Kdo, co, kdy a kde? V Galerii Jaroslava Fragnera najdete švédskou architekturu, jejíž základy tvoří dřevo. Tipnete si, kolik váží česká předrevoluční architektura? Zveme vás do CAMPu na novou výstavu a křest 5,6 kg těžké dvojknihy, jejíž ambicí je odstranit předsudky o socialistické architektuře.
Velkoplošná díla Patrika Hábla nabírají nový směr. Autorovy malby s literárními intervencemi Anny Beaty Háblové v DOXu zkoumají, jak číst obraz v nánosech minulosti a jak v toku řeči zachytit budoucnost, když je mezi samotami Tolik jiné přítomnosti, jak společnou výstavu umělci nazvali.
Minulost Zengerovy transformační stanice objevuje výstava otevírající provoz Kunsthalle. Dlouho očekávané otevření této moderní galerijní instituce se blíží. Další tip MINUTY? Zakončete některý ze svých dnů cestou do vesmíru. V planetáriu zažijete cestu časoprostorem inspirované meditativním hudebním ambientem norské legendy Biosphere.
Galerie Jaroslava Fragnera: A Heart of Wood
Začátek roku věnují v Galerii Jaroslava Fragnera švédskému ateliéru White Arkitekter. První výstava této významné a mezinárodně aktivní architektonické kanceláře v Česku představí ekologicky a sociálně udržitelné projekty, kterým se dlouhodobě věnuje. Hlavním tématem výstavy A heart of Wood, jak již z jejího názvu vyplývá, je dřevo. Právě tento významný obnovitelný materiál švédští architekti využívají pro konstrukci složitých výškových budov. Inovativním způsobem vznikající obrovské dřevostavby slouží pro společenské nebo kulturní účely.
Výjimečnou ukázkou udržitelné architektury je nové kulturní centrum Sara Kulturhus. Dvacetipatrová budova, kterou ateliér realizoval ve městě Skellefteå, je jednou z nejvyšších dřevěných výškových staveb na světě. Díky tomu, že zde architekti použili dřevo jako konstrukční materiál, se výrazně snížila uhlíková stopa výstavby. Uhlíkově neutrální stavba spojuje funkci divadla, muzea, galerie, knihovny, konferenčního centra a hotelu. Součástí výstavy trvající do 13. března jsou ukázky výtvarně pojednaných akustických panelů použitých nejen u této budovy, dále také plány, model, fotografie, rozhovory i videoprojekce.
CAMP: ARCHITEKTURA 58-89
Nakladatelství Big Boss 1. března oficiálně vydává dvousvazkovou architektonickou bibli Architektura 58–89. Součástí tohoto rozsáhlého počinu dokumentární literatury jsou dosud nepublikované fotografie z archivů a detailní pohled do dobového kontextu, jejichž cílem je odstranit předsudky architektonické tvorby z období, kdy byl jejím zadavatelem výlučně stát.
Křest komplexního průvodce českou předrevoluční architekturou se uskuteční v Centru architektury a městského plánování. V rámci projektu bude na stěně ve výstavním sále CAMPu představena také audiovizuální instalace – monumentální koláž z fotografií, zvukových záznamů, 3D modelů a dokumentárních záběrů. „Mám radost z toho, že se podařilo tento ambiciózní projekt dotáhnout až k realizaci výstavy, která proběhne u nás, v budově od architekta Karla Pragera,“ dodává Štěpán Bärtl, vedoucí CAMPu.
Na knize spolupracovalo na třicet odborníků, kteří na jejích stránkách prezentují organickou, moderní a inspirativní architekturu více než čtyřiceti architektů, autorských dvojic či skupin. Kapitoly knihy se zabývají Obchodním domem Kotva a Hotelem Thermal v Karlových Varech od Věry a Vladimíra Machoninových nebo Televizním vysílačem Ještěd navrženým architektem Karlem Hubáčkem.
„Drtivá většina takzvané komunistické architektury nemá co do formální stránky s touto ideologií nic společného, přesto na ní dodnes ulpívá nános negativních emocí a neporozumění. Pokud se nám jako společnosti nepodaří uchovat alespoň to zbývající z kvalitních staveb začátku druhé poloviny 20. století, vymažeme tak jednou pro vždy kus vlastní historie a kulturní paměti,“ říká Vladimir 518, tvůrce konceptu knihy a zároveň její editor.
Dox: Tolik jiné přítomnosti
Na třech patrech ve věži Centra současného umění DOX se potkávají malby Patrika Hábla s literárními intervencemi Anny Beaty Háblové. První společná výstava umělců nese název Tolik jiné přítomnosti. Patrik Hábl je pověstný monumentálními abstraktními díly a prací s prostorem. Jeho experimentální umění zdobí interiéry staveb historických i současných. Výstava však představí téměř neznámou polohu autorovy tvorby inspirované dlouhodobou fascinací klasickým portrétem a lidskou tváří.
Původně architektka a urbanistka Anna Beata Háblová se poslední roky věnovala práci se slovem v jeho různých podobách, například v žánru slam poetry. Napsala čtyři básnické sbírky a jeden román. Stejně jako zkoumá způsob, jakým text dokáže reagovat na veřejný prostor nebo umění, také do věže v DOXu intervenuje slovem zformovaným do audiovizuální básně nebo z románu vytváří uměleckou instalaci. Každý z obou umělců tak v prostoru galerie rozprostírá útržky příběhů a obrazů, které vrství do různých interpretací.
Kunsthalle
Po více než šestiletém úsilí se v symbolické datum 22. 2. 2022 otevírá Kunsthalle. Provoz moderní galerie v prostorách bývalé Zengerovy transformační stanice na Klárově zahájí multimediální výstava Kinetismus: 100 let elektřiny v umění. Dvě z celkem tří galerií zaplní sto děl od více než devadesáti umělců a umělkyň z celého světa. Výstava zkoumá vliv elektřiny na proměnu umění od počátků 20. století do současnosti. Také druhá výstava s názvem Zengerova transformační stanice: Elektřina ve městě, elektřina v architektuře se zaměří na původní funkci budovy a zároveň připomene práci českého avantgardního umělce a průkopníka kinetického umění Zdeňka Pešánka.
„Skrze obě zahajovací výstavy představujeme filozofii a přístupy, jimiž se budeme řídit i v rámci budoucího programu Kunsthalle Praha. Odhalujeme identitu nového prostoru pro umění – prostoru, kde se vědomosti setkávají s kreativitou, minulost s přítomností i budoucností a lokální s mezinárodním,“ popisuje Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle Praha.
V rámci výstav bude odhalena také interaktivní stěna Art wall pro tvorbu světelného graffiti a tvůrčího prostor Kidshalle. Americký umělec a archeolog Mark Dion výstavní program dále doplní site-specific instalací, kterou vytvořil ze starých vypínačů, žárovek a dalších elektrických relikvií. Pojmenoval ji Kabinet elektrických kuriozit.
- Kinetismus: 100 let elektřiny v umění (22. 2. – 20. 6. 2022)
- Zengerova transformační stanice: Elektřina ve městě, elektřina v architektuře (22. 2. – 22. 5. 2022)
Planetárium: Biosphere & Initi
Zakusit splynutí prostoru a až halucinanční zážitek při pohybu abstraktním vesmírným časoprostorem mohou návštěvníci planetária během 360° projekce na motivy ambietní hudby. Norský hudebník Geir Jenssen, neboli Biosphere, skládá na základě svých zkušeností ze života za polárním kruhem náladové elektronické kompozice. Česká skupina Infinit složená vizuálních umělců a grafických designérů k jeho hudbě vytvořila téměř hodinový originální digitálně generovaný vizuální doprovod.
„Jsem rád, že máme možnost opět představit v Praze show legendy jako je Biosphere s unikátním vizuálním doprovodem od české vizuální skupiny Initi. Dohromady to vytváří skvělý zážitek pro všechny diváky,“ říká Petr Hájek, umělecký ředitel The Chemistry Gallery produkující celou akci. Film promítaný na plášť kopule planetária umožňuje divákovi cestovat napříč atmosférou a poté se ponořit do nekonečna vesmíru. Představení v uplynulých letech cestovalo od kanadského Montrealu po australské Melbourne, aby se vrátilo opět do pražského planetária.
Vstupenky lze získat přímo v Planetáriu nebo ZDE.
Minuty z minulých týdnů:
MINUTA o světových vizualizacích
