Brněnský ateliér manželů Vandy a Marka Štěpána je proslulý především svými sakrálními stavbami. Architekti v rámci projektů rozvíjejí archetypální pojetí architektury a podobně pracovali také u budovy vinařství v Pavlově. Velký vliv na charakter stavby měla středomořská kultura a slunce, právě Římané totiž zakládali pálavské vinice, do nichž architekti objekt vinařství zasadili.
Plynulost a harmonie
„Moravskou architekturu vnímám jako svébytnou s jistou mírou konzistence vůči globálním architektonickým trendům. V duchu regionální architektury, jak ji popisuje Kenneth Frampton, se cítím být plně její součástí. Tento region zároveň mé architektuře rozumí,“ popisuje architekt Marek Štěpán.
Místní tradiční výstavbu v posledních letech doplňují projekty velkolepých vinařských budov, v případě vinařství Přátelé Pavlova však architekti vsadili na autenticitu. Stavba svou formou i strukturou splývá s viniční krajinou, nastavuje se slunečním paprskům a zároveň vytváří stín.
„Vinařství v Pavlově není zajímavé v prostorovém řešení, ale v racionální konstrukci a jakési skromnosti a vyváženosti záměru i architektury. Známe mnoho dramatických až scénografických vinařských budov s obrovským zatížením marketingem. Jejich velká část je věnována návštěvníkovi. Tato je jiná: jedná se výrobní halu s malou degustační místností navrženou s ohledem na praktičnost využití, větrání, efektivnost nosného systému i skladebnost vertikálních a horizontálních prvků,“ vysvětluje autor návrhu.
V chráněné krajinné oblasti
Z místních zdrojů a s minimálním množstvím stavebních materiálů navrhli architekti horizontální budovu inspirovanou stodolními stavbami. Díky využití vlivů přírody v kombinaci s moderními technologiemi lze stavbu charakterizovat jako selsko-ekologickou: vedle stínění a přesahů střech ve stavbě převažuje přirozené větrání a dochází zde také k retenci vody.
V souladu s pravidly zóny CHKO je stavba zapuštěna do terénu, jehož sklon pak kopíruje vegetační střecha. „Dodržení podmínek CHKO pro mě nebyl kompromis, ale východisko. Hlavní podmínkou bylo, že stavba nesmí mít okap výš než čtyři metry nad zemí, a to nemá. Pokud tedy pomineme, že ho nemá vůbec: voda totiž padá ze střechy až na zem do betonového koryta,“ dodává Marek Štěpán.
Konstrukce založená na modulu 6 x 6 metrů sestává z betonové a dřevěné části. Podobně jako antický architráv a kladí nesou pilíře z litého betonu s příměsí vápence dřevěnou střechu z prvků kladených kolmo na sebe.
„Na vlašských krovech jsme použili hlavní tektonický princip středozemní, potažmo antické architektury – jasné odlišování nosného a neseného. Nosné svislé prvky jsou betonové. Jejich zvláštností je zdvojení kvůli prostupu tepelné izolace. To je ale také typický palladiánský, tedy italský princip. Veškeré nesené horizontální prvky jsou dřevěné, a to ve třech kolmých vrstvách nad sebou, každá další vrstva je subtilnější a hustší,“ pokračuje.
Genius loci
Budova vinařství Přátelé Pavlova funguje jako výrobní zázemí a sklad, návštěvníci pak mohou využít degustační místnosti, odkud se otevírá výhled na hrad Děvičky a do údolí Dyje s Novomlýnskými nádržemi.
„Charakteristickým prvkem stavby jsou velké římsy chránící budovu před přehříváním. Pobyt pod vyloženou římsou s výhledem na vodní plochu je tak příjemný, že je to nejčastější místo degustací. Celá obdélná stavba se pod římsou dá obejít. Skvělý je i přímý kontakt s vinicí s odrůdou Müller Thurgau. Po setmění je zde ještě ambientní osvětlení s teplými světelnými odrazy dřevěných ploch,“ popisuje atmosféru architekt.
Dalším silným prvkem projektu je souvislost mezi siluetou hradu a archetypálním výrazem betonových pilířů, která architekta uhranula. „Když jsem stavbu navštívil a byly odlity betonové pilíře s přídavkem vápence, jejich materiál i tvar se jakoby spojil s okolím, Pálavou, hradem a řádky vinic. Řady pilířů vzdáleně připomínaly megalitické stavby. Tento genius loci mne překvapil stejně jako stíny v momentě, kdy byl hotov i celý horizontální krov,“ sdílí své dojmy Marek Štěpán.
Vinařství Přátelé Pavlova
Architektonické řešení: Marek Jan Štěpán // Atelier Štěpán
Projekční tým: Jan Vodička, Marin Kopecký, Dalibor Klusáček, Jan Martínek, Alena Dvořáčková
Lokalita: Pavlov
Rok dokončení: 2021
Zastavěná plocha: 720 m²
Dodavatel: Bystroň group
„Sakrální stavby a vinařské budovy si podobné vůbec nejsou, a to je správně. Podobný u obou je však proces navrhování, kdy si musíte pečlivě vybrat priority a z nich vytvořit intelektuální koncept stavby. Tento koncept je kombinací racionálna, zkušeností a intuice. Návrh tohoto vinařství začal být dobrý, až když jsem odhodil veškerý přebytečný balast a design,“ odpovídá závěrem Marek Štěpán.
Ateliér Štěpán
Marek Štěpán, foto: Mikuláš KřepelkaAteliér Štěpán nyní pracuje na návrhu Muzea mechanických betlémů ve Svitavách. „Po poválečném odsunu Němců zde zbylo množství raritních betlémů, které se postupně podařilo shromáždit, zrestaurovat a nyní vznikne prostor pro jejich vystavení. Jsou nádherné a roztomilé,“ líčí Marek Štěpán. Architekti, kteří v roce 2020 dokončili realizaci kostela blahoslavené Restituty v Brně-Lesné s magickou duhovou kopulí, dále navrhují novou kapli z tištěného betonu nebo poutní místo Vřesová studánka.
Čtěte také:
Další články:
Vinařství, kde je radost degustovat
Nasajte ducha vinoték a vináren
Wine bar Reisten od ateliéru ORA
Soukromý vinný sklep od Eva Vais Architekti
