Výlet za architekturou s Terezou Komárkovou

Rychlý přehled postřehů o architektuře, designu a umění

Kdo, co, kdy a kde? V této MINUTĚ vás architektka Tereza Komárková vezme na výlet do Bratislavy a zaměří se na udržitelnost. Architektka pocházející z Kutné Hory studovala architekturu a urbanismus na liberecké TUL, v Praze na ČVUT a také na prestižní NUS v Singapuru. Tereza Komárková své nápady realizovala už během studií a je držitelkou několika ocenění v architektonických soutěžích. V žebříčku časopisu ARCHITECT+ se umístila mezi TOP 10 vycházejícími architekty roku 2021.

Ze své cesty do slovenského hlavního města přináší architektka čerstvé tipy a inspiraci. Co doporučuje navštívit, co ji nadchlo a čemu bychom podle ní měli věnovat pozornost?

Staré potkává nové

Budova Jurkovičovy teplárny v Bratislavě je národní kulturní památkou. Aktuálně prochází rekonstrukcí v rámci výstavby nové Sky Park Rezidence navržené studiem Zahy Hadid. Dokončení tohoto budoucího kulturního centra je plánováno do konce roku 2021, aktuálně jsou postaveny tři bytové domy o výšce 31 podlaží včetně hotového landscapu mezi domy.

Gastronomie & architektura

Kromě nové výstavby měnící brownfieldy na nové městské čtvrti stojí za to navštívit také centrum staré Bratislavy. Doporučuji neminout hned několik skvělých asia fusion podniků, ve kterých se nejen dobře najíte, ale oceníte také interiéry vycházející z principů staveb, ve kterých se nacházejí. Značka SOHO provozuje v Bratislavě již tři takové podniky, určitě nevynechejte pobočku na Laurinské ulici.

Dalším je například interiér restaurace Jasmín navržený ateliérem Vallo Sadovsky Architects. „Snažili jsme se zdůraznit citlivost místa a deklarovat integraci jedné čínské rodiny do slovenské komunity,“ dodávají ke svému návrhu architekti.

Zaujal nás také koncept kombinující restauraci s vinotékou, kavárnu, bar a Juice shop. Čtyři propojené provozy s názvem Fach se rozprostírají v přízemí nově zrekonstruovaného Pálffyho paláce. Fach má odkazovat na poctivé řemeslo starých mistrů. Za rekonstrukcí palácových prostor a vznikem čistého a minimalistického interiéru jsou architekti Ilja Skoček a Martin Skoček.

Ještě jednou z Bratislavy

Další projekt, který mě oslovil, je bytový dům NIDO od ateliéru GRIDO architekti. Hmotová kompozice návrhu je rozdělena na tři věže, v jejichž středu architekti vytvořili přirozené atrium. Věže společně s dvorem se pak otevírají směrem k jezeru Kuchajda. Domy jsou navrženy tak, aby se přiblížily evropským směrnicím požadujícím téměř nulovou spotřebu energie. Z každého apartmánu si mohou jeho obyvatelé užívat výhledu z lodžií krytých unikátními pergolami.

Opět gastronomie

Na projektech rekonstrukcí mě obecně baví odhalování vrstev stavby z různých období – v případě kutnohorské restaurace Harmonia jsme při navrhování taky tak postupovali. Estetickou hodnotu spatřuji v kontrastech mezi barokním tvaroslovím kleneb i odhalením železobetonového statického zajištění středového pilíře z druhé poloviny 20.století. Výsledný interiér je sjednocený díky povrchovým úpravám a jednoduchosti barev.

Prostor se „rozsvítil“ nejen světelnými atypickými „pavouky“ v klenbách stropů ale i světlou výmalbou. Rozhodnutí zachovat stávající dlažbu, dveře i konstrukce je výrazem šetrnosti, a to nejen z ekonomických ale i environmentálních důvodů. Dokud totiž trendy v udržitelnosti nové výstavby budou v nevýhodě pro svou vyšší ekonomickou náročnost, tak nezbývá než pracovat s tím, co máme, a o to víc si kvalitních věcí vážit. Více o projektu v portfoliu: www.tarchitect.cz/harmonia

Udržitelné materiály na festivalu architektury

Na brněnské Riviéře se minulý týden uskutečnil druhý ročník Festivalu architektury. Hlavním tématem byla udržitelnost ve stavebnictví a možnosti, jak snižovat uhlíkovou stopu. Například použitím recyklovaného betonu, který tvoří kamenivo nahrazené recyklátem stavební suti. Skanska v tomto směru například prověřuje možnosti, jak drtit kamenivo přímo na staveništích během demolic původních budov, kdy by se suť rovnou zpracovávala jako kamenivo do nově betonovaných konstrukcí, tzv. RE-BETONG. Podle Jana Čermáka z Erc-Tech, který se zabýval tématem české praxe v použití recyklovaného betonu na stavbách, tak přispívá k cirkulární ekonomice a snižuje uhlíkovou stopu o 11-15 % oproti konvenčním betonům.


Tereza Komárková

„Mnoho nečekaných řešení vzniká z potenciálu využít nevýhody v pozitiva. Přání a potřeby klientů beru jako nové výzvy na které nabízím architektonické odpovědi. Baví mě používat přírodní materiály, hrát lesní jamky a ochutnávat autentická vína.“

Minuty z minulých týdnů:

Otevřené umění

Minuta zamyšlení s ateliérem archicraft

QARTA o architektuře

Do města a z města

MINUTA podle Andrey Jaškové

MINUTA & beef architekti

Afrika patří na mapu světové architektury

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU