Ateliér ti architekti stojí za přestavbou bytu na pražském Žižkově. Mezonetový byt o dispozici 4+kk charakterizují tmavé tóny a surové materiály. Architekti se při jeho návrhu inspirovali kouzlem půdních prostor, v nichž se bytová jednotka nachází. Industriální duch interiéru zjemňují světlé odstíny, kůže a samet.
„Náš klient už na začátku přišel s inspiracemi, které spojovaly spíše tmavší tóny a industriální nádech. Nám se zadání líbilo a oproti převažujícím požadavkům většiny klientů na severský světlý interiér to byla zajímavá změna i výzva,“ popisuje architekta Martina Šandová.
Ložnice s terasou
Autoři návrhu původní dispozici bytu vypracovanou projektanty v rámci povolení nástavby upravili tak, aby lépe korespondovala s potřebami majitelů. Zásadnější změnu provedli v patře, kde zvětšili koupelnu a ložnici propojili s šatnou.
„Devizou bytu je terasa s krásným výhledem na žižkovské střechy a památník na Vítkově. Terasa je vybavena venkovní kuchyní s grilem a vířivkou,“ vysvětluje architektka. Na terasu se vchází z ložnice inspirované hotelovou atmosférou, a to walk in šatnou nebo sametovým čalouněním čela postele.
Dalším výrazným prvkem v ložnici je industriální prosklená stěna, za niž architekti umístili koupelnu. Obě místnosti sjednotili všudypřítomnou betonovou stěrkou, kterou ve sprchovém koutě akcentují baterie z broušené mosazi a výrazná tmavě zelená na umyvadlové skříňce.
Centrální část bytu
První patro náleží hlavní obývací části s kuchyňským koutem, dětským pokojem a pracovnou. Oproti druhému patru jsou zde podlahy dřevěné. Kuchyňský ostrůvek stojí v centru prostoru a slouží jako jídelní stůl. Jeho obložení velkoformátovými dlaždicemi evokuje starý kov. Mezi kuchyňskými skříňkami z tmavě mořené dýhy vznikl černý výklenek pro pracovní plochu.
Šest metrů dlouhá knihovna z kovové kulatiny a perforovaného plechu je určena nejen pro ukládání knih, ale také pro sbírku alkoholu a doutníků. Kombinace tlumených barev, cihly a mosazných detailů společně s plechem, betonem, překližkou nebo terrazzem dávají bytu osobitý výraz.
Architekti původně navrhovali pouze pro manželský pár, v průběhu realizace se rodina rozrostla. Součástí návrhu je tak i dětský pokoj, který do tmavě laděného bytu odvážně zapadl. „Často se setkáváme s tím, že některé prvky se v průběhu realizace z různých důvodů změní. Jsme rádi, že v tomto případě se podařilo zachovat vše, co jsme plánovali již ve studii,“ dodává architektka.
Další projekty ateliéru ti architekti přibližuje Martina Šandová v rozhovoru.
Jak byste popsali svůj přístup k navrhování?
Zásadním tématem naší práce je REKONSTRUKCE. Například rekonstrukce bydlení v klášteře nás definovala. Od publikace projektu nás lidé oslovují téměř výhradně s rekonstrukcemi. A jsme za to rádi, rekonstrukce nás baví.
Snažíme se myslet ekologicky a ekonomicky. Recyklujeme, kombinujeme a nebojíme se ani zdobit. Máme rádi staré domy a řemeslo. Zakázky odmítáme minimálně, a pokud, tak spíše novostavby. Máme štěstí na hezká zadání a fajn klienty. Mám spíš pocit, že si zakázky vybírají nás.
Jak se vám při rekonstrukci boutique hotelu Monastery Garden podařilo znovuobnovit jeho atmosféru?
Dům byl při poslední rekonstrukci kompletně vymlácen. Nezůstalo v něm téměř nic původního, hodnotného. Proto jsme použili patiny, „staré stěny“ jsme nechali nově namalovat šikovnými lidmi z Film dekoru. Nábytek a vybavení jsme vybírali v anticích. Dlažby jsou ručně dělané. Stavbu jsme záměrně krotili a řemeslníky jsme k jejich nelibosti nutili k nedokonalému provedení. Chtěli jsme křivé stěny, flekaté štuky a podobně. Tak trochu jsme zde vytvářeli kulisy s atmosférou starého domu.
Kde jste hledali inspiraci pro návrh baru ve Stavovském divadle?
Největší inspirací bylo samo místo. Nápad na návrh baru jsme dostali hned při první prohlídce. Byla to taková naše odvážná verze do šuplíku. Vedení divadla se ale do té verze zamilovalo stejně jako my a společně jsme se do ní přes všechny komplikace, které s sebou nese, pustili.
Proč název ti architekti?
Je to to trochu vtip, trochu kalkul. Často jsem na otázku „Kdo vám to navrhoval?“ slyšel odpověď: „Noo… ti… architekti.“ Tak jsme tomu šli naproti.
Jaká byla vaše první zakázka?
První zakázky byly čistě nábytkové. Časem jsme se propracovali ke kompletním interiérům a pak i k vysněným domům. Stále ale stavíme na pečlivě navrženém interiéru.
Jeden z našich prvních projektů byl také soutěžní návrh smuteční síně. Sice to nevyšlo, ale ta práce nás ohromně bavila. Moci se oprostit od praktické stránky architektury a zaměřit se na atmosféru, duši, transcendenci. Byl by to pro nás hezký návrat k podstatě a důvodu, proč jsme si tento obor vybrali.
Na čem nyní pracujete?
Máme velký rozptyl, od interiéru až po návrh sklárny. Vždy máme rozdělané projekty ve fázi studie, dsp, prováděčky, realizace. Celkem tak pracujeme i na dvaceti projektech. Z těch větších jsou to třeba návrh penzionu, školky či domova pro seniory.
ti architekti
ti architekti obývají prostor na místě bývalé textilky v Holešovicích, který sdílí s kamarády z oboru. Pod ateliérem mají tetovací studio a na dvoře štěrk. „Je to surové, neuhlazené, ale pravdivé,“ říkají. Architektonické studio vzniklo podle klasického příběhu studentského snu. „Po škole jsme si se spolužáky založili vlastní ateliér a čekali na zakázky, které nepřišly. Po pár letech zkušeností s navrhováním interiérů to znovu zkusil Martin v roce 2015. S trochou praxe to už šlo lépe. Dnes je nás v ateliéru denně šest,“ říkají.
Další články:
Kvalitní architektuře se daří spíše v menších městech nebo na vesnicích
Nové kanceláře Heureky od studia Hezkey
Pokud nápad přežije časový odstup, stane se z něj Květ hlubin
Umělec může být ekologický, ale je odkázán na konceptuální tvorbu
