změnila jsem nejprve svou tvorbu, začala jsem se věnovat abstrakci, a tím se změnili lidé, kteří do mého ateliéru přicházejí. Starší sběratelé zůstali a k nim přibyla úplně nová skupina mladších investorů. Nevím, jestli to souvisí jen s formou nebo i s tím, že se mladší generace začíná o umění zajímat a je pro ně důležité, jak vypadají jejich domovy nebo kanceláře. Možná je to také tím, že mladší lidé jsou nyní bohatší a mohou si to dovolit.
Nové klienty se vám daří oslovovat také na Instagramu.
Tam intenzivněji působím přibližně poslední tři roky. Nečekala jsem, že mi Instagram pomůže oslovit nové klienty. Je to tím, že je přátelštější a maže hranice ostýchavosti, kdy se lidé umělce bojí oslovit a bojí se mu napsat oficiální cestou, aby ho mohli v ateliéru navštívit. Tím, že se na Instagramu odkrývá pozadí, kde člověk pracuje, lidé se neostýchají napsat. Poté, co moji tvorbu a proces tvorby nějakou dobu sledují, domluví si se mnou schůzku v ateliéru, nebo se mě přímo zeptají, zda je obraz volný a dá se koupit. Je to tedy příjemná cesta k tomu, jak na Instagramu ukazovat svoje portfolio, zákulisí a být otevřená zprávám zvenku, na které mohu hned reagovat.
Vytvářením muralů se podílíte na kultivaci veřejného prostoru. Máte ambice spolupracovat s architekty na větších projektech?
Práce na muralech mě velmi baví. Za prvé proto, že se jedná o veliké plochy, velké měřítko a to mě moc uspokojuje a baví. Za druhé je to tím, že jsou ve veřejném prostoru, působí na běžné kolemjdoucí a na jejich emoce. Větší projekty mě velmi lákají. A také se nyní dějí. Mám v hlavě pár vizí a snů, co bych chtěla v této oblasti mít možnost jednou vytvořit. A doufám, že se mi to podaří!
Jak vnímáte svět NFT?
Nejprve jsem měla pocit, že to bude jen taková zábava a trend. Nyní když poznávám blíže blockchain a svět NFT, myslím, že v budoucnu se tam budeme pohybovat všichni. Nejedná se o nafouklou bublinu, ale stojíme u zrodu něčeho, co se bude velmi rychle vyvíjet. My máme to štěstí, že ještě stíháme trochu pochytit, co se v tomto virtuálním světe otevírá za nové možnosti a můžeme sledovat jednotlivé pokroky ve vývoji tohoto světa. Naše děti už možná vůbec nebudou vnímat, jak to celé vlastně začalo. Protože mám pocit, že celá tato nová realita (NFT, Metaverse, Web3, DAO) vzniká velmi velmi rychle.
Jakou podobu budou mít vaše díla v digitálním prostoru?
Naše kolekce NFT GMA (Genetically Modified Art), kterou tvoříme s mým manželem Alexem J. Jindrákem a Ondřejem Rakušem (SGI) je inspirována reálným obrazem – malbou na plátně a zachycuje transformaci z reálného uměleckého díla do díla digitálního. Vzniká tak ucelená kolekce animovaných uměleckých NFT videí. Opíráme se o abstraktní charakter, malířský rukopis a barevnost již existujícího obrazu a převádíme tuto formu do 3D modelu. Vzniklý 3D digitální model posouváme do další formy vizuálního pojetí, a to jak v použití materiálů, forem pohybu či artiklů, které nám tento derivát transformují do nového pojetí.
Procesem defragmentace díla se dostáváme zpět do reálného světa a to v podobně hmatatelného prostorového objektu, který vzniká pouze k jednomu danému obrazu. Kolekce bude inspirována šesti obrazy, které vyprodukují 24 animačních NFT uměleckých videí a 24 statických NFT obrazů, které vycházejí z uměleckého videa.
A co se týče fyzických galerijních prostor, jaké z těch světových vás okouzlily?
Miluju skandinávské galerie, londýnské, pařížské, berlínské a brazilské, namátkou: König Gallery, Galerie Judin, Marian Goodman Gallery, Saatchi Gallery, Centre Pompidou. Ale už i u nás se situace s galeriemi úspěšně zlepšuje a musím říct, že Kunsthalle, 8smička nebo Telegraf patří mezi mé oblíbené, právě tím, že jsou na světové úrovni.
Pořádáte také workshopy action painting pro odbourání stresu nebo vyřešení vztahových konfliktů. Jak probíhají?
Action painting jsem dělala pro firmy i pro rodiny, pro novomanžele i pro mámy s dcerami. Trvaly zhruba okolo dvou až tří hodin. Vždy to bylo výživné a zábavné. Díla si obvykle účastníci berou domů, popřípadě jsme vyřezali nejvydařenější část obrazu.´Ted bohužel, i když zájem stále trvá, se nestíhám této aktivitě věnovat.
Další rozhovory:
Volil jsem mezi malbou a řeznictvím
Dřevěné rámy představují demokracii ve stavebnictví
Architekti kanceláří: Studio Perspektiv
Vrtiška & Žák: Lidé za námi nechodí, aby dostali průměr
Na lávky se klade mnoho často protichůdných požadavků
Kvalitní architektuře se daří spíše v menších městech nebo na vesnicích
Umělec může být ekologický, ale je odkázán na konceptuální tvorbu
