Úzký dům v Litomyšli

Na malém prostoru podle studia ellement architects

Úzký dům Litomyšl

V Litomyšli se začala nová kapitola života extrémně úzkého domu na Toulovcově náměstí. Tento specifický prostor se díky architektům ze studia ellement podařilo přetvořit na plnohodnotné zázemí mladé rodiny. Ač zde panovaly nelehké podmínky, vznikl krásný převýšený byt s nezvykle velkorysým prostorem.

Bývalý průjezd

Původně byl na místě domu průjezd mezi měšťanským domem (dnešní lékárnou) a budovou modlitebny Husova sboru. Nadstavěním průjezdu vznikl nevšední prostor pro bydlení a zároveň se po mnoha letech dotvořila uliční řada náměstí. Příběh současného bytu započal před lety během rekonstrukce sousedního domu lékárny Na Špitálku, kterou projektovalo taktéž studio ellement. Tehdy se investorům podařilo zakoupit sousední dům s průchodem z náměstí a dvorem, kde dříve bylo řeznictví.

Dlouhé roky zůstal prostor úzkého domu ležet ladem. Po rekonstrukci lékárny v roce 2011 vznikl ve dvoře objekt zdravotnických potřeb využívající přízemních klenutých prostor – pozůstatků domu ve vnitrobloku. Terasa na střeše domu je propojuje s lékárnou a úzkým bytem a slouží všem obyvatelům domu.

Kompaktní i velkorysý

Řešení našli architekti ve vhodném umístění schodiště, vestavby koupelny s toaletou a úložných prostor pod schody. Rozvržení bytu působí přirozeným dojmem. Z přízemí vedou schody do prvního obytného patra, kde je uprostřed situovaná koupelna, samostatná toaleta a kuchyňská linka. Na kuchyň směrem do vnitrobloku navazuje prostor s jídelním stolem a pohovkou. Výhodou je přístup na terasu. Směrem k náměstí je ložnice s velkým špaletovým oknem. Střed bytu je velkoryse propojený s podkrovím, které může být ložnicí, hernou nebo pracovnou.

Skleněná lávka

Dům těsně sousedí s Husitskou modlitebnou a přímo do interiéru tak vstupuje venkovní stěna kostela. Architekti zachovali hrubost stěny i rizality bývalých okenních otvorů. Oblouky zazděných oken se nenápadně objevují v tvarování zábradlí schodiště vedoucí do podkroví. Obě podkrovní části jsou propojeny barevnou prosklenou lávkou. Sluneční svit pronikající skrz žluté sklo lávky se promítá na kostelní stěnu a vytváří jedinečnou hru světel, která se mění během dne i ročních období. A jak nazývají dům samotní architekti, je to místo mezi nebem, kostelem a městem.

Vévodící materiál bytu je jednoznačně dřevo. Dubová podlaha sjednocuje spodní prostor a rastrované podkrovní podhledy zas patro výše. Jejich linie kopíruje střešní krajinu a volně přechází až do čela postele. Dřevo v bytě vytváří ohraničující rám, do kterého jsou vkládány ostatní materiály ve stupních šedi.

Úzký dům Litomyšl

Architektonické řešení: ing. arch. Jitka Ressová, MgA. Jan Pavézka // ellement architects

Lokalita: Litomyšl

Rok realizace: 2021

Zastavěná plocha: 80 m²

Užitná plocha: 103 m²

 


Pozvání k rozhovoru přijali autoři úzkého domu a zároveň kolegové ze studia ellementJitka Ressová a Jan Pavézka.

Byla specifika domu limitem nebo předností?

Jan Pavézka: Komplikovanost prostoru přináší potenciál jeho jedinečnosti. Každé omezení, ať už se jedná například o dispozici nebo konfiguraci terénu potom vyžaduje promyšlení priorit u zadavatelů nebo obyvatel prostoru. Zdánlivá problematičnost je pro nás spíše výzvou než omezením.

Jitka Ressová: Na návrh tohoto prostoru jsme se těšili od okamžiku, kdy dům investor koupil a my do něj poprvé vstoupili. Bylo to v době, kdy jsme pracovali na rekonstrukci domu s lékárnou na Toulovcově náměstí. Úzký dům s ním těsně sousedí – je to vlastně zastavěný průjezd. Při první návštěvě mě fascinovalo, že oblouky v obvodové stěně kostela jsou na půdě zachovalé – a jde cítit přítomnost vedlejší stavby, jež se v interiéru dotýkáte. Je to pro mě silné místo. Průchod mezi venkovním městským světem do vnitřních privátních světů, navíc podél kostela. Kromě podélného směru nás tam lákal ještě směr vertikální, ten se otevřel vybouráním stropu v místě schodiště. Díky tomu ve středu domu vnímáte převýšený prostor až do vysokého krovu. Takže to místo vnímám jednoznačně jako přednost.

Barevný prosklený pás v podlaze jste použili také u Baťova půldomku v Borové. Jsou ještě nějaké prvky, které rádi využíváte?

Jan Pavézka: Úzký byt v Litomyšli se začal navrhovat a projektovat téměř před deseti lety. Majitelé dům pořídili, aby sjednotili komplikovanou parcelu v té době rekonstruovaného sousedního domu. My jsme paralelně realizovali rekonstrukci půldomku na Borové ve Zlíně a prosklená podlaha tam fungovala skvěle. Líbila se nám možnost dostat do prostoru barevné světlo, které bude dopadat na kostelní stěnu a trochu jinak tam vrátit mihotání paprsků slunce prostupující přes „katedrální zasklení“. 

Jitka Ressová: Myšlenka barevné prosklené podlahy možná první vznikla v tomto prostoru, to už si přesně nepamatuji. Chtěli jsme, aby se odhalilo, že je to kostelní stěna už o patro dřív, nejen v podkroví. Aby se podél ní dalo projít, ale světlo po ní protékalo až dolů. Projekt se pak na dlouhá léta zastavil a k realizaci došlo až letos. V půldomku to bylo trochu obráceně. Noví majitelé si přáli propojovat přízemí a patro, mít otevřený loft. Nám přišlo lepší prostor oddělit alespoň sklem. Zarezonovala barevná hra. 

Společné pro více projektů mi přijde téma průhledu ve smyslu směřování či umožnění pohledu – příkladem může být objekt firmy Pilana Karbid, kdy byl kladen důraz na průhled mezi výrobní a administrativní částí i mezi jednotlivými patry. Tady ty průhledy souvisí s komunikací lidí. Pak je to také téma optického propojování, jež umožní proudění světla měnící se s denní hodinou či ročním obdobím. To je téma paprsku světla a jeho projekce, ale i pohyb vrženého stínu. Je to paprsek barevného světla putující bytem, průhled přes kytky do koupelny, stín kytek na poličce v okně promítající se na stěnu. Světlo a stín pomáhají i číst modelaci terénu na Gahurově prospektu.

Váš ateliér navrhuje interiéry i veřejná prostranství. Co je Vám osobně bližší?

Jan Pavézka: Jsou to rozdílné disciplíny, ale nás zajímají obě témata. U veřejných prostorů je to o hledání problémů místa a jejich následném řešení. Uživatelé jsme všichni, a tak je veřejný prostor více kompromisní. U bytových interiérů je hlavním kritériem prostor a jeho možnosti, ale zejména jeden konkrétní uživatel, jedna rodina, s různými zkušenostmi a třeba i s odvahou experimentovat s vlastním bydlením.

Jitka Ressová: Ono je tam toho vlastně hodně společného. Na začátku to je vnímání místa, jeho kvalit a nedostatků, jeho atmosféry s danostmi či potenciálem možné proměny. Pak je to hledání odpovědi v podobě myšlenky, která se zhmotňuje napřed „na papír“ a pak do vlastní matérie (do hmoty). Postupně se jde k detailu a v kanceláři se kupí vzorky materiálů. 

Které realizace považujete ve svém ateliéru za nejzásadnější a proč?

Jitka Ressová: Určitě jsou realizace, které máme rádi a jsou pro nás důležité. Většinou jsou to projekty, na kterých jsme pracovali všichni v ateliéru a shodli jsme se na základním konceptu. To funguje a také po realizaci se v čase ukazuje, že to bylo dobré rozhodnutí. Klíčová byla naše první společná stavba Vstupního objektu firmy Sporten z roku 2002. Na tomto projektu jsme se dali dohromady a následně založili ateliér ellement. Dalším důležitým projektem byla revitalizace spodní části Gahurova prospektu ve Zlíně z roku 2012-13, to jsme končili naše působení jako pedagogové na školách (Hana Maršíková na UTB, my na zlínské UMPRUMCE) a plně jsme se začali věnovat jen práci v ateliéru. Byla to vyhraná soutěž a v rychlém sledu i úspěšná realizace. Náš první vstup do veřejného prostoru.

Na jaké Vaše budoucí realizace se můžeme těšit?

Jan Pavézka: Koncem února se bude otevírat nová galerie Kunsthalle v Praze. My jsme připravovali architektonické řešení výstavy historičky umění Venduly Hnídkové Zengerova transformační stanice. Elektřina v architektuře, elektřina ve městě. Dají se tam najít paralely s tématem našeho rozhovoru – používání transparentních materiálů, vrstvení, průhledy a světlo. Na to se teď hodně těšíme. Jinak dokončujeme několik rodinných domů a ve fázi realizace je také revitalizace městského tržiště Pod Kaštany ve Zlíně, to by mělo být hotovo na podzim.

ellement architects

Zlínská architektonická kancelář funguje od roku 2002. Jejich realizace se pohybují v rozmezí od urbanistických studií, přes veřejné prostory, komerční objekty až po návrhy rodinných domů, menší i rozsáhlé rekonstrukce, komerční i soukromé interiéry a produktový design. K jejich samostatným činnostem patří vytváření instalací pro výstavní projekty a s nimi spojená spolupráce s institucemi a kurátory. Jako architekti působící ve Zlíně se zaměřují na rekonstrukce různých typů baťovských domků. Místní typickou architekturu také popularizují, jedním z výstupů tohoto zaměření se např. stala výstava „Můj baťovský domek“.


Další krásné domy:

Rodinný dům Lhotka

Dům v údolí Dyje

Vila s fontánou

Atelier Štěpán: Vila Vnitřní krajina

Dům na Kozině

Česká cena za architekturu 2021

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU