Romantický svah pod lesem na kraji vesnice, jejíž ráz udávají socialistické stavby, si pro život vybral fotograf se svou rodinou. Architekti ze studia ValArch se museli přizpůsobit jednak stávající zástavbě, jednak svažitému pozemku. Výsledkem je nenápadný, přesto svébytný tvar, který poskytuje dostatek světla i soukromí. A ačkoli leží ve valašské stráni, evokuje úsporné japonské interiéry.
Hlavní prostor domu v klasickém tvarosloví se sedlovou střechou navazuje na uliční linku sousední budovy: plynule pokračuje, nevyčnívá. Do ulice se dům obrací stranou s úzkým pásovým oknem. Monolit fasády rozbíjí dřevěný obklad v přízemí, horní patro bez oken zachovává soukromí.
Intimní vztah s krajinou
Poloha ve stráni k budově „přihrála“ přízemní část, která vyrůstá přímo ze svahu a napojuje se na dům ve tvaru písmene L. Tím vzniká intimní, do krajiny orientovaný prostor: na dvůr krytý terénním převisem vedou velkorysá okna z obývací části i z přilehlé ložnice. Plynulý přechod interiéru do exteriéru podporuje dřevěné molo z prken.
Patro plní funkci slunného ateliéru a dětského pokoje. Oba štíty jsou prakticky celé prosklené; na jedné straně si děti užívají výhled do krajiny. Na straně druhé má pracovnu fotograf, oknem může vstoupit na zatravněnou terasu nad přízemní ložnicí. Místo mu poskytuje klid, zároveň má přehled o dění v domě.
Symbióza světla a prostoru
Působivý vchod zapuštěný ve fasádě (další prvek, který rozehrává strohost jednoduchého průčelí) vede návštěvníka do společného předsálí ateliéru v podkroví i obytné části v přízemí. Jednoduchému interiéru dominují tóny bílé omítky a světlého dřeva, kterou doplňuje světle šedá betonová stěrka a v kuchyni černé prvky z matně lakovaného kovu.
Pozornost se zaměřuje na detail: okno rozdělené příčkami, dřevěné trámy nebo schodiště zavěšené na subtilní kovové konstrukci. Hlavní slovo má prostor a světlo: dva elementy důležité nejen pro povolání fotografa, ale vůbec pro příjemné pobývání. A potom ta krajina: do každé místnosti se okny prodírá výhled do lesů a strání.
Architektům ze studia ValArch se podařilo navrhnout stavbu, která splývá s okolím, ale zároveň se mu nepodřizuje. V jednoduchém, moderním domě nic nepřebývá, vše do sebe zapadá. Dvůr obklopený domem působí, jakoby na místě stál odjakživa.
Další články:
Na lávky se klade mnoho často protichůdných požadavků
Sedmdesát adeptů soutěží o Adapterra Awards 2022
Architekti kanceláří: Studio Reaktor
