Kam může umění v ulicích posouvat společnost? Jakou hodnotu pro ni má? Proč by měla být umělecká díla součástí veřejných prostranství? Na tyto otázky se ve svém textu od Veroniky Vimmerové zaměřili architekti z ateliéru QARTA Architektura.
Bytový dům Fragment na Praze 8-Invalidovně, vizualizace: Monolot StudioUmění ve veřejném prostoru nebo v architektuře je v českém kontextu často spojováno s minulým režimem. Má tak v sobě stále něco nechtěného. „Není se čemu divit, povinné umění poplatné době do staveb pod záminkou kultury často dostávalo silnou propagandu. Mezi lety 1965 a 1991 bylo z nařízení komunistické strany povinné, aby se při realizaci jakékoliv stavby z celkových nákladů investovalo 1–4 procenta do umění,“ uvádí text. Tato myšlenka se tu přitom objevila mnohem dříve. A to nejen ve 30. letech v Německu a ve Spojených státech, ale už v dobách, kdy veřejnou architekturu platily šlechtické rody nebo církev.
Umění vyvolává diskuze
Prostředí, ve kterém žijeme, nás přirozeně formuje. Vše, co míjíme, mění náš pohled na svět, ač si to nemusíme uvědomovat. Umění v ulicích oslovuje i ty, kteří do galerií běžně nechodí, a předává jim tak kulturní a společenské hodnoty. Umění vyvolává diskuze, otevírá společenské otázky a nabízí jiný než jen mainstreamový pohled. „Zlepšování veřejného prostoru a prostranství zvyšuje kvalitu užitných funkcí a zároveň esteticky kultivuje lidí, kteří takové prostory obývají,” to jsou slova Jiřího Fajta, historika umění a bývalého ředitele Národní galerie v Praze.
Řada evropských metropolí dává umění v ulicích náležitý prostor. Za zmínku určitě stojí Kodaň, kde se na umění ve veřejném prostoru vypisují soutěže. Na podobném principu to funguje i v Německu a Holandsku, kde je soukromá sbírka rodiny Kröller-Müller, kterou tvoří téměř 12 000 děl, vystavena nejen v galeriích, ale i ve volně přístupném národním parku.
Budova jako umělecké dílo
Umění není jen dílo uznávaného výtvarníka. Především ve spojení s architekturou jde o komplexní přístup k výstavbě, o kultivovaný prostor, netradiční fasádu, porušení zvyklostí nebo třeba o změnu základního stavebního vzorce, díky čemuž vznikne budova, která může být uměleckým dílem sama o sobě a může mít potenciál stát se určitým kulturním symbolem. Tento pohled na věc uplatnili architekti ze studia QARTA Architektura při návrhu budovy Fragment v Karlíně. Ta spojuje netradiční architekturu a umění. Od první skici jsou součástí Fragmentu sochy navržené Davidem Černým.
Fragment láme zažité stereotypy
Atypický a nepravidelný dům složený z modulů o velikosti 3,8 krát 3,1 metrů naskládaných na sebe může zdálky působit dojmem, že jej opravdu musí podpírat socha. Každé křídlo domu je jinak vysoké a celkově vytváří dojem, že patra na sobě příliš nesedí. Zblízka přitom bude zjevné, že se jedná o logicky poskládaný celek.
Fragment jde snad proti všem pravidlům výstavby, ale s důrazem na kvalitu a detaily, a před sebou má jasný cíl. Vytvořit budovu, která bude sloužit lidem ve všech ohledech. Uvnitř budovy Fragment vládne pevný řád. Všechny moduly jsou o velikosti 3,8 krát 3,1 metru. Také v tom je tento projekt výjimečný, architekti totiž navrhli koncept novostavby s byty pro dlouhodobý pronájem.
“Bez pochopení kontextu umění a architektury před společností neobstojí ani ta nejlepší díla. Ambiciózní plán bez souvislostí se lidem těžko přijímá,” říkají architekti. Řešením je snaha objasnění souvislostí, představení pravé funkce, hodnoty nebo myšlenky, která za realizací stojí. To je úkolem měst, investorů, architektů, galerií, ale také vzdělávacích institucí. To, že se tato situace v Česku pomalu zlepšuje však můžeme pozorovat nejen u projektu Fragment.
QARTA Architektura
QARTA Architektura z pražského Karlína je ateliér zabývající se kreativní tvorbou. Partnery jsou Jiří Řezák, David Wittassek a Martina Řezáková. Široké spektrum záběru vychází z vnitřní filosofie s důrazem na pestrost a rozmanitost. V návrzích ateliéru se snoubí hledání nových cest s respektem a pokorou.
25 let praxe znamená široké spektrum projektů, např. smíchovský FIVE, nové výukové centrum Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, rezidenční projekty DOCK Marina Boulevard v pražské Libni a MAISON Ořechovka, dále opavská dentální klinika myTREEDK. Ateliér také stojí za projekty s přesahem do veřejného prostoru a budovami, které ovlivňují ráz měst jako rekonstrukce a dostavba domu Radost na pražském Žižkově nebo budova Fragment v Karlíně. Atelier získal ocenění jak laickou, tak odbornou veřejností v podobě Grand Prix Architektů, Best of Realty či Stavba roku.
Architekti Jiří Řezák a David Wittassek byli hosty Petra Hájka z The Chemistry Gallery v seriálu ARTERIOR o umění v architektuře.
ARCHIZOOM výběry:
Nasajte ducha vinoték a vináren
Vinařství, kde je radost degustovat
