Reawote: Český projekt se světovým potenciálem

Kdo platformu založil a jak funguje?

Partnerský článekReawote

Architekti Jiří Slowik a Ondřej Slowik vedou ateliér TVARY, kde se svými kolegy pracují na projektech interiérů i domů. Jednu z klíčových rolí při navrhování projektů hraje v současnosti moderní architektonická vizualizace. To si uvědomují také bratři Slowikovi, kteří přicházejí s projektem Reawote – globální knihovnou digitalizovaných produktů skutečných výrobců.

Vizualizace slouží architektům jako srozumitelný a jednoduchý způsob, jak komunikovat s klienty a veřejností. Aby klienti dostali ve skutečnosti to, co jim bylo předloženo v návrhu, má zajistit světová databáze materiálů a produktů od reálných výrobců převedených do digitálního prostoru.

Reawote se má stát prostředníkem mezi digitálním a hmotným světem. „Knihovny 3D materiálů existují, ale v současné době není žádná, ve které by byly naskenovány povrchy a materiály od skutečných výrobců. V tom je zatím knihovna Reawote unikátní,“ říkají autoři projektu.

Bratři Slowikovi

Projekt Reawote spustili bratři Slowikovi v březnu tohoto roku. Na vývoji platformy však začali pracovat už v roce 2019, kdy zkoumali trh a hledali vhodné nástroje pro její realizaci. O rok později se přidal Cleem group, výrobce fyzických vzorníků materiálů od látek až po lamináty pro výrobce z celé Evropy, který se stal strategickým partnerem projektu.

Další důležitou událostí byl vznik digitalizačního oddělení a sestavení týmu odborníků na skenování a 3D. „V současné době má Reawote patnáct aktivních členů a na projektu celkově pracuje okolo dvaceti lidí. Data zpracováváme v Brně a samotné skenování probíhá na velkoformátovém skeneru v Jihlavě v prostorách naší partnerské společnosti Cleem,“ popisují architekti.

Digitalizace jako správný krok vpřed

Bratrům se od počátku dařilo oslovovat tuzemské i zahraniční výrobce. Obsah platformy Reawote rostl a během prvních dvou let se povedlo digitalizovat více než 2600 položek, mezi nimiž byly produkty firem Baumit, Organoid, STO, Technistone nebo Wienerberger. Po oficiálním spuštění platformy na jaře 2022 se registrovalo přes 4300 uživatelů z celého světa.

Z údajů, které shromažďujeme, je vidět, že velká většina uživatelů jsou architektonická studia, architekti nebo lidé vytvářející architektonickou vizualizaci. Na reálné výstupy si musíme ještě počkat. Na Instagramu už jsme ale vizualizace s našimi materiály viděli,“ popisují autoři projektu.

Jejich dalším plánem je pokračovat na vývoji a vytvořit z platformy sociální síť, která umožní snadnější komunikaci mezi výrobci, architekty a designéry. „Vše by mělo spět k větší volnosti správy obsahu jak ze strany výrobců, tak ze strany uživatelů. Uživatelé budou moci například poptávat výrobky skrz platformu a výrobci zároveň inzerovat a komunikovat své novinky. Paralelně rovněž pracujeme na desktopové aplikaci a začínáme prozkoumávat možnosti vývoje online konfigurátoru 3D modelů, který bychom chtěli do aplikace v budoucnu implementovat,“ vypráví bratři Slowikovi.

Reálné virtuální scény

Ateliéry vyčleňují významnou část rozpočtu projektu právě na vizualizace, které se zároveň stávají samostatným oborem. Součástí této disciplíny jsou PBR materiály, které popisují vizuální vlastnosti povrchu fyzikálně věrohodným způsobem. Knihovny těchto materiálů však obsahují spíše obecné a uměle generované materiály. Architektům proto chybí informace o reálných výrobcích digitalizovaných materiálů. Knihovna Reawote je řešením, jak se dostat k digitalizovaným materiálům, jež odpovídají na trhu dostupným výrobkům.

Své kolekce umělých kamenů digitalizovala například společnost Technistone. „V současné době jednáme s několika společnostmi z Česka i zahraničí, jako jsou Ton, Boca, Todobaro, Dekoma, Silent-lab a další. Snažíme se vybírat společnosti se zajímavým obsahem pro architekty a rovněž nás zajímají výrobky, které jsou v digitalizované podobě spíše vzácností,“ vysvětlují bratři Slowikovi.

Digitalizovat lze téměř všechny materiály: cihly, dřevo, dlaždice, textilie, kámen, kovy, omítky, betonové fasádní systémy a další. Zpracované 3D modely produktů s optimalizovanou topologií je možné použít v jakémkoli 3D softwaru. Výrobci mohou svá digitální data zveřejnit v knihovně zcela zdarma. Díky tomu se mohou objevovat ve vizualizacích po celém světě. „Jelikož spravujeme data od spousty výrobců, uvažujeme taky o možnosti vytvoření prvního virtuálního veletrhu – ale to je zatím jen vize,“ dodávají.

Vychází všechny položky v knihovně z hmotného existujícího produktu?

Většina položek v knihovně jsou digitální repliky produktů. Knihovna však obsahuje i skeny obecných materiálů, které se mohou v architektonické vizualizaci hodit. Jde například o betony, kamenivo, sníh, trávu, gabiony a další. Soustředíme se však na to, aby v knihovně hrály prim reálné produkty.

Jaká je nejnáročnější část digitalizace?

Paradoxně jsou to jednání se společnostmi. Tato forma digitalizace, byť je ve 3D velmi etablovaná, je pro 90 % oslovených firem novinkou. Nejtěžší fáze je dostat se přes všechny firemní úrovně až k lidem, kteří mají rozhodující slovo. Příkladem může být spolupráce s německou firmou STO, se kterými jsme jednali o digitalizaci dva roky. Nakonec jsme úspěšně zdigitalizovali celé jejich portfolio fasádních omítek.

Způsob, jakým digitalizujeme materiály, se však začíná rychle dostávat do povědomí a firmy si začínají uvědomovat, že právě správně zpracované 3D materiály jsou tím, co by měli architektům poskytnout namísto běžných textur. I výrobci samotní pak mohou využít tyto digitální kopie pro tvorbu vlastních fotorealistických vizualizací a už nemusí být odkázáni na reálné focení, které je ve srovnání s vizualizací časově i finančně mnohonásobně náročnější.

Takto zpracované materiály navíc fungují univerzálně ve všech 3D softwarech a dají se použít od CAD systémů až po softwary pro zpracování virtuální reality. Samotná digitalizace už je značně automatizovaný proces a náročnost pak závisí na typu materiálu, skenovací metody nebo přenositelnosti vzorku. Máme však velmi dobře vyškolený tým, který si poradí s prakticky jakýmkoli materiálem či modelem.

Jaký je váš obchodní model?

V současnosti získáváme dva typy příjmů. První příjem jde z digitalizace samotné, kterou platí výrobci a druhým příjmem je drobné předplatné knihovny, které platí uživatelé. Vycházíme z vlastní zkušenosti, kdy jsme jako architekti vždy platili platformy, které nám umožnily stáhnout dobře nachystané 3D podklady a ušetřily nám spoustu času. Rovněž jsme neradi pracovali s knihovnami BIM, které jsou sice pro uživatele zdarma, protože je platí výrobci, ale tím, že se nekontroluje to, jaká data a formáty do nich výrobci vkládají, se z nich stal jeden velký chaos. Ve většině případů je navíc nutné podklady dále upravovat, aby vypadaly dobře.

Chtěli jsme tento problém vyřešit a vytvořit win-win situaci jak pro výrobce, tak pro uživatele knihovny. Výrobci tedy platí za digitalizaci, publikace v knihovně je pro ně ale zdarma. Jejich 3D podklady už neleží jen na jejich stránkách, ale mají zároveň marketingový potenciál, jelikož z každé položky v knihovně je zpětný odkaz na web výrobce a lidé z celého světa mohou začít používat přesné digitální repliky ve svých projektech.

Uživatelé mají zároveň přístup na jednu platformu se standardizovaným obsahem a velkou variací položek pro zpracování kompletní vizualizace v nejvyšší kvalitě. Nemusí procházet stovky stránek výrobců a hledat odkazy ke stažení. Vše je nachystáno tak, aby vizualizaci vytvořili rychle, efektivně a v nejvyšší kvalitě. Svému případnému klientovi pak mohou sdělit, jaké výrobky na vizualizaci vidí a kde je lze poptat.

Jak si plánujete poradit s filtrováním a algoritmem zobrazování?

Aplikace nyní prochází testováním a data budeme v následujících měsících vyhodnocovat. Rovněž začínáme sbírat zpětnou vazbu jak od výrobců, tak od uživatelů. Položky jsou různorodé a výrobci z oblasti látek uvažují jinak než například výrobci dřevěných podlah. Bude tak potřeba nastavit filtrování tak, aby univerzálně pokrylo potřeby všech zúčastněných.

Máte v plánu v souvislosti s vývojem AI zapojit další dimenzi zobrazení materiálů?

Určitě se tomu nebráníme. Technologie jako pokročilé haptické displeje jsou ale zatím ve vývojové fázi a bude ještě nějakou dobu trvat, než bude zážitek z jejich používání odpovídající. Nyní vidíme potenciál spíše v přenesení databáze do VR a možnosti volné konfigurace 3D modelů. Například u 3D modelů poskytovaných výrobci je nyní velký problém to, že ke staženému modelu náleží jedna kombinace textur. To v současné době řešíme.

Hledáte pro projekt další investory?

Ano. Za každou spolupráci a partnerství jsme rádi a myslíme si, že projekt má velký potenciál pro budoucí rozvoj. Chtěli bychom kolem projektu vytvořit tým lidí, kteří by jej posunuli blíže naší konečné vizi. V současnosti například spolupracujeme s českými zástupci 3D softwaru Lumion nebo společností Digital media. V příštích měsících bychom do projektu rádi zapojili univerzity.


Další rozhovory:

Nejdůležitější je pro mne kvalita, originalita a styl

Interiér musí ladit jako orchestr

V budoucnu se budeme ve virtuálním světě pohybovat všichni

Volil jsem mezi malbou a řeznictvím

Design by měl začít otázkou, ne tvrzením

Dřevěné rámy představují demokracii ve stavebnictví

Architekti kanceláří: Studio Perspektiv

Vrtiška & Žák: Lidé za námi nechodí, aby dostali průměr

Na lávky se klade mnoho často protichůdných požadavků

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU