Hezká fotografie funkční kancelář neudělá

S Lukášem Janáčem o dobrých kancelářích, automatizaci a budoucnosti

Minulý týden jsme vám představili videa ateliéru YUARKanceláře podle YUAR. Lukáš Janáč je zkušený architekt, který kanceláře navrhuje už dvacet let. Jaká je budoucnost kanceláří? Přežijí i tak bouřlivý rok, jako byl ten minulý? Přečtěte si rozhovor s Lukášem Janáčem z ateliéru YUAR.

Za posledních dvacet prošel design kanceláří ohromným rozvojem. Vyvíjel se od čistě pracovního, utilitárního prostoru po atraktivní místo k práci. Nemáte pocit, že poslední roky v designu kancelářských prostor byly hlavně o efektech, interiérových exhibicích, a tak trochu „přepálené“?

Lukáš Janáč: YUAR je na trhu 12 let, já se kancelářemi zabývám 20 let. Byl jsem u toho, když se kolem roku 2010 na trhu začaly objevovat požadavky na zvýšení logiky vnitřního prostoru, aby kanceláře více reagovaly na potřebu zákazníka nebo koncového uživatele. Řekl bych, že to bylo chvíli poté, co se objevil první iPhone. Dřívější kanceláře byly spíše tendenční – plné buněk, chodeb a zasedaček. Maximálně jedna malá kuchyňka a nic víc. Dnes oproti tomu máme větší různorodost pracovních míst a až 17 různých variant meetingových prostorů, od otevřených po uzavřené, od formálních po neformální. Na každého zákazníka se hodí něco jiného a naší rolí je mu kanceláře připravit na míru.

Daří se edukovat zákazníky – už nemusí složitě hledat, kvalitní design je dosažitelný. Otázkou však i nadále zůstává, nakolik je kancelář chytrá a funkční.  

Za dvacet let se kancelář z čistě užitkové věci velmi posunula. První poptávky s důrazem na kvalitní design v kanceláři přišly okolo roku 2012 od zahraničních klientů, hlavně z Londýna, kde už v té době bylo mnoho ateliérů zaměřujících se pouze na interiér kancelářských fit-outů. Do té doby byl kancelářský design v Česku spíše výjimkou, a nikdo se na něj nespecializoval. A dnes? Interiéry se zabývá velké množství ateliérů, konkurence je veliká. Což je velmi dobře. Jen díky tomu se daří edukovat zákazníky – už nemusí složitě hledat, kvalitní design je dosažitelný. Otázkou však i nadále zůstává, nakolik je kancelář chytrá a funkční. A na tom si v YUAR zakládáme, na kvalitě kanceláře jako celku. To znamená chytrý spaceplan, který je základem, a k tomu hodnotný design. A když se to ještě správně zkonstruuje, vznikne stoprocentně funkční produkt.

Takže zpátky k otázce – ano, občas mám pocit, že některé kanceláře jsou „přepálené“ nebo nedomyšlené. Ale jen z fotografií realizací těžko poznat, jak fungují. Je to jako hodnotit chuť jídla jen podle toho, jak vypadá. Je potřeba jít na místo a vyzkoušet… teď máme například zadání předělat jednu kancelář, kde už má klient například relax zóny. To vypadá fajn, jenže v nich za 5 let nikdo neseděl. A to je ten problém. Ne všechno, co může zaujmout na fotkách, v reálu funguje tak jak má.

A čím to podle vás je, že tyto zóny nikdo nevyužívá?

Lukáš Janáč: Můžu se jen domýšlet – nejsou pohodlné či dostatečně funkční? Jsou v „nebezpečné“ blízkosti kanceláře šéfa? Ale důležitější otázka zní, proč takový prostor vznikl. Tady si myslím, že buď neměl architekt dostatečné zkušenosti, nebo nebyl dost průrazný nebo to nebyl architekt, kdo vedl projekt a jednal s klientem. Teď má klient nepoužívaný prostor.  Je to jako s aplikacemi v telefonu. Některé jsou skvělé a používáme je každý den. Jiné se na začátku skvělé zdají, člověk je pak otevře sotva párkrát, až na ně mnohdy zapomene, takže zabírají jen místo, jako zmíněný příklad nevhodně navržené relax zóny.

Jako aplikace, musí být interiér uživatelsky přívětivý. Tudíž nejen dobře vypadat, ale hlavně dobře fungovat, aby byl k užitku. Aplikace je jedna věc, ta vás tolik nebolí, ale když zaplatíte za design, který následně ho nepoužíváte… Vezměme také v potaz, že se za prostor platí nájem a co víc, že za každým prostorem je nemalá uhlíková stopa.

Co podle vás formuje kvalitní pracovní prostředí v moderních kancelářských budovách?

Lukáš Janáč: Je to reakce na potřeby konkrétního provozu, který se má v prostoru odehrávat. Ideálně se vychází z workplace analýzy, ve které klient pod odborným vedením strukturovaně přemýšlí nad tím „jaký je“, co mu funguje, případně nefunguje ve stávajících prostorech, a hlavně přemýšlí nad novým prostorem. Každý klient je jiný, ale všichni očekávají, že architekt má zkušenosti, že nabídne možnosti a správná řešení.

Klient není jeden člověk. Klient je těch padesát nebo i pět set lidí v dané firmě. Je důležité, aby různá oddělení dokázala zformulovat své požadavky. A je ideální, když na workplace analýze pracuje krom architekta ještě psycholog a procesní analytik. Takže jedna z premis je mít skvělé partnery, což máme. Tím je tým JuiceUp. V tomto procesu architekt hlavně poslouchá diskusi interní diskuzi klienta, odtud bere podklady. Když to zobecním, tak já ze zkušenosti vím, jak mám kancelář navrhnout. Podívám se na klienta, vezmu čísla a zpracuji návrh. Jenže to je 90 %. Ta poslední míle, ten poslední kousek, je přesně ta workplace analýza, která skvěle pomáhá navrhnout kanceláře na míru.

Další výhodou analýzy je vtažení zaměstnanců do procesu, jejich participaci na projektu, Zkušenost, že se toho velmi rádi, a hlavně aktivně účastní. Například jsme teď řešili projekt pro vysokou školu, kde jsme provedli jednodenní workshop se zástupci uživatelů: provozovatel budovy, učitel, student a externí pracovník. Díky tomu jsme poznali jejich priority, oni sami poznali svoje priority, zjistili, co konkrétně chtějí, potřebují. Projednání a odsouhlasení projektu tak proběhlo velmi rychle a hladce. Takže co formuje prostředí? Možnost definovat požadavky ve velmi podrobném detailu a schopnost na tyto požadavky reagovat, zhmotnit je.

Chcete, aby byl prostor nejen designově zajímavý, ale zejména funkční a praktický. Co si pod tím – i ve vztahu k sérii videí, která jste pro nás připravil – máme představit?

Lukáš Janáč: V této sérii chceme klientům, ale nejen jim, představit, jak nad věcí přemýšlíme. Jak jsem zmínil, pro nás to není jen o hezkém designu, který vypadá dobře na fotkách. Říkáme, že design v našem pojetí vždy stojí na promyšlené a propracované dispozici. Zároveň ukazujeme, že se ke kvalitnímu designu dá dojít různě a nabízíme klientovi možnosti a hlavně přehled. Nad věcí přemýšlíme v celku, detailu, čase i penězích. Máme zkušenosti, o které se rádi podělíme. Naším přístupem v YUAR je „Design a Project management“.

Neměl by architekt prostě kreslit a navrhovat? Proč přicházíte s konceptem Design & Project Managementu?

Lukáš Janáč: Design a Project management je o souvislostech. Každý design má na konci nějakou cenu. Proces navrhování a realizace kanceláří je krátký a prostředky se utrácí extrémní rychlostí. Když architekt nemá představu o cenách, snadno se stane, že udělá návrh a po čase zjistí, že je cenově mimo představy klienta. Jenže v krátkém procesu realizace kanceláří už není dostatečný prostor, aby architekt návrh smysluplně upravil. Proto je potřeba od samotného začátku navrhování s klientem řešit nejen jak návrh vypadá, ale i kolik to stojí, a jak se výsledku dá dosáhnout. Zkušený architekt má přehled i o cenách a o technologiích, prostě o celém procesu. My klientům nabízíme zodpovědnost nad celým dílem, nad tím, že to, co navrhneme, je možné zrealizovat včas a za dohodnuté peníze. Mít architekta a manažera „in house“ vnímáme jako úsporu času, podstatné zvýšení flexibility. Bavíme se o dynamickém procesu, kde mnohdy nejde o dny, ale o hodiny – a tam je naše výhoda – v rychlosti. Prošli jsme hodně projektů a Design & Project Management je naše odpověď, jak proces ještě více zefektivnit.

Při návrhu a realizaci kanceláře „teče“ ohromná energie, kdy se během krátkého času řádu měsíců, utrácí velké množství peněz. Víme, jak jsou rozložené, a víme, kudy mohou utíkat. Díky naší komplexní službě a znalostem je dokážeme efektivně hlídat. Umíme například pomoci stavební firmě v eliminaci jejich chyb, které vznikají například nepozorností – standardně nedostatečným nastudováním projektové dokumentace! Proto firmy „nutíme“ si dokumentaci společně projít a potvrdit si, že vše chápou. Každý projekt je jiný a přitom procesně stejný. Proto je neustále analyzujeme a hledáme, hlídáme krizová místa a hledáme, kde se dá zefektivnit.

Design&Project management tak vidíme jako vysoce efektivní nástroj, který klientům přinese očekávaný výsledek, navíc s minimem starostí.

Pokud vím, jste vůbec první architekti, kteří celý proces do jisté míry automatizovali a vyvinuli aplikaci spaceplanning.app. V čem je aplikace novátorská, proč jste jí vyvinuli?

Lukáš Janáč: Novátorská je hlavně v tom, že automatizuje úvodní část procesu, kterou dnes mají projektoví manažeři v excelových tabulkách a je tak těžko dostupná pro ostatní. Ve finále však mají všichni v podstatě stejná čísla. A my si myslíme, že tohle má být práce z části automatická, že s ní nemáme ztrácet čas. Spaceplanning.app jsme vyvinuli proto, že klient na otázku „kolik to má stát?“ často neumí odpovědět. Buď vedle sebe zrovna nemá toho projektového manažera, možná si ho ještě neobjednal nebo ho nevzal na schůzku, anebo to číslo jenom nechce říct? Díky této aplikaci teď umíme během minuty rámcově zadefinovat projekt. Ze zkušenosti víme obvyklou cenu i obvyklý čas. Přímo na schůzce se s klientem dokážeme díky aplikaci bavit konkrétně nad reálnými čísly. To je základ.

A komu je spaceplanning app určena?

Lukáš Janáč: Aplikaci je určená pro architekty, realitní agenty, projektové manažery i dodavatele, aby se dokázali rychle zorientovat v rozsahu projektu. Naším záměrem je edukovaný účastník procesu, ale i edukovaná konkurence. Aby se například při výběrových řízeních mohli porovnávat „hrušky s hruškami“. Ne, že někdo pochopí, že soutěžní projekt je projekt za milion a někdo pochopí že to je projekt za pět milionů. Nabídky se často velmi liší. Nepochopení rozsahu zadání zásadně škodí.

Když se ohlédnete za minulým rokem: jak se za tu dobu proměnil trh? Teď už naplno mluvíme o kancelářích doby post-covidové. Jaké budou?

Lukáš Janáč: Z mého pohledu budou nové kanceláře efektivnější. A taky budou z environmentálního hlediska úspornější. Trh s návrhy nových kanceláří teď zpomalil. Proč? Protože COVID. Z mého pohledu jsme však konečně zjistili, že lidé jsou schopni práce z domova a jsou schopní pracovat relativně efektivně. Firmy si to potvrdili, nemusí tolik obávat. Samozřejmě jsou profese kdy to jde líp a jsou profese kdy to jde hůř. Kdybychom řekli, že jeden den v týdnu práce z domova je akceptovatelný, znamená to 20 % času. Jinými slovy, z toho plyne, že v Praze dnes máme 20 % plochy kanceláří, která je navíc. Dvacet procent dělá přes 700 tisíc čtverečných metrů, kterou budou k dispozici. A bavíme se jen o jednom dni v týdnu. To je ohromná úspora jen díky „mentálnímu“ přenastavení. Přidejte k tomu další opatření jako například desk sharing a bude to podstatně víc než 20 % plochy.

Ušetřené peníze se dají investovat do zvýšení kvality prostředí. Koupím si toho méně, ale můžu ve vyšší kvalitě. Nakonec ona to není složitá matematika. Pokud chci kvalitní kancelář, znamená to na začátku investovat o něco víc. Ale z pohledu celého nájemního období v délce 60 měsíců je to „jen“ 1 až 2 % z celkových nákladů na zaměstnance a jejich prostor. Takže když bude ponovu kancelář o 20 až 40% menší, je to ideální příležitost.

A teď to zásadní, které ještě není dostatečně v centru zájmu – enviromentální hledisko. Kanceláře se mnohdy za 5 až 10 let celé „vyhodí“ a koupí znova. To je ohromná zátěž pro životní prostředí. To jsou tisíce tun odpadu. Mysleme na to. Je potřeba se při návrhu a v realizaci snažit hledat plně recyklovatelné materiály. Proč to jenom vyhodit a koupit nové? Jsem proti.

To je jeden ze směrů, který chceme víc rozvíjet. Chceme klientům nabízet udržitelný design, i když je na vstupu o něco dražší. Třeba vidíme možnost, že když takovou dobře navrženou kancelář jeden nájemce opustí, může přijít další, kterému bude vyhovovat. Pak bude stačit vyměnit pár opotřebovaných částí, a jede se dál.

Automatizace a jistá virtualizace se nevyhne navrhování kanceláří, přesto jste architekt a předpokládám, že jím dál zůstáváte. Kam se role architekta posunula za ten necelý rok plný viru?

Lukáš Janáč: Role architekta se dle mého nijak zásadně neposunula. Architekt je svou povahou komplexní profese, která se dotýká každé části procesu. Architekt byl a je hlavně ten, kdo má nosit nápady a vkusná, promyšlená řešení. V této době může architekt klientovi například říct, máte tady kancelář, která je nějak veliká, pojďte se zamyslet, jestli můžeme kancelář upravit, zmenšit. Pojďme hledat, kde je rozumná míra velikosti vaší kanceláře versus váš provoz, a třeba zjistíme, že můžete pustit 20 nebo i 50 procent plochy, aniž by to mělo dopad na váš byznys. I proto teď upravujeme spaceplanning.app. Pracujeme modeláři variant redukce kanceláří, aby šlo online v jednotkách minut nastavit různé modely redukcí plochy a mohlo se začít rovnou s posuzováním.

Stále platí, že architektura je obraz doby. Architekt má umět reagovat na to, co se okolo děje. A to zásadní, co se děje a covid urychlil, je podíl IT zaměstnanců. Myslím, že za pár let bude v každé architektonické kanceláři 5 až 10 procent IT zaměstnanců. Je potřeba automatizovat rutinní procesy. Architekt se nemá zabývat vytvářením tabulek. Má se zabývat vyhodnocením informací, navrhováním, organizováním.

Závěrem našeho rozhovoru zkusme být konkrétní a řekněte mi, kde vidíte YUAR za tři roky?

Lukáš Janáč: Samozřejmě chceme pokračovat v návrzích a řízení realizace kvalitních projektů a mít spokojené zákazníky. Dále chceme zvýšit složku poradenství – poskytujeme poradenství developerům při navrhování administrativních objektů. Máme zákazníky, pro které děláme poradenství již ve fázi projektové přípravy nových administrativních objektů, aby byly prostory pro budoucí fit-outy lépe připraveny. Vše se vším souvisí. Máme data a zkušenosti, ty chceme nabídnout dál. Proto hodláme pokračovat ve vývoji aplikací, které jsme dělali spíš jako zábavu po práci, avšak covid nám v tom dal ohromný impuls. Poptávka po spaceplanning app nám ukazuje, že data, které máme, má smysl zpracovávat a předat. Chceme, aby i za další 3 roky klient věděl, že se na nás může spolehnout, že dostane skvělý servis v architektuře a řízení procesu realizace kanceláří.


Podcast: Kanceláře podle YUAR

Kanceláře podle YUAR


Přečtěte si další rozhovory:

Nadčasový a krásný design z Monobrandu

Ženy v české architektuře odpovídají v rubrice ARCHIZOOM FOCUS

Ondřej Chybík z Chybik+Kristof Architects

E-book: Česká architektura uprostřed pandemie

Bilbao efekt v české architektuře II.

Rozhovor s Lenkou Křemenovou z ateliéru A1 architects

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU