Na severovýchodě Kolína architekti z ateliéru ov-a navrhli multifunkční sportovní halu. Podle starosty Kolína bude hala sloužit především pro ty, kteří dosud ve městě neměli zázemí a dojížděli za sportem do okolních obcí. Hala totiž splňuje normy pro všechny halové sporty, které v Kolíně fungují.
Její součástí je tréninková hala, šest šaten, klubovna a prostor pro občerstvení. Vysoká stavba je rozdělená markýzou. Zděná spodní část má připomínat městský dům, vysoká horní část symbolizuje dřevěnou lucernu v korunách stromů s velkými okny a odkazuje k prvorepublikovým sokolovnám.
Harmonie s okolním prostorem
Pozemek leží při severovýchodním okraji Kolína, za atletickým stadionem. Vymezuje jej hřiště a areál tenisových kurtů s vlastní halou. Vzniká tak soubor sportovišť, který je obklopen listnatým lesem. Přístupovou cestu z Kolína, která vede procházkou podél Labe, lemuje cyklostezka.
„Návrh pomohly definovat následující fenomény. Rovinatý Kolín, kde se dobře jezdí na kole. Přátelská atmosféra města, které je velké tak akorát. Pomalý tok Labe a přírodní poloha místa. Základním konceptem návrhu je nízká jednopodlažní stavba, ukončená střechou s velkým přesahem a dřevěnou hmotou převýšené haly. Vymezení nízké stavby markýzou přináší vlídné měřítko se sousedskou atmosférou. Přesah markýzy slouží jako zápraží pro odpočívající týmy mezi zápasy. Nad nízkou stavbou je umístěna dřevěná „lucerna“ sportovní haly. Okna prosvětlující halu odkazují k sokolovnám, které lemovaly republiku a dokládaly optimistického ducha meziválečného období budování státu,“ popisují halu její tvůrci – Štěpán Valouch a Jiří Opočenský.
Jedno patro, mnoho služeb
Dispozice byly ovlivněné především rozhodnutím investora umístit veškeré provozy, šatny, sklady a bar s kavárnou do jednoho podlaží. Navzdory tomu je vše snadno dostupné a rychle po ruce. Zároveň lze dění v hale dobře kontrolovat z recepce, která má přehled o dění v zázemí.
Část haly je možné spojit se vstupním foyer nebo naopak kompletně uzavřít. V přední části haly jsou dále umístěny bloky šaten a sociální zázemí s toaletami pro návštěvníky. Na vstup navazuje prostor haly tak, aby se nemíchal provoz diváků a sportovců.
Harmonie obnovitelných zdrojů
Budova je vytápěna a částečně chlazena tepelnými čerpadly, na střeše je umístěna malá fotovoltaická elektrárna. Okna prosvětlující halu jsou z části fixní s větracím dílem. Pod stropem je navržen akustický podhled a akustický dřevěný obklad na stěnách. Prostory jsou větrány přirozeně, v zimním a letním období je hospodaření s větráním a teplem řízeno pomocí systému měření a regulace. Budova díky těmto prvkům dosahuje pasivního standardu.
Architektonické řešení: Jiří Opočenský, Štěpán Valouch // ov architekti
Lokalita: Lesopark Borky, Kolín
Rok realizace: 2021
Zastavěná plocha: 2 300 m²
Užitná plocha: 2 000 m²
ov architekti
Architektonickou kancelář ov-a založili v roce 2007 architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch. Se svým týmem mají za sebou řadu realizovaných domů různých typů a velikostí. Jejich stavby se vyznačují originálním výtvarným řešením se silným vztahem k danému místu.
V soutěži Česká cena za architekturu 2020 získali ov architekti hlavní cenu za projekt rekonstrukce a dostavby sídla firmy Lasvit v Novém Boru, jež bylo nominováno také na evropskou cenu za architekturu Miese van der Rohe. Pro Lasvit zpracovali architekti dále projekt nového showroomu a kanceláří. Tento prostor by měl vyrůst v pražských Holešovicích ve stávající industriální hale, projektu se však po vítězství v soutěži ujme architektka Lenka Míková.
Změna využití prostoru uhelny VŠCHT
Vedle lávek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze architekti navrhli v prostorách školy také rekonstrukci uhelny. Místo uhlí se na šikmé výsypce, přeměněné ve stupňovité hlediště, uhnízdili studenti. Rekonstruovaný prostor má nově iniciovat přednášky, setkávání a další neformální aktivity školy.
Proč je podle Vás tento prostor pro studenty důležitý?
Od začátku myšlenky přestavby průmyslové budovy původní uhelny jsme měli s investorem na mysli vytvořit nový typ prostoru, neformální, industriální a doplnit tak prostředí, které mohou studenti VŠCHT využívat. Dnes mají k dispozici chodby a učebny klasicizující Engelovy budovy a jedno respirium vestavěné do vnitrobloku. Transformovaná uhelna může být pro studenty atraktivní tím, že je zároveň syrová, autentická a jiná. Prostor slouží pro malé přednášky, setkávání a nárazové akce.
S jakými obtížemi jste se během rekonstrukce potýkali?
Největší obtíží při rekonstrukci bylo najít správnou formu konzervace stávajících pohledových železobetonových konstrukcí, opravit je dost na to, aby je klient přijal, aby byly bezpečné, v čase udržitelné a přitom neztratily svoji původní krásu.
Co Vám často při rekonstrukcích činí problémy? Je něco, co se opakuje? Případně výjimečná příhoda?
Asi není veselá příhoda z natáčení, že každá rekonstrukce se prodraží. Není v silách investora, architekta, ale i stavební firmy předvídat všechna úskalí, která se při rekonstrukci vyskytnou. Ale někdy je to opravdu dobrodružství. Objev čtyři metry hluboké hradby ze 13. století pod slavonickým Spolkovým domem patřil mezi ta větší překvapení. Nebo například při rekonstrukci společnosti Lasvit se našla pod podlahou v domě 23 metrů hluboká studna.
Další zajímavé interiéry:
Atelier Štěpán: Vila Vnitřní krajina
