ARTERIOR: Petr Hájek ARCHITEKTI

O umění v architektuře s architektem Petrem Hájkem

Hostem druhého dílu seriálu o umění v architektuře ARTERIOR je architekt Petr Hájek. Galerista a ředitel The Chemistry Gallery, Petr Hájek, si do galerie pozval svého jmenovce, který je autorem nejnovější ročenky České architektury 2019 – 2020. Architekt stojí za také návrhem zvířecího krematoria Věčná loviště, za které byl nominován na Českou cenu za architekturu 2021.

Petr Hájek v roce 1998 spoluzaložil architektonickou kancelář HŠH architekti a v roce 2009 založil vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek ARCHITEKTI. Navrhl objekt Krkonošského centra environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí, úpravu Zámeckého návrší v Litomyšli nebo rozšíření Centra současného umění DOX+. Ve své tvorbě reaguje na kontext, ke kterému přidává svůj experimentální a umělecký ráz. Vyučuje na Fakultě architektury ČVUT, kde od roku 2017 působí jako profesor architektury. Byl zvolen Architektem roku 2018. Oceněn byl především za svou svébytnost a to, jaký vliv a přesah jeho práce má.

Podle čeho architekt vybíral realizace do nejnovější Ročenky české architektury, jak vnímá spolupráci s Leošem Válkou na dostavbě Centra současného umění DOX nebo jak vznikala realizace Věčná loviště, která má blíže k umělecké instalaci v přírodě než k architektuře? Na tyto dotazy odpovídal architekt galeristovi mezi uměleckými díly Jiřího Marka a Sabiny Knetlové v galerii na Letné.

Architektura různými pohledy

Podle galeristy se v současnosti většina staveb staví tak, aby byly co nejlevnější. Kam se tedy vytratilo přemýšlení o tom, že by stavby měly být co nejkrásnější? „Záleží na úhlu pohledu a na tom, na co se zaměříte. Jsou architekti, kteří spolupracují s umělci. Architekti, kteří staví podle zásad, že má být stavba trvanlivá, pevná, krásná, účelná. Pro některé architekty je architektura jako móda. Možná, že dnešní přemýšlení o stavbách probíhalo také v minulosti, jen s tou dobou už nemáme takový kontakt,“ zamýšlí se architekt.

Na dotaz, jak architekt přistupuje ke spolupráci s umělci odpovídá: „Hodně vás ovlivní to, kde jste studoval a jaké poznáte přátele. Z akademie umění znám řadu umělců a výtvarníků. Od toho se odvíjí také to, že je pro mne výtvarné umění a dimenze architektury jako uměleckého oboru hodně důležitá. Spolupracuji s umělci téměř na každém projektu. Není to jen o umísťování soch a obrazů, ale snažíme se vzájemně se inspirovat.

Například Viliam Dočolomanský s tanečním souborem Farma v jeskyni interpretoval tancem podle stínů architektovu realizaci národního pavilonu v Benátkách. Petr Hájek spolupracoval také s Milošem Urbanem na románu Urbo Kune, v němž autor interpretoval Hájkovu práci a práci jeho studentů. Architekt pak spisovatelovu představu knihovny, která se objevila v románu, přepsal zpět do návrhu utopického města. Petr Hájek je také iniciátorem koncertu Martina Janíčka a Filipa Jakše, při kterém umělci hráli přímo na konstrukce jím navržené budovy DOX+.

Role architekta jako iniciátora ambicióznějších projektů?

Co se umění v realizovaných stavbách týče, podle architekta Petra Hájka záleží na tom, zda se jedná o soukromou zakázku, nebo o veřejnou soutěž. V soutěžích je realizován vítězný návrh podle zadání, které obvykle s uměním nepočítá, zatímco během práce pro soukromého investora vzniká pro improvizaci a implementaci výtvarných děl velký prostor. „Ve Voděrádkách nyní například spolupracujeme s manželi Vlčkovými a sochařkou Veronikou Psotkovou, která zde instalovala nádherné sochy. Nedá se to naplánovat, ale když jdete těmto věcem naproti, přichází zakázky od klientů, kteří mají podobný způsob přemýšlení a podobnou životní filozofii,“ dodává.

„Pro každého je umění něco jiného. Pro někoho jsou to například krajinky v rámu vystavené v galerii. Prostor pro umění a jak jej dostat do architektury je v podstatě neomezený. Kreativita se na rozdíl například od inteligenčních testů nedá jednoduše změřit, na jeden úkol nemá jen jedno řešení, ale existuje jich nekonečné množství,“ vysvětluje architekt své vnímání přístupu veřejných a soukromých zadavatelů k umění v architektuře.

Pusťte si také první díl seriálu ARTERIOR:

ARTERIOR: QARTA Architektura

Náš tip

Sledujte také seriál Daniely Kozákové, která pravidelně přispívá svými tipy a postřehy, jak investovat do umění.

Jak sbírat a nakupovat umění?

Jak nakupovat umělecká díla současných autorů?

Art glosář #1 – Catalogue raisonné

Fenomén NFT art

Fenomén NFT a trh s uměním (2. díl)

Průvodce sběratele na Art Basel

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se
NAHORU