Nový dům u starého mlýna

Rekonstrukce od RDTH architekti

Na pozemku vedle cesty, podél níž plyne potok, postavili RDTH architekti rodinný dům. Na velké části komplikované parcely ve vsi Opatová na západním Slovensku se rozprostírá mlýn s vodním náhonem, sklady a chlévy. Zatímco malé objekty nyní už nehodnotných zemědělských stavení architekti demolovali, podařilo se jim zachovat mlýn, k němuž přistavili nový dům.

První skica spočívala ve snaze začlenit dům do torza původního mlýna. Tato koncepce však prostorově nefungovala, proto jsme se od ní odvrátili a začali rozvíjet koncept samostatného domu na jižní hranici pozemku u potoka, rekonstruovaného mlýna a parkovacího objektu, který je spojuje. To vše kolem společného nádvoří,“ popisuje začátky navrhování architekt René Dlesk.

Přirozeně zapadá

Tři hmoty s částečně uzavřeným prostorem zahrady a dvora tvoří výslednou usedlost, již určuje silueta nestejných, navazujících sedlových střech. „Charakter tvarového a materiálového řešení do obce dobře zapadá a působí přirozeně. Dodává zatáčce u hřbitova jasný charakter. Dokonce bych se odvážil říci, že je městotvorné,“ dodává architekt ke konstrukci domu a její interakci s okolním prostředím.

Jeden z objemů nového domu věrně kopíruje siluetu budovy, která zde stála původně. Z mlýna zůstala zachována jeho nejstarší část s obvodovou stěnou novější dostavby. Celý objekt byl totiž pro rekonstrukci příliš velký. Ze zachované části mlýna architekti vytvořili v přízemí místo pro setkávání, v patře je pak prostor určen pro práci.

Nové a staré

Kompletní výměnu si vyžádala střecha i s krovem. Díky novému čtvercovému oknu bez rámů v obvodové stěně mlýna se otevírá průhled do dvora i okolí. Jeho ostění je obloženo smrkovými prvky, které najdeme také na podlaze patra. Novou podlahu v přízemí tvoří leštěná a navoskovaná betonová deska zdobená strukturou vybroušených kamínků a jemnými vlásečnicovými trhlinami.

Uvnitř minimalistické novostavby s fasádou obloženou modřínem najdeme bílé, do hladka natřené stěny i stropy. Podlahy zde sjednocuje jednobarevné marmoleum. „Interiér se vyznačuje kontrastem starého rekonstruovaného mlýna, který je velmi plastický, s přísně jednoduchým dřevěným a bílým interiérem nového rodinného domu,“ líčí architekt.

Prostorová překvapení

Uspořádání rodinného domu navrhli architekti po konzultaci s majiteli a s ohledem na tvar pozemku. „Místem, odkud dispozice vyrůstá, je vstupní hala. Bylo pro nás důležité umožnit oddělení části bydlení pro rodiče a pro děti. Jejich střet se odehrává v centrální části domu, jinak fungují velmi autonomně,“ vysvětluje architekt. Vnitřní prostory dále vynikají prostorovou pestrostí. Překvapivé jsou tak přechody z menších, spojovacích a užitkových prostor do velkých, otevřených, pobytových místností.

 

Máme přirozenou tendenci snažit se naslouchat tomu, co nám stávající dům říká, že chce být.”

RDTH architekti nyní dokončují realizaci bytového domu Bořivojova. Velmi zanedbanému a zchátralému domu v řadové zástavbě v památkové zóně Vinohrady dali nový život. „V současné době pracujeme na řadě převážně menších rezidenčních projektů. V Praze se jedná především o rekonstrukce bytů a návrhy interiérů. Kromě toho máme několik rodinných domů (novostaveb nebo rekonstrukcí) v různých fázích projektové přípravy,“ jmenuje v rozhovoru další projekty ateliéru architekt René Dlesk.

Navrhujete také nábytek nebo osvětlení. Najdeme je v některé z vašich realizací?

Design interiérů je naší každodenní prací. Každý z nich vyžaduje individuální design vestavěného nábytku a osvětlení. Co se týče nábytku jako produktu, do toho se zapojujeme spíše výjimečně, ale je to otázka příležitostí, které se čas od času naskytnou. Takovou příležitost nám přinesl například projekt přestavby a interiérového designu bytu v Široké ulici, pro který jsme navrhli kosmetický stolek. Na trhu jsme nenašli žádný, který by obsahoval kombinaci materiálu, estetických a funkčních vlastností, které jsme chtěli, a tak jsme jej navrhli a vyrobili sami ve spolupráci s Master&Master a HG-studio.

V rámci stejného projektu jsme s Dechem spolupracovali také na návrhu světla KONO, za které Dechem získal nominaci na Designéra roku v soutěži Czech Grand Design 2019–2021. Poprvé se použilo právě na tomto projektu, který brzy představíme.

Zaměřujete se na kvalitu veřejného prostoru. Jak se toto téma odráží ve vašich projektech?

Každá veřejně přístupná budova (a nemusí být ani přímo přístupná) má odpovědnost vůči svému okolí nebo veřejnému prostoru, do kterého se obrací. To přímo ovlivňuje jeho kvalitu. Platí to jak pro rodinný dům, tak pro bytový dům nebo veřejný prostor jako takový. Každý dům, který navrhujeme, je vnímán v tomto kontextu. Rádi bychom však naši práci v této oblasti dále rozšířili, například ve spolupráci s menšími městy, která často nemají kapacity na řešení kvality svých veřejných prostranství nebo koncepčního územního rozvoje. A to i přesto, že v nich probíhá investiční výstavba a opravy veřejné infrastruktury.

Nedávno nás oslovilo jihočeské příhraniční město Strážný, které se dozvědělo, že pracuji také jako městský architekt v nedalekém Vimperku. Ve Strážném vědí, že mají nespočet drobných problémů, které přesahují kvalitu veřejného prostoru. V současné době hledáme nejvhodnější formu spolupráce, která by postupnými a systematickými kroky pomohla zvrátit současný neuspokojivý stav.

Co nebo kdo vás při navrhování nejvíce ovlivňuje?

Bude toho víc, ale napadá mě: co jsme se naučili a stále se učíme, zadání, klienti a místo. Poslední bod se pokusím popsat názorněji: Pokud pracujeme na rekonstrukci, máme přirozenou tendenci snažit se naslouchat tomu, co nám stávající dům říká, že chce být. Nevzpomínám si, že by nám někdy nějaký dům řekl, že si v něm můžeme dělat, co chceme. Snažíme se respektovat domy a nedělat jim to, co nechtějí. Takto může mluvit každý dobrý dům. Ale jsou tu i domy v havarijním stavu, architektonicky chudé. Ty bývají tiché.

Upřímnost daného místa se promítla také při rekonstrukci Reného panelového bytu?

Na byt v panelovém domě se snažíme dívat jako na byt v panelovém domě. Nesnažíme se zakrýt panel a udělat z panelového bytu luxusně vypadající byt. Dosáhnout dokonalosti povrchů původních panelových stěn je podle našeho názoru zbytečný boj. Nejen proto, že je to spojeno se značnými náklady, ale je to boj, který vůbec není třeba vést. Když některé nedokonalosti ještě více zvýrazníte a rozprostřete na velkou plochu, stanou se esteticky autonomním prvkem a zajímavým ornamentem. To platí i pro vady omítky způsobené odstraněním původních příček nebo pro vnitřní polystyrenovou izolaci stropu, která po zateplení střechy domu ztratila svůj význam.

Když se tato původní a zachovalá vrstva setká s vrstvou nových zásahů (stěny, obklady, elektroinstalace, vestavěný nábytek), vznikne něco, co vypadá autenticky – historicky i moderně zároveň. Na panelové domy se zatím neumíme dívat stejnou optikou jako na památkově hodnotné budovy. Ale je to možné. Nové a staré mohou stát sebevědomě vedle sebe a vzájemně si nekonkurovat, ale doplňovat se. V panelovém domě to má specifický charakter a právě jeden z možných výsledků takového přístupu je vidět na rekonstrukci tohoto bytu.

Funkce a estetika jdou v architektuře vždy ruku v ruce. Návrh tohoto bytu výrazně změnil původní uspořádání, protože přináší mnohem více výhod při užívání. Například: obývací pokoj s kuchyní byl přesunut na místo, kde je balkon (původně byl balkon přístupný pouze z jedné místnosti). V novém uspořádání již nemá smysl vstupní chodba, jejíž odstranění uvolnilo cenné metry centrálnímu obytnému prostoru. Dispoziční změny umožnily vytvořit koupelnu s přímým přirozeným osvětlením a větráním, což je u panelového domu nebývalá hodnota. Ložnice, ačkoli je minimální a postel je přístupná z čela postele, je orientována do klidné zeleně na severu, v kontrastu s rušnou ulicí.

Strohost, kterou lze vnímat v prvním plánu, lze v druhém plánu vnímat jako prostorovou velkorysost a flexibilitu, která je pro mladou rodinu s dítětem nezbytná. V dalším plánu začínají vynikat detaily: do panelů se nesmí zasekávat žádné nové rozvody. Proto jsou vedeny po povrchu, všechny – zdravotní i elektrické. Ty jsou však záměrně vedeny a umístěny v daných prostorech tak, aby byla zdůrazněna jejich geometrie. Takové instalace se stávají ozdobou a zároveň umožňují snadné zásahy a úpravy.

Na čem dalším byste chtěli v budoucnu pracovat?

Velmi rádi bychom si vyzkoušeli práci na veřejných budovách, které na rozdíl od soukromých obytných budov mohou „přinést více dobra více lidem“. Může se jednat o menší budovu s přilehlým veřejným prostranstvím na vesnici nebo v menším městě, ať už jde o školku, školu, domov seniorů nebo třeba hospodu.


Další články:

Proměna Jurkovičovy teplárny

Na lávky se klade mnoho často protichůdných požadavků

Sedmdesát adeptů soutěží o Adapterra Awards 2022

JinJan: České prameny

Architekti kanceláří: Studio Reaktor

Druhý dech továrny ze sedmdesátek

Rodinná palírna z modřínu a betonu

Nemám v oblibě složité kurátorské koncepty

Charismatický žižkovský mezonet

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU