Bilbao efekt v české architektuře I.

Moderní architektura českých měst

Ekonomický růst a globalizace přinesly nové přístupy ve strategickém plánování měst a obcí. Služby zaujímají ve 21. století většinu světového hospodářství a s jeho rozvojem se mění také mnohá města a jejich čtvrti. Příkladem této změny je město Bilbao, v němž stavba Guggenheimova muzea vyvolala jev, dnes známý jako Bilbao efekt.

Ocelové srdce Španělska

Bilbao s více než tři sta tisíci obyvateli leží v Biskajském zálivu na severu země a je největším městem autonomního Baskicka. Španělské město bylo významným hospodářským centrem regionu a ocelovým srdcem této jihoevropské země. V 80. letech minulého století však industriální budovy města vystřídaly moderní stavby neobvyklých tvarů a linií.

Bývalé přístavní město v 80. letech minulého století kvůli transformaci průmyslové ekonomiky na ekonomiku služeb postihla vysoká nezaměstnanost. Odpovědí na tuto změnu bylo vybudování nové urbanistické koncepce, jejíž cílem bylo znovuobnovit ekonomiku města a jeho prostředí zničené průmyslovou výrobou.

Španělská pobočka

Bilbao efekt je tak výsledkem nastartování ekonomiky města prostřednictvím stavby, která se v roce 1997 stala sídlem známé kulturní instituce –  Guggenheimovy nadace moderního umění. Nejznámější galerie moderního umění v New Yorku má své pobočky také v Benátkách nebo Berlíně. V severošpanělském Bilbau však výstavba první evropské pobočky výrazně přispěla ekonomickému rozvoji celého města.

Architekt rozvlněných staveb

Autorem návrhu symbolické stavby Guggenheimova muzea je Frank Gehry, který svůj rukopis zanechal také u pražského Tančícího domu. Původem kanadský architekt je považován za guru světové architektury, mezi jeho odvážné a inovativní stavby patří například koncertní hala Walta Disneyeho v Los Angeles.

Turistická atrakce

V místě bývalých průmyslových skladů nyní stojí jedna z nejvýznamnějších stavebních děl 20. století, jež je konstruována z titánu, vápencových bloků a skleněných panelů. Celkem 19 galerijních prostorů se rozprostírá na 11 000 metrech čtverečních. Sály mají klasický i ortogonální tvar, v budově se nachází také auditorium, restaurace a administrativní prostory.

Kromě vzniku nových pracovních míst tato stavba přinesla městu turisty ze zahraničí, jež přispěli do lokálního rozpočtu a odstartovali rozvoj města. Původně neatraktivní šedé Bilbao se špatnou pověstí se tak stalo vyhledávanou destinací. Tento jev je výsledkem komplexní urbanistické strategie, v rámci níž byl revitalizován také přístav u řeky Nervión nebo byla vybudována nová síť metra.

Moderní česká města

Ochota vedení města riskovat a investovat do moderní architektury se v tomto případě vyplatila a přinesla nejen lepší pohled na město jako takové, ale zvýšila se také hrdost jeho obyvatel. Tuto odvahu vidíme také v českých městech a obcích jako jsou Líbeznice, Litomyšl, Humpolec nebo Olomouc, které jsme navštívili v rámci ARCHITOUR.

Litomyšli se podle starosty Daniela Brýdla v posledních 30 letech investuje do spolupráce s architekty, čímž město inspiruje také soukromé investory. „Dlouhodobou investicí do kvalitní architektury lze změnit tvář měst a tím i jeho pověst a vnímání. A nemusí jít pouze o velkolepé budovy (jako v Bilbao). Může jít o řadu drobnějších realizací a úprav veřejných prostranství. Samozřejmě pokud má jít o wow efekt, je potřeba i nějaká ikonická stavba.“

Miroslav Žbánek primátor města Olomouc, které je výjimečné svým neobvykle kompaktním historickým jádrem, dodává: „V posledních letech se v Olomouci projevují úspěšné soukromé investiční aktivity, při kterých se staré objekty proměňují na multifunkční kulturní nebo společenská centra. Mezi ně můžeme zařadit coworkingová centra sloužící jak tomuto účelu, tak i např. možnosti ubytování, občerstvení, kaváren či galerie.“

Stavby by měly být podle starosty obce Líbeznice Martina Kupky především funkční, což nejvíce ovlivní, zda a jak v budoucnu opravdu ožijí. Jako příklad uvádí například přestavbu dvora technických služeb s novou hasičárnou. Nová piazzetta v centru obce výrazně přispěla kvalitě veřejného prostoru. „Architekti Koumar a Ehl velmi úsporně a důsledně sledovali zamýšlenou funkci objektů. Důraz na budoucí užívání vytvořil místo, které opravdu dobře slouží a žije. A má samozřejmě i svou důležitou estetickou hodnotu.“

Na dotaz, jak mohou nové i rekonstruované objekty pomoci zviditelnit se městům na mapách, odpověděl také starosta Humpolce, Karel Kratochvíl: „Zejména by měly umět upozornit na to charakteristické pro dané město, např. tradiční výroba či odkázat pomocí kulturní instituce na osobnosti, které spoluutvářely tvář města.“

Další na seznamu?

Během oživování měst by měla být v rámci jejich strategického rozvoje zohledněna také dlouhodobá udržitelnost. Turismus kromě ekonomického přínosu ovlivňuje především život obyvatel. Mnohá města se snažila neúspěšně Bilbao efekt zopakovat, klíčovým faktorem rozvoje je však kromě investic do ikonických staveb také využití a kultivace veřejných prostor. Tyto faktory byly zohledněny při navrhování revitalizace Městských lázní v Chomutově.

Chomutovská vize budoucnosti

Architekti Roman Vrtiška a Vladimír Žák navrhli přestavbu lázní z 80. let v moderní centrum městského života. Kvůli postupné decentralizaci a vylidňování města byl vytvořen návrh rekonstrukce Městských lázní, v nichž bude umístěn multifunkční prostor sloužící pro sportovní, kulturní i vzdělávací účely. Díky kvalitní architektuře mají nové lázně po vzoru zmíněných českých měst potenciál změnit identitu města, propojit jeho obyvatele a přilákat návštěvníky ze všech koutů Česka a možná i ze zahraničí.

„Podobně jako dnes již slavná Litomyšl, kde je doslova přehlídka moderní architektury, nebo aktuálně rostoucí městečko Líbeznice, i my chceme ukázat, že kvalitní architektura může vznikat i mimo velká centra,“ říká David Dinda, náměstek primátora města Chomutov.

Jak to vidí odborník?

Svůj pohled na současnou architekturu v českých městech nám poskytl také Kamil Mrva, který se ve svých realizacích věnuje mimo jiné návrhům veřejných prostranství.

Jsem rád, že jde vidět současná architektura v českých městech a obcích. Důležitou roli zde vytvářejí tzv. městští architekti, nebo odbory či oddělení architektury na místních úřadech. Doporučuji naslouchat architektům, pomáhající městům a obcím. Je to náročná práce od urbanismu k detailu, výsledky nejdou vidět ihned, ale po určité době, někdy desetiletí. Politické obsazení měst a obcí je pouze čtyřleté, a ne vždy dostanou architekti důvěru pokračovat v rozpracované práci.“

Co se týče funkčnosti staveb, architekt vysvětluje, že zadání vychází od zadavatelů a práce architektů je dodat službu. „K industriálním objektům bychom měli přistupovat s respektem k historii a původu výstavby, tak jako k památkám. Je důležité souhra všech účastníků stavebního řízení a investice, od konceptu návrhu po realizaci a užívání staveb.“

Investice do současné architektury podle něj mohou měnit charakter měst k lepšímu. Oproti vyspělým zemím je však v oblasti veřejných prostor a budov v České republice pořád hodně práce. „Je zapotřebí naše města čistit a přizpůsobovat současným potřebám a spokojenosti obyvatel.“

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU