Na konci března se uzavřelo přihlašování do čtvrtého ročníku soutěže Adapterra Awards, jejímž cílem je ocenit projekty usilující o zmírnění dopadů klimatických změn. Ať už jsou to přírodní úpravy potoků, obnovy mokřadů a alejí, příklady udržitelného bydlení, zelené střechy nebo snižování energetické spotřeby v administrativních budovách – projekty převážně z Prahy a Jihomoravského kraje jsou příkladem pro ostatní. Letos bude porota vybírat ze sedmdesáti přihlášených.
Pořadatelem soutěže je Nadace Partnerství a Integra Consulting pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Finalisty z kategorií Volná krajina, Zastavěná území, Pracovní prostředí, Náš domov a Cena sympatie veřejnosti budeme znát v srpnu a vyhlášení vítězů se uskuteční na začátku listopadu. Zdravá příroda, města odolná vůči přehřívání, dostatek zeleně a dešťové vody – právě tato problematika se napříč projekty prolíná.
Příklady dobré praxe
„Usychání stromů, častější nároky zeleně na zálivku ve městech, prašnost nebo splachy bahna z polí, vlny veder a jejich vliv na zdraví obyvatel, přívalové deště a přetížení kanalizace představují některé z výzev současnosti, na něž musí města, obce, ale i soukromé firmy a vlastníci reagovat. K tomu přidejme energetickou náročnost budov a jejich energetickou nesoběstačnost, která se stává v dnešní době stále aktuálnější záležitostí,“ vyjmenovává garant projektu Michael Hošek z Integra Consulting některá z témat soutěžních projektů.
Andrea Křivánková pak uvádí konkrétní příklady: „Hezkou ukázkou je například vznik biocentra s protipovodňovou ochranou v Kojetíně nebo krajinné úpravy s travnatými pásy a alejemi v okolí Vohančic, kde docházelo ke splachu bahna do obce. Ve městech, kde není tolik prostoru jako v krajině, pak lze chybějící zeleň zajistit třeba jako „les do kapsy“, který vysázeli žáci pražské ZŠ Jana Wericha. Na ploše o velikosti dvou tenisových kurtů hustě vysázeli téměř tisíc malých stromků.“
„Mít zelenou střechu se pomalu stává standardem, proto se v naší soutěži objevují udržitelné budovy, které laťku posunují ještě dál. Pracují s fotovoltaickými panely, pasivním chlazením nebo využitím dešťové vody. Mohou být nakonec i bez napojení na inženýrské sítě, protože si veškerou energii vyrobí a spotřebují samy, jako třeba Český soběstačný dům v Kyselově v jižních Čechách,“ dodává Andrea Křivánková.
Další články:
Architekti kanceláří: Studio Reaktor
Druhý dech továrny ze sedmdesátek
Rodinná palírna z modřínu a betonu
Nemám v oblibě složité kurátorské koncepty
Charismatický žižkovský mezonet
Kvalitní architektuře se daří spíše v menších městech nebo na vesnicích
