Dobu, kterou nyní prochází česká architektura, ale i celá společnost, jsme nikdy nezažili. Situace spojené s celosvětovou pandemií virového onemocnění mění celé oblasti lidské činnosti, mezi nimi i architektonické navrhování.
Jak tuto situaci vnímají čeští architekti? Jak bezprostředně reagují na nové výzvy i změny v oboru? Natočili jsme videorozhovory, z nichž následně vznikla tato publikace. Odráží situaci a názory oslovených autorů v druhé polovině října a otevírá naši novou edici ARCHIZOOM FOCUS.
Podle Ivana Boroše z edit! architects má rezidenční trh obrovskou setrvačnost a jedna či dvě pandemie jej neovlivní. „Tyto projekty jsou schopny počkat na morové rány.“ Co se týče projektů v oblasti gastronomie, ty se společně s hotelovými projekty zastavily. „Potom se trh oklepal a vše se rozjelo na dvě skupiny. První část se rozhodla, že je riziko vysoké a rozhodli se skončit a nepokračovat v investování. Druhá část si řekla, že hrozí lockdown, který využijí na rekonstrukci.“ doplňuje architekt.
Situaci s ohledem na její vliv v krátkodobém a dlouhodobém horizontu hodnotí také Jan Nedvěd z Nedvěd architekti: „Dlouhodobě je to zdlouhavý proces posuzování věcí, který nás zdržuje. Obzvlášť v této kombinaci, kdy část profesionálů, projektantů a dodavatelů různě spadají do karantény. Vše je rozhozené a nejisté.“ Ateliér se nyní věnuje práci na komerčních a rezidenčních projektech. „V současnosti se nám ale vůbec neobjevují a vždy se objevovaly: restaurace a hospody. To je vlastně úplně mrtvé.“
Pozitivní pohled na věc má architekt Gregory Speck ze studia YUAR Architects: „Na začátku, během první vlny pandemie to pro každého bylo náročné a nové. Nová situace však nutně neznamená, že je to špatná věc. Každá změna okolností nabízí možnost nebo příležitost pro inovaci a pro vytvoření nových stereotypů v designu budov nebo interiérů.“ V rámci soutěží pak pozoruje výrazné snižování cen. „Neměli bychom snižovat ceny jen proto, abychom přežili. Stále bychom se měli soustředit na to, abychom dělali dobrou architekturu.“
Miroslav Krátký odpovídal za ateliér archicraft: „Teprve uvidíme, jaký bude globální vliv pandemie na stavebnictví. To, co se nyní děje a jak jsme zadlužili své generace a děti, tam vůbec nedokážu dohlédnout. Bude to velmi nepříjemné a nebude to hlavně o stavebnictví nebo navrhování, ale o celé ekonomice.“ Jak nové podmínky ovlivnili samotný ateliér dále popisuje Jan Tomáš Cieśla: „Vymýšleli jsme projekty, ve kterých jsme si chtěli utvořit ideu nebo vizi o tom, co bude ateliér dělat v budoucnu.“
Jak vidí rezidenční trh architekt David Chmelař z ateliéru Chmelař architekti? „Situace podpoří trend, kdy lidé nemají možnost vlastnit nemovitost. Věnujeme se především rezidenčním projektům, které se promění směrem na západ. Předěláváme část projektů na nájemní bydlení, která zůstanou ve vlastnictví klientů, kteří je budou pronajímat.“ Situaci však vnímá optimisticky: „Naštěstí se lidé nelekají, nebojí se a my dále projektujeme.“
Rezidenčními projekty se zabývá také architektonické studio IBA, Ian Bryan v této oblasti předpovídá pohyb směrem k předměstí. „Vidíme, že pokud mají lidé nyní na výběr mezi koupí bytu, který je docela malý a kde není moc prostoru pro práci z domova, pak upřednostní něco většího. Kvůli ceně to však nebude možné v centru města.“
Architekt Adam Rujbr celou situaci vnímá jako varování. „Příroda nebo nějaká vyšší moc nám dává najevo zdviženým prstem, že nejsme tak všemocní, jak si myslíme. Míra růstu a spotřeba zdrojů roste takovým tempem, že kdybychom ji nezbrzdily, tak za chvilku zdroje dojdou.“ Jeho ateliér navrhuje budovy ve veřejnému sektoru, například nové nemocniční pavilony: „Co se týká zdravotnictví, nyní je zde pozornost hodně soustředěna a díky tomu je to obor, kde se rozvoj nezastavil. Naopak mám pocit, že zde vznikají nové příležitosti.“
Stáhněte si e-book
E-book Česká architektura uprostřed pandemie ke stažení zde.
