Bilbao efekt v české architektuře II.

Moderní architektura českých měst

Bilbao efekt spočívá ve výstavbě ikonické stavby, která jako součást strategické urbanistické koncepce pomůže rozvoji města a ekonomické prosperitě celé oblasti. V jakých českých městech se daří investovat do současné architektury? Oslovili jsme starosty českých měst, ve kterých vznikají moderní architektonické stavby a revitalizace veřejných prostor. Položili jsme jim tři otázky.

Jak lze pomocí architektury měnit tvář měst, jaké by měly být funkce staveb a jak podpořit cestovní ruch, který nebude mít negativní dopad na obyvatele?

Odpovídají Daniel Brýdl, starosta Litomyšle, starosta Líbeznic Martin Kupka, starosta Humpolce, Karel Kratochvíl a nakonec primátor města Olomouc, Miroslav Žbánek.

Architektura, ať už moderní nebo historická, je tváří každého města. Lze díky investicím do současné architektury změnit pověst města a spokojenost jeho obyvatel?

Karel Kratochvíl: To samozřejmě lze. Záleží však na jednotlivých investorech, ať již se jedná o soukromé či samosprávu. Město Humpolec má zpracované územní studie a má i zřízenou Komisi pro architekturu a urbanismus. Ta posuzuje většinu záměrů souvisejících s investicemi ve veřejném prostoru. Dává doporučení pro investory a konzultuje s nimi jejich záměry. Nutno podotknout, že to bývá mnohdy náročnější (i finančně), ale jsem přesvědčený že výsledný efekt má kladný vliv na vnímání veřejného prostoru u občanů města.

Martin Kupka: Myslím, že Líbeznice jsou dokladem toho, že kvalitní díla moderní architektury mění pověst obce. Důležité je především to, že proměnu vnímají místní občané a že si nové stavby „užívají“.

Miroslav Žbánek: Město Olomouc je výjimečné svým neobvykle kompaktním historickým jádrem. Jeho jedinečnost a hodnotu vnímám především v jeho celku, byť ten celek je samozřejmě tvořený jednotlivými historickými památkami, které samy o sobě mají vysokou hodnotu. Stejně tak vnímám moderní architekturu jako nedílnou součást urbanistického kontextu města, na jehož kvalitu především je potřeba klást důraz. Ta je tvořena nejen kvalitou jednotlivých staveb, ale především kvalitou veřejných prostranství a jejich vzájemných vazeb. Moderní architektura v tomto směru má potenciál ovlivnit pověst města a míru spokojenosti obyvatel, a to v pozitivním i negativním směru.

Daniel Brýdl: Určitě lze dlouhodobou investicí do kvalitní architektury změnit tvář města a tím i jeho pověst a vnímání. A nemusí jít pouze o velkolepé budovy (jako v Bilbao). Může jít o řadu drobnějších realizací a úprav veřejných prostranství. Samozřejmě pokud má jít o wow efekt, je potřeba i nějaká ikonická stavba. Co se v Litomyšli, myslím, povedlo je fakt, že kontinuálně město posledních 30 let investuje do spolupráce s kvalitními architekty a dokázalo inspirovat i soukromé investory. Ukázalo jim tedy cestu a mnoho firem i občanů již staví své domy a budovy s kvalitními architekty, radí se s městskou architektkou dopředu, takže pak se kvalitní architektura nabaluje. A ve finále to myslím opravdu vede ke spokojenosti a hrdosti občanů na „své město“. Ale asi by to nebylo možné vystavět pouze na nové výstavbě – důležité jsou opravy a úpravy historických budov a také čistota města obecně. Do takového města pak přichází žít mladé rodiny, které hledají pro svůj život kvalitu, kterou často na maloměstě najdou i třeba ve srovnání s velkoměsty.

Plavecký bazén Litomyšl
Architektonické řešení: Architekti DRNH
Rok realizace: 2010

Pokračujícím trendem je přeměna původních industriálních objektů a jejich nové využití nejen pro komerční, ale také pro vzdělávací, kulturní nebo sportovní účely. Jaké by měly být funkce staveb, aby mohly pomoci zapomenutým městům více se zviditelnit na mapě?

Karel Kratochvíl: Funkce staveb v bývalých industriálních objektech by měla být asi kombinací již zmíněného v první části otázky. Zejména by měly umět upozornit na to charakteristické pro dané město, např. tradiční výroba či odkázat pomocí kulturní instituce na osobnosti, které spoluutvářely tvář města.

Martin Kupka: Musejí být především funkční. To totiž nejvíce ovlivní, zda a jak v budoucnu opravdu ožijí. Máme za sebou přestavbu nevzhledného dvora technických služeb v nové dobře uspořádané zázemí. Přibyla k němu i nová hasičárna. Celek dnes vytváří novou piazzettu v centru obce a výrazně posunulo kvalitu veřejného prostranství. Architekti Koumar a Ehl velmi úsporně a důsledně sledovali zamýšlenou funkci objektů. Důraz na budoucí užívání vytvořil místo, které opravdu dobře slouží a žije. A má samozřejmě i svou důležitou estetickou hodnotu.

Hospodářský dvůr s hasičárnou
Architektonické řešení: Ehl & Koumar architekti
Rok realizace: 2020

Daniel Brýdl: Musí jít vždy o “zdravý mix”. Tedy opravené historické objekty musí sloužit mnoha účelům tak, aby v nich byl opravdový život. Některé tak mají sloužit kultuře, jiné vzdělání, další ale i bydlení a třeba komerčním službám. My v Litomyšli se snažíme v první řadě investovat finance tak, aby nové i opravené budovy sloužily hlavně občanům města a regionu. Nikoli turistům, ale místním. Protože zde byl tlak na spolupráci s kvalitními architekty, postupem času Litomyšl tak nějak sami objevili milovníci kvalitní architektury.

Miroslav Žbánek: Důležité je systematicky začleňovat brownfieldy do organismu města formou polyfunkční městské zástavby. Jde o to, aby se staly kvalitní součástí města a nabízely obyvatelům živá a atraktivní veřejná prostranství nejen plná zeleně, ale i například přitažlivých funkcí v rámci městského parteru. Máme tu několik dobrých příkladů, které ukazují, že to jde a částečně se to už děje.

V posledních letech se v Olomouci projevují úspěšné soukromé investiční aktivity, při kterých se staré objekty proměňují na multifunkční kulturní nebo společenská centra. Mezi ně můžeme zařadit coworkingová centra sloužící jak tomuto účelu, tak i např. možnosti ubytování, občerstvení, kaváren či galerie. Jedná se například o coworkingové centrum Vault 42, vybudované v klasicistním objektu bývalé vojenské pekárny, stylový hostel Long Story Short ve starém bastionu, který byl dokonce zařazen mezi deset stylově nejlepších hostelů na světě. Skvělým příkladem takového nového využití je Telegraph, který funguje v budově bývalé telegrafní továrny. Dnešní Telegraph je multifunkční platformou propojující kulturu, práci a odpočinek. Zajímavý je i hotel Nezvalova Archa, vybudovaný v bývalé budově čistírny. Jedno staré silo se proměnilo ve fungující administrativní budovu s velmi zajímavým designem. Přesně takové funkční využití starých budov pomáhá nejen těm objektům a daným lokalitám, ale celému městu se více zviditelnit a zvýšit jeho návštěvnost.

Long Story Short Hostel
Architektonické řešení: Denisa Strmiskova Studio
Rok realizace: 2017

Cestovní ruch může města podpořit, například poskytnutím pracovních příležitostí. Jak ale podporovat turismus, který nezatěžuje město?

Martin Kupka: Prvním důležitým předpokladem, aby rozvoj turismu nepřinášel samotným městům a obcím vedle profitu neúnosnou zátěž je kvalitní infrastruktura – zejména dostatečné kapacity parkování. V místech, kam zástupy turistů nejezdí, se naopak snaží přitáhnout pozornost drobnými prvky – naučné stezky, nově značené turistické trasy a nejrůznější informační panely.

Daniel Brýdl: Turismus ano, ale nikoli jako hlavní příjem města a obyvatel, ale jako dobrá přidaná hodnota. Pro život v historickém městě je potřeba, aby se město vyvíjelo, nezůstalo pouhým skanzenem s prodejnami a ubytováním pro turisty, ale naopak žilo. V Litomyšli máme štěstí, že za celých třicet let žádné vedení města nedovolilo například vybudování nákupního centra na okraji města, ale že máme živé pulsující náměstí, kde vznikají krásné obchody – masny, pekárny, kavárny, restaurace, prodejny knih a další. A opět platí, že co je dobré pro místní, je dobré i pro turisty, kteří toto často ocení. Platí ale, že chceme centrum města plné bytů, ne hotelů a penzionů.

Miroslav Žbánek: Historické jádro Olomouce slouží především obyvatelům města a jejich potřebám, jinými slovy je stále živým a přirozeným centrem města. Jsme přesvědčeni o tom, že právě tato skutečnost je pro turisty atraktivní. Nejde o žádný „turistický Disneyland“, ale skutečně živé město se vším všudy. Pokud by někdy v budoucnu nastal extrémně masový příliv turistů, mohlo by to být zátěží, to nám ale zatím asi nehrozí, kapacita širšího centra města a městských parků je dost velká. Snažíme se také lákat lidi cíleně na určitý typ akcí a událostí. Chceme navíc do rozvoje turistiky zahrnovat co nejvíce smart prvků, snažíme se využívat možnosti technologií a aplikací a propojovat virtuální a fyzickou realitu. Forem, jak dospět k optimální podobě turismu, je samozřejmě více. Konkrétní kroky by nám měla ukázat nově vznikající Strategie rozvoje cestovního ruchu města Olomouce na období 2021-2026, která bude hotova v příštím roce.

Karel Kratochvíl: Turismus svým charakterem vždy částečně město zatěžuje, přestože je pro město důležitý. Záleží na historii a významu daného města a také na preferenci samosprávy na co chce návštěvníky lákat. V případě Humpolce např. na polohu v srdci Vysočiny s potenciálem přírodního bohatství, na vyhlášené pivo, či na kulturní odkaz místních osobností.

Galerie 8smička
Architektonické řešení: OK PLAN ARCHITECTS
Rok realizace: 2018

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU