Cílem původně školního projektu studentů Arts Managementu na Vysoké škole ekonomické v Praze je mapovat pražskou architekturu a přiblížit ji široké veřejnosti. V reakci na covidové restrikce na podzim roku 2020 vznikl web s tipy na procházky a informacemi o pražské architektuře, a to prostřednictvím čtyř tras: Literární, Brutalistní, Prázdné a Filmové. Na stránkách je v současnosti zveřejněno už dvanáct tras a dalším pokračováním projektu je kniha Mapamátky s výběrem sedmdesáti pražských staveb, které stojí za pozornost.
V rámci sto kilometrů procházek zvou autoři projektu čtenáře za architekturou do činžovních domů, vil, paláců, kostelů, industriálních staveb nebo na mosty a do veřejných staveb. Stavby představují z různých úhlů pohledu: jak skrze příběhy architektů a obyvatel domů, tak faktografickým popisem včetně vysvětlení architektonických pojmů a stylů.
„Díky archiokénku čtenáři na cestě městem rozeznají například konzolu, kartuš a kabřinec, které mnoha lidem nic neřeknou. Stejně tak vysvětlujeme pojmy jako výdech z metra, proluka nebo nároží. Ty jsou vcelku jednoduše zařaditelné, ale lidé si těchto městských prvků často nevšímají. Pokud jim je ukážeme a trochu dovysvětlíme jejich funkci, také se stanou předmětem pozorování na cestách městem,“ vysvětluje autorka projektu Marie Zákostelecká.
Grafiku knihy má na starosti Linda Húževková. Moderní a čtivý průvodce s černobílými autorskými fotografiemi doplňují pozvánky na výstavy, koncerty nebo filmy. Knihu Mapamátky lze zakoupit na e-shopu webu i ve velkých knihkupectvích v Praze. „Kniha je určena převážně Pražanům a českým turistům, kteří se rádi dozví něco nového o svém hlavním městě. Troufám si říci, že i člověk, který Prahu zná, si přijde na své a bude podle naší knížky s nadšením objevovat nové věci,“ říká Zákostelecká.
Jaké stavby současné architektury v knize najdeme?
V knížce se nachází stavby z různých historických období. Ze současné architektury v ní najdeme nejen Tančící dům, ale třeba i vilu z pohledového betonu v Procházkově ulici od Josefa Pleskota, kancelářskou budovu AFI Butterfly s fasádou jako vertikální zahrada nebo přístavby Centra současného umění DOX od Martina Rajniše či Corsa Karlín od Ricardo Bofilla. Odkazujeme ale i na současné přestavby nebo budoucí projekty. Z rekonstrukcí je to například Radnice Prahy 7, budova bývalých Elektrických podniků, zmíněná je přístavba Invalidovny i revitalizace Holešovické tržnice.
Jaké další trasy plánujete?
Máme v plánu mnoho tras, ale nechceme prozrazovat nic konkrétního. Před vydáním totiž vždy necháváme lidi hádat na sociálních sítích podle fotografie či rébusu. Pokud by ale někdo chtěl nápovědu, stačí se podívat do knihy, kde jsou jednotlivá místa označena hashtagem s názvem trasy. Najde tam ty, které už na webu máme, i ty, které plánujeme postupně na web přidávat. Zájemci se určitě mohou těšit na trasu inspirovanou jedním z architektonických stylů, dopravními stavbami nebo současnou architekturou. Máme v plánu také trasu uměleckou, stejně jako divadelní nebo po zajímavých sochách. Pohledů, jak zkoumat Prahu, je nekonečně mnoho, každý rok tak vybereme jen několik z nich.
Je možné místa procházet pouze pěšky, nebo také na kole?
Trasy jsou primárně určené pro pěší procházky, pokud chce ale někdo objevovat Prahu na kole, proč ne. Ale asi bychom raději doporučili se vydat na některé z mapamátek mimo centrum a spíše si udělat výlet za konkrétní stavbou. Umím si dobře představit cyklistickou projížďku k ateliéru Jana Laudy v Libni, parádní je rozhodně dojet se podívat z modřanské strany k Branickému mostu a vystoupat na něj. Výborné vyjížďky jsou i k moderním kostelům mimo centrum, můj favorit je ten v Záběhlicích.
Některé stavby stojí zato navštívit také uvnitř. Jaké je procento míst otevřených veřejnosti?
Určitě stojí zato navštívit všechny galerie, kina a kulturní centra, jejichž zajímavá sídla kniha představuje. V devíti z nich si můžete s knihou v ruce vyzvednout samolepku, v některých z nich případně využít výhodu ve formě slevy na vstupném. Takovými jsou expozice v Bílkově a Winternitzově vile, výstavy v Centru současného umění DOX, Centru architektury a městského plánování, ve Ville Pellé, Atriu na Žižkově, Meetfactory, promítání v kině Aero či akce dle vlastního vkusu v Kasárnách Karlín. Mimoto by čtenáři určitě neměli minout Bio Oko nebo Starou čistírnu odpadních vod v Bubenči. Kniha se skládá ze staveb různého využití, kromě kulturních institucí tak mohou zájemci navštívit i veřejné stavby, mosty nebo nádraží. Do některých z ostatních se dá dostat v rámci architektonických festivalů, jiné jsou zcela v soukromém vlastnictví.
Jaká jsou kritéria pro výběr památky a kdo se na tvorbě tras podílí?
Jednotlivé stavby vybíráme primárně podle toho, zda sedí k tématu celé trasy, pak jde samozřejmě o zhodnocení architektonické a historické hodnoty následované subjektivním názorem členů dramaturgického týmu. Snažíme se, aby trasa neobsahovala jen známé stavby, ale také ty skryté ve stínu. Například v Pragerově trase najdete i jeho kotelnu na Karlově, ve vnitroblokové trase pak třeba ne tak známý, ale architektonicky velmi cenný puristický blok domů ve Vršovicích.
Témata tras, které chceme publikovat, vybíráme všichni společně. Následně trasu vytváří náš dramaturgický tým. Ten nejprve provádí rešerše možných míst, pak vybere ty nejzajímavější a mohou se začít psát texty, fotit stavby a pracovat na celém grafickém zpracování trasy.
Podíleli se na tvorbě knihy také architekti?
V našem týmu máme architekta Pavla Halgaše a téměř dostudovaného architekta Štěpána Beneše. Oba dva skvěle doplňují náš kreativní tým. Štěpán se stará o odbornou správnost textů a vede architektonické procházky, Pavel zase hlídá, aby trasy vznikaly v uceleném konceptu a stará se o webové stránky.
Chystáte se Mapamátky rozšířit také mimo Prahu?
Architektonické manuály, kterými jsem se při vymýšlení konceptu Mapamátek inspirovala, fungují ve více městech. Například v Litomyšli, Plzni nebo Hradci Králové. My zatím nevidíme důvod, proč bychom se do ostatních měst rozšiřovali. Jsme spolek lidí, kteří bydlí v Praze a mají rádi pražskou architekturu. Určitě budeme rádi, pokud zase my inspirujeme spolky v jiných městech, aby podobný web s trasami založili.
Na jakých aktivitách spolek dále pracuje?
V současné době pracujeme na vydání dvou nových tras, jejichž téma zatím nebudu prozrazovat. K nim by měla proběhnout také komentovaná procházka. Kromě vydávání tras samozřejmě dále pracujeme na obsahu pro sociální sítě, kterým se snažíme vzdělávat o architektuře a motivovat lidi, aby vyrazili do ulic. Pokud vše půjde podle plánu, chtěli bychom do příštího roku přeložit webové stránky do angličtiny a rozšířit tak naše pole působnosti, samozřejmě už pomalu přemýšlíme nad konceptem druhého dílu knihy.
Plánujete vydat anglickou verzi knihy Mapamátky?
Toto rozhodnutí závisí hlavně na úspěchu současného vydání a na tom, zda bude po anglické verzi poptávka. Samozřejmě bychom ale rádi knihu v anglickém jazyce nabízeli a je to jeden z našich dlouhodobých cílů, stejně jako anglický překlad webu a celé komunikace.
Další rozhovory:
MY DVĚ: Někdy je designu až moc
Adéla L. Kudrnová: Design je základní kvalitou života
edit! architects: Vytvořili jsme na Žižkově architektonickou Stodolní
Chybik + Kristof: Modulární stavby mají v architektuře budoucnost
Formafatal: Nejlepší řešení je vždycky jenom jedno
