NSZ není dokonalý, ale má své přínosy

Architekti a developeři o novém stavebním zákonu

staveniště

Redakce ARCHIZOOM oslovila přes dvě desítky architektů a významné developerské společnosti působící na našem trhu. Zajímal nás jejich názor na podobu nového stavebního zákona. Problematice tohoto důležitého zákona jsme se věnovali také s Českou komorou architektů.

Co na to architekti?

Fakt, že nový stavební zákon je pro odborníky ožehavé téma dokresluje i vysoká míra odpovědí, které tuto problematiku s díky odmítají. Do jisté míry je to způsobeno zpolitizováním tématu, s čím se pojí i skutečnost, že koalice SPOLU a Pirátů se Starosty již před volbami deklarovala, že některé části schváleného zákona po volbách zruší. Následující odpověď by tak mohla reprezentovat většinu oslovených architektů: „Nastudovaný NSZ nemám, hlavní školení mě teprve čekají. Počítám, že se bude měnit a ve výsledku bude jeho podoba úplně jiná. Výsledky voleb tomu napovídají.“

„Úplně jiná“ podoba zákon s velkou pravděpodobností nečeká. To také vyplynulo z rozhovoru předsedy ČKA Jana Kasla se spoluautorem zákona Františkem Korbelem. Z velké části je podle nich zákon opravdovým (a potřebným) přínosem, některé části se však vyplatí doopravdy pozměnit.

Nový stavební zákon očima ČKA

K novému stavebnímu zákonu se nám vyjádřil Ing. arch. Jan Mlčoch, vedoucí odboru územního plánování a památkové péče Magistrátu města Prostějova:

„Obávám se o hladký přechod na „nový stavební zákon“. Myslím, že obě plánované změny, jak nový zákon, tak změna struktury státní správy jsou natolik zásadní, že jejich kombinací může nastat kolaps. Současně si uvědomuji, že naše stavební právo revizi potřebuje a především „bobtnání“ státní správy v této oblasti je alarmující. Nicméně, nevím, zda nový stavební zákon čítající kolem 300 paragrafů je tou správnou cestou nebo spíše v neblahém trendu pokračuje. Poznámka závěrem, myslím že největší chybou bylo zrušení tzv. Okresních úřadů, protože aktuálně navrhovaná změna struktury státní správy se více méně vrací k tehdejšímu modelu.“

Názory developerů

Dále jsme ohledně nového stavebního zákona obrátili také na developery, kteří počítají s jeho novelizací, ale spíše jej vítají a vyzdvihují jeho pozitiva. Na naše dotazy odpovídali Dušan Kunovský, majitel a zakladatel Central Group, Jan Řežáb, majitel a zakladatel JRD Development a Petra Martínková, tisková mluvčí společnosti Trigema.

Jak vnímáte změny, které s novým stavebním zákonem přichází?

Dušan Kunovský, CG:Je jasné, že nově schválený stavební zákon se nyní po volbách bude měnit. Ozývají se i hlasy, že by se nový zákon měl zcela zrušit a že k urychlení stavebního řízení stačí jen digitalizace. To by byl ale fatální krok, který by měl zásadní dopad na další rozvoj ČR. Digitalizace je nezbytná, ale musí jít ruku v ruce i se zásadní úpravou legislativy. Dříve platný stavební zákon z roku 2006 se i se svými 26 novelami totiž absolutně neosvědčil a postupně paralyzoval novou výstavbu v ČR.

Jan Řežáb, JRD:Změny stavebního práva vítáme a vnímáme je pozitivně. Přijetí nového stavebního zákona, který má nabýt účinnosti 1. 7. 2023, představuje krok dopředu. Principy, na kterých je postaven – např. princip jednoho povolení, princip oddělení státní správy od samosprávy a digitalizace stavebního řízení – znamenají reálnou šanci povolovací proces urychlit, zjednodušit a udělat ho transparentnější. Ve lhůtách stavebního řízení jsme totiž aktuálně jednou z nejhorších zemí (nejen) v Evropě, což vede spolu se zbytnělou administrativou k prodražování výstavby a následně cen bytů.

Petra Martínková, Trigema: „Jako hlavní přínos vidíme zjednodušení a urychlení procesů a naplnění slibu: 1 řízení, 1 razítko do jednoho roku. Průměrná doba stavebního řízení se v Česku kvůli zdlouhavým povolovacím procesům pohybuje kolem pěti let, v Praze to je až kolem 10 let. Nový zákon by měl tuto dobu výrazně zkrátit. Dalším přínosem je zavedení jednotné stavební správy a zeštíhlení velkého, avšak často nefunkčního, byrokratického aparátu. Jako krok správným směrem vnímáme i digitalizaci. Když to shrnu, domníváme se, že nový zákon by mohl primárně zrychlit a zefektivnit výstavbu v České republice, stejně jako odbrzdit českou ekonomiku. Zatím od nového zákona nečekáme zázraky, zákon sám o sobě není řešením všech problémů, které ve stavebnictví jsou. Je ale prvním krokem k jejich postupné nápravě, ke zrychlení nesmírně komplikovaných a zdlouhavých procesů, a tím i k rychlejší výstavbě a zejména k uspokojení velké, a stále rychle rostoucí, poptávky po bydlení.

Jaká jsou podle vás největší úskalí NSZ?

Dušan Kunovský, CG:Nová politická reprezentace by nyní měla po důkladné odborné diskusi jít cestou novelizace nově schváleného stavebního zákona. Ten obsahuje mnoho pozitivních opatření pro zjednodušení a urychlení povolovacího řízení. Určitě však bude potřeba novelizovat oblast územního plánování a posílit roli samospráv.

Jan Řežáb, JRD:Nový zákon není dokonalý, protože je v něm celá řada úskalí, která bude potřeba dořešit, ale my se na něj díváme spíše pozitivně. Celkový přínos zákona tato úskalí vyvažuje: a to hlavně zrychlením a zjednodušením stavebního řízení či stanovením pravidel pro plánovací smlouvy mezi obcemi a investory. Jako nedostatek vidíme fakt, že se zabývá více povolováním staveb, zatímco celá oblast územního plánování zůstává téměř beze změn. Pro rozvoj obcí a vlastně i celého státu v 21. století je třeba mít i tuto oblast jednodušší, přehlednější a pružnější.

Petra Martínková, Trigema:S potenciálními přínosy samozřejmě přicházejí i otázky a řada věcí stále zůstává na půli cesty a spoléhá na budoucí novelizace. Například zrychlení povolovacího procesu bude vyžadovat zvýšení kapacit stavebních firem. Což při současné nevůli státu pustit do země zahraniční dělníky bude komplikované. Další věcí je dlouhá časová prodleva, protože novela stavebního zákona počítá s velkými změnami a na takové změny je potřeba nějaký čas. Z toho důvodu očekáváme, že z krátkodobého hlediska se stavební řízení nezrychlí.

Podporujete přijetí NSZ?

Dušan Kunovský, CG:Tvorba a schvalování případného zcela nového návrhu by zabrala mnoho let, během kterých by se současná krize bydlení nadále prohlubovala a ČR by ztrácela svou konkurenceschopnost i v jiných oblastech. Navíc pravděpodobně na žádném návrhu zákona nepanuje stoprocentní shoda a nikde tak není zaručeno, že by ten nový měl větší podporu než ten nedávno schválený.

Jan Řežáb, JRD:Ano, podporujeme. A mrzí nás, že i přes nesporný význam nového zákona se kolem něj stále točí celá řada mýtů. Jedním z nejcitovanějších je ten, že jednotná soustava stavebních úřadů a vznik Nejvyššího stavebního úřadu v Ostravě prohloubí propast mezi občany a úřadem. To ale není pravda. Běžnou stavební agendu budou moci lidé nadále řešit se svým místně příslušným úřadem osobně, nebo v ideálním případě elektronicky (jeho dojezdová vzdálenost musí být podle zákona max 35 km). Naopak s komplikovanými stavbami se nyní budou moci obrátit na kvalifikovanější úřad, který jim nabídne ještě širší odbornou podporu: což vítáme i my jako developerská firma. Namísto současného dvojího řízení územního a stavebního navíc bude zavedeno jednotné povolovací řízení vedené stavebním řadem. Věříme proto, že nový zákon přispěje k zjednodušení a zrychlení stavebního řízení. Stavebnictví a vlastně celá ekonomika potřebuje rekodifikaci stavebního práva opravdu „jako sůl“. Věříme, že přijetí nového stavebního zákona je z tohoto pohledu krok správným směrem.

Petra Martínková, Trigema:Ano, schválení nového stavebního zákona vítáme, a to i přes fakt, že jeho aktuální podoba není dokonalá. V tomto případě ale platí, že je to jistý krok kupředu a nový zákon je zcela jistě lepší než ten dosavadní z roku 2006, jehož další a další novelizace celý proces povolování komplikovaly až do chvíle, kdy výstavba v Česku téměř zamrzla.

Shrnutí základních bodů, které NSZ přináší, najdete v našem článku:

Nový stavební zákon schválen. Co dává a bere?


Další zajímavé informace:

ARCHITEKTI A DESIGNÉŘI NA VODĚ

OBNOVA21

Adapterra Awards 2021 zná své finalisty

Nová udržitelná a krásná Evropa

Soběstačný dům Chimney

Bilbao efekt v české architektuře I.

Bilbao efekt v české architektuře II.

Dům vody a tónů

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU