Svět architektury s COLLARCH

Rychlý přehled postřehů o architektuře, designu a umění

collarch

Kdo, co, kdy a kde? Tato MINUTA bude v rukách architektů z ateliéru COLLARCH. Jak vnímají letošní ročník Bienále oproti těm loňským? Prohlédněte si realizaci newyorského parku, který je v poslední době inspiroval nejvíce. Jak se promítá technologie AR (Augmented Reality) v architektuře a navrhování staveb? Dále se podívejte na návrh rozhledny, která mohla stát poblíž jezera Al Wathba v Abu Dhabi. A nakonec architekti přidávají doporučení na četbu od historičky, architektky a teoretičky Beatriz Colomina.

COLLARCH

COLLARCH je platforma, která spojuje architekty a mladé profesionály s bohatými profesními zkušenostmi z předních mezinárodních architektonických kanceláří a akademických výzkumných institucí. Vedli týmy expertů a spolupracovali na projektech v kancelářích jako Herzog & De Meuron ve Švýcarsku, Bjarke Ingels Group v Dánsku, Strelka Institute v Rusku, s kanceláří Querkraft Architekten v Rakousku, Maxwan architects+urbanists v Nizozemí nebo s Institutem pro výpočetní design na univerzitě ve Stuttgartu v Německu.

Ve své práci se zaměřují na atypická řešení šitá na míru klientovi, se zvláštním zájmem o vyvážený mix pragmatismu, jednoduchosti v detailu a specifického designu. Věří v Gesamtkunstwerk a vyhledávají mezioborovou spolupráci s umělci, designéry a dalšími profesionály. Součástí jejich aktivit je i výzkum v oblasti nových výpočetních nástrojů a stavebních technologií nabízející alternativní způsoby přístupu k projektům. Jejich portfolio prozrazuje zájem o architekturu a design všech rozměrů v měřítku od mikroskopického až po městské.

Bienále v Benátkach

Po ročním pandemickém zpoždění přichází bienále pod taktovkou kurátora Hashima Sarkise. Přestože je téma How we will live together příbuzné nedávnému bienále Common Ground anglického architekta Davida Chipperfielda a People meet in architecture japonské architektky Kazuyo Sejimy, svým přístupem a výběrem vystavujících Hashim Sarkis spíše připomíná starší generace bienále, například Deyana Sudjice nebo Massimiliana Fuksase. Tato změna se nám jeví jako osvěžující a absence jednoznačné kurátorské vize je tu spíše výhodou. Od absydianových instalací znázorňujících antropocén po technologicky zaměřený dům z uhlíkových vláken – bienále je různorodé, komplexní, nepřehledné ale inspirující.

Heatherwick Studio: Little Island Park

Realizace, která nás inspirovala v poslední době nejvíce? Studio Heatherwick tentokrát netvoří architekturu, jejíž jediným účelem je být jen pozadím pro selfies na Instagramu. Tvoří krásný, zelený a veřejností hojně využívaný prostor uprostřed řeky Hudson. Striktní obrys a divoký vnitřek Little Island Parku připomínají zmenšeninu Central Parku na vodní hladině. Celý projekt vypadá jako by byl hybridem Koolhaasova Manhattanismu a Marine City architekta Kiyonori Kikutake.

Rozšířená realita

Technologie, o které jsme věděli delší dobu, ale která nám v době pandemie otevřela nové možnosti. Ať už jde o naši pedagogickou činnost na UMPRUM a ARCHIPu anebo o praxi v COLLARCH. Rádi si pomocí AR (a Instagram Spark) prohlížíme a předvádíme detailní digitální modely, jako kdyby byly u nás na pracovním stole, a zároveň pracujeme na interaktivních prvcích naší architektury.

Jsou tu inspirující precedenty – interakci architektury a veřejnosti pomocí AR nabízí projekt studia Artefact a vídeňského Muzea moderního umění (Mumok) mumokAR. Pomocí svých chytrých telefonů mohou návštěvníci zažít svět dynamických úprav hlavní budovy muzea, která dominuje svému kontextu jako ikonický temný monolit. Artefakt přeměňuje budovu zvednutím velkého rohového objemu a tím vytváří scénu, na níž se odehrávají výstavy, promítají se videa a animace, anebo se vyskytuje komplexní choreografie geometrií barev a světel.

Rozhledna pro Al Wathba Wetland Reserve

The one that got away. Některé projekty stavíme a některé zase ne. V tom druhém případě je nám vždy trochu líto nerealizované příležitosti a projektu rozhledny v blízkosti Abu Dhabi se to rozhodně týká. Návrh pracuje s typologií dvouramenného schodiště, realizovaného jako štíhlá asymetrická balancující betonová konstrukce. První širší rameno končí vyhlídkovou plošinou, a je zastíněné perforovanou betonovou skořepinou. Nerovnoměrně perforovaný povrch skořepiny funguje jako kamufláž pro návštěvníky a fotografy skryté za ní. Platforma poskytuje dostatek prostoru a nabízí ohromující panoramatický výhled na západ slunce. Druhé užší rameno a vyšší platforma na jeho konci jsou dimenzovány pro osobnější a extrémnější, tête-à-tête kontakt se sluncem, oblohou a přírodou. Malá horní plošina se skleněným zábradlím mizí na pozadí majestátní krajiny a návštěvník-pozorovatel zde zakusí na vlastní kůži i ten nejjemnější vánek a každý sluneční paprsek. Jeho mysl splyne s přírodou.

X-RAY ARCHITECTURE

Před dvěma lety Beatriz Colomina vydala knihu X-RAY ARCHIITECTURE, v níž popisovala vliv technologie rentgenových paprsků a medicíny obecně na modernistickou architekturu od Alvara Aalta po Fredericka Kieslera. Kniha je fascinující tím, jak spojuje zdánlivě (a někdy i skutečně) nesouvisející fenomény a staví strukturu propletených argumentů, spekulací, konstrukcí a klišé, přitom zachovává přesnost a svěží pohled. Avšak jak by tato kniha vypadala, kdyby byla dokončena o dva roky později – v době epidemie COVID-19? Dokážeme se už bavit o tom, co tato nová normalita znamená pro architekturu?

Minuty z minulých týdnů:

Otevřené umění

Minuta zamyšlení s ateliérem archicraft

QARTA o architektuře

Do města a z města

MINUTA podle Andrey Jaškové

MINUTA & beef architekti

Afrika patří na mapu světové architektury

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU