Česká architektura slaví ve světě úspěch

Rychlý přehled postřehů o architektuře, designu a umění

Kdo, co, kdy a kde? Slovanská Epopej secesního malíře Alfonse Muchy je k vidění na zámku v Moravském Krumlově, kam se vrátila po 10 letech. Výstava Mezinárodní styl ve Winternitzově vile přináší významné i méně známé stavby, které u nás nás navrhli a postavili zahraniční architekti.  Západočeský lázeňský trojúhelník je na seznamu světového dědictví UNESCO v nové kategorii Slavné lázně Evropy. O několik dní později byly mezi přírodní památky UNESCO zapsány Jizerskohorské bučiny. 

Na závěr minuty přidáváme dvě soutěže. Národní Galerie Praha vyhlásila soutěž na návrh řešení nové expozice ve Veletržním paláci. Ta bude patřit umění a architektuře druhé poloviny 20. století. Nadace pro život také vyhlásila soutěž, a to Stavby s vůní dřeva o nejlepší dřevěné stavby navržené studenty.

Slovanská epopej je zpátky v Moravském Krumlově

Slovanská epopej Alfonse Muchy se po 10 letech vrátila do Moravského Krumlova. Cyklus všech dvaceti velkoformátových pláten je vystaven v opravených sálech zámku. Jejich rekonstrukce byla pro realizaci této dlouho očekávané expozice podmínkou. Díla nyní za zkušebního provozu galerie obdivují první návštěvníci. Sobota 31. července je dnem oficiálního otevření výstavy pro veřejnost.

Monumentální cyklus pláten Slovanská epopej od významného secesního malíře Alfonse Muchy interpretuje dějiny slovanských národů. Práce na tomto díle na zakázku mecenáše umění Charlese R. Crana mu trvala 18 let. Slovanská epopej byla poprvé vystavena v roce 1928 a následně byla předána jako dar Praze a československému lidu.

Obraz působí, řekl bych, agresivně: bez ohledu vniká otevřeným okem do duše. Jest věcí pozorovatele, aby s ním naložil po své vůli. Může jej přejít, nepřipouštěje si ho do vědomí, anebo sveden vnějškem díla zastaví se před ním, a snad i pátrá po jeho obsahu a významu, a nakonec i najde v něm ono jadérko, buď krásy, nebo pravdy, kvůli němuž povstalo”,  Alfons Mucha (Praha, 1929).

Slovanská epopej zůstane v Moravském Krumlově pět let. Následně by měla být umístěna do budovy Savarin na Václavském náměstí v Praze.

Rezervace vstupenek na výstavu v Moravském Krumlově najdete zde

To nejcennější dědictví

Seznam světového dědictví UNESCO byl rozšířen o zápis Slavné lázně Evropy. Nominaci této nadnárodní série připravilo společně osm států. Mezi ně patří Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Itálie, Velká Británie, Irsko a Česká republika. Pod jednou položkou Slavné lázně Evropy se skrývá celkem jedenáct lázeňských měst, a to včetně západočeského lázeňského trojúhelníku – Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.

Jedinečná architektura lázeňských měst vychází z fenoménu evropského lázeňství, kterým je kombinace léčebných procedur a bohatého kulturního, sportovního a společenského dění. Architekturu tak tvoří lázeňské domy, kolonády, divadla, parky a zahrady.

O několik dní později byla na seznam světového dědictví UNESCO zapsána další tuzemská památka. Tou jsou Jizerskohorské bučiny, které se staly první českou přírodní památkou na seznamu. Buky staré přes 300 let porotu uchvátily, ocenila především to, že buky rostly stovky let bez zásahu člověka a je jim dána volnost. Jizerskohorské bučiny se tak dostaly do společností zázraků přírody po celém světě. 

Mezinárodní styl

Mezinárodní styl. Tak zní název výstavy, která přináší významné i méně známé stavby, které u nás nás navrhli a postavili zahraniční architekti. Vidět ji můžete ve Winternitzově vile.

Architektonické skvosty objevoval a zdokumentoval fotograf Tomáš Souček.

Do výběru zařadil 17 projektů od několika skupin architektů. Jednou z nich jsou ti, kteří byli pozváni svými klienty a postavili u nás většinou jen jeden projekt, další jsou ti, kteří se zdrželi déle a na chvílí se u nás usadili. Velmi zajímavou skupinu tvoří umělci, kteří se u nás narodili na konci 19. století. Mezi ně patří Josef Hoffmann, Josef Maria Olbrich, Hubert Gessner nebo Adolf Loos. Všichni jsou rakouskými architekty. V té době totiž ještě Československo neexistovalo a všichni tak byli občané Rakouska-Uherska. Poslední skupinou jsou židovští architekti, kteří mezi dvěma světovými válkami pracovali v Praze, Brně i dalších větších městech nebo v oblasti Sudet. Dílo Adolf Loose představuje vila, ve které se výstava koná. Skvostná vila je totiž její nedílnou součástí.

Open call Národní galerie v Praze

Národní galerie Praha vyhlašuje otevřenou soutěž na návrh architektonicko⁠–⁠scénografického řešení nové expozice ve Veletržním paláci. Ta bude patřit umění a architektuře druhé poloviny 20. století. Díla ze sbírek NGP a architektonické modely doplní audiovizuální projekce. Vyhlášení otevřené veřejné soutěže je prvním významným krokem k realizaci této ambiciózní stálé expozice. Její otevření je plánováno na listopad roku 2022. 

Součástí návrhu má být grafické řešení expozice, doprovodných programů, publikací i propagačních materiálů. Uzávěrka prvního kola soutěže je 4. srpna 2021. Veškeré podmínky pro přihlášení najdete na portálu NEN. Vítěz bude oznámen 17. září 2021.

Stavby s vůní dřeva

“Dřevo je cesta…Společně budujeme dřevěný svět šetrný k přírodě,” tak zní motto architektonické soutěže Stavby s vůní dřeva. Ta představuje menší i větší projekty, od lávky či srubu přes rozhledny až po rodinné domy. 

Záměrně nesvazujeme soutěžící konkrétním zadáním. Stojíme o to, aby studenti ukázali, jak variabilním materiálem podle nich dřevo ve stavebnictví je. Všechny soutěžní návrhy dělíme na dvě kategorie, a to Dřevěné stavby – malé (do 500 m3 obestavěného prostoru)  a Dřevěné stavby – velké (nad 500 m3 obestavěného prostoru),” vysvětluje ředitel Nadace dřevo pro život Stanislav Polák.

Cílem soutěže se záštitou 4 ministerstev a 18 českých i slovenských fakult je motivovat studenty k práci s přírodním obnovitelným materiálem – dřevem. Vítěze v kategoriích Dřevěné stavby – malé a Dřevěné stavby – velké z  57 přihlášených návrhů od 61 vysokoškolských studentů vybere odborná porota. Vítězové získají ceny v hodnotě 200 000 Kč. Veřejnost se může zapojit do on-line hlasování.

Green station

Jedním ze soutěžních projektů je Green Station zaměřený na udržitelný způsob dopravy – elektromobily. Stavba Green station řeší aktuální problém nedostatků dobíjecích stanic. Design budovy a velké zastoupení zeleně pak vytváří příjemnou atmosféru blízkou přírodě a pomáhá filtrovat okolní vzduch.

Minuty z minulých týdnů:

Do Brna za architekturou

Kdo určí novou podobu Pražské tržnice?

MINUTA umění i architektury

Výlet za architekturou s Terezou Komárkovou

Otevřené umění

Minuta zamyšlení s ateliérem archicraft

QARTA o architektuře

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU