Centrála ČSOB v Hradci Králové

Ekologické veledílo z pera studia Projektil

V Hradci Králové se architektonickému ateliéru Projektil podařilo zrealizovat výstavbu jedné z nejekologičtějších kancelářských budov v Česku. Jde o firemní centrálu bankopojišťovací skupiny ČSOB. Snaha o maximální udržitelnost se prolíná všemi aspekty projektování a výstavby. Části budovy, jako například jídelna s kuchyní, kavárna nebo retailové prostory, budou navíc přístupné veřejnosti.

Dispozice centrály se skládá ze čtyř nadzemních podlaží a pátého ustupujícího patra, jež je funkčně navázané na střešní zahradu. Dále jsou součástí objektu dvě podzemní podlaží pro parkování, technologie a zásobovací dvůr.

Harmonie mezi městem a kancelářemi

Budova stojí blízko městské zástavby na nábřeží řeky Labe. Zástavba ale brzy končí a přechází v pole. Přechod z města do krajiny a parter budovy byl proto při tvorbě návrhu pro architekty klíčový.

Objekt svou formou uzavírá od města plynoucí proměnlivý prostor nábřeží. Vystupuje z řady a hledí zpět k městu, tvarováním hmoty budovy vytváří nástupní prostor, “náruč“ směrem k nové pěší lávce přes Labe i směrem k nábřeží. Mezi budovou a řekou je pak parter navržen jako kombinace udržovaných pobytových trávníků a extenzivních kvetoucích luk. Vytváříme kultivovaný prostor, který je atraktivní pro chodce a nabízí vizuální kontakt mezi chodci a uživateli v interiéru,” popisují architekti.

Na veřejně průchozí parter navazuje střed vstupní haly, jež je označen kruhovou recepcí. Nad ní se přes všechna nadzemní podlaží otvírá centrální kruhové atrium, které přináší do prostoru dostatek přirozeného světla a stává se přirozeným orientačním bodem ve všech nadzemních patrech.

Hlouběji do budovy se návštěvníci z centrálního prostoru dostanou skrze dvě vertikální jádra se schodišti, výtahy, sociálním a technickým zázemím. Po obvodu vstupní haly architekti umístili zasedací místnosti, vstup do jídelny, poštovnu, služební a servisní vstup. Veřejnou část parteru tvoří kavárna přístupná z piazzetty i vstupní haly.

Zázemí kavárny navrhli architekti tak, aby obsluze umožnila pečovat o zákazníky přicházející z ulice, ale i pracovníky z prostor banky. Další veřejnou částí je jídelna s přiléhající expediční částí gastrotechnického zázemí, které skrz vertikální jádro navazuje na zásobovací dvůr a produkční část v podzemí.

Budova dynamická, ale stabilní

Investor si přál, aby byla budova “progresivní, dynamická, lehká a čistá, zároveň však stabilní a soudržná“. Lehkost a dynamiku reprezentuje například velká míra prosklení, která prostor činí vzdušnějším a otevřenějším. Objem budovy pak opticky snižují horizontální linie v podobě říms mezi jednotlivými patry. Soudržnost můžeme nalézt při pohledu z jakékoliv strany, výraz objektu totiž zůstává ze všech úhlů stejný.

Přirozené komunikaci hradecké centrály s okolím napomáhají jednotné a otevřené fasády. Na nárožích ve vyšších patrech, kde se spolu lidé setkávají nejčastěji, najdeme sdílená místa s čajovými kuchyňkami. Pomyslným filozofickým i fyzickým vrcholem je střecha, která nabízí místo pro odpočinek, při němž se mohou zaměstnanci kochat výhledem na centrum města nebo na hřebeny Orlických hor.

Jedním z nejdůležitějších úkolů v rámci projekce velkých budov je, aby se návštěvník v prostoru snadno a rychle orientoval. Po vstupu do budovy se nejdříve ocitáme ve středu kruhového atria. Od něj se rozbíhají patra kanceláří. Z tohoto centrálního prostoru prochází zaměstnanci kolem zasedacích místností do jednotlivých segmentů kancelářských pracovišť. Kromě páteřních vertikálních komunikací, které probíhají středem půdorysu, jsou druhé, třetí a čtvrté podlaží propojena transparentními schodišti.

Druhé a částečně i třetí patro je zasvěcené pracovištím callcentra a videobankéřů. Druzí jmenovaní mají k dispozici modulový systém polouzavřených buněk, ze kterých poskytují služby klientům online. Ve zbytku třetího a ve čtvrtém patře jsou pak umístěna standardní kancelářská pracoviště.

Poslední nadzemní patro je orientované ke středovému kruhovému atriu. Zároveň má přímou vazbu na střešní zahradu. V koncových pozicích jsou dvě místnosti. Jedna slouží jako plnohodnotná kuchyňka, s možností ohřevu jídla ve víkendovém a nočním provozu, v druhé je tělocvična.

Do prstence okolo kruhového atria náleží také čtyři zasedací místnosti, které jsou vizuálně propojeny s kruhovým atriem i se střešní zahradou. Významnou funkcí tohoto ustupujícího patra je propojení interiéru budovy s pobytovou zahradou na střeše. Celkový výraz střešní zahrady by měl po zapojení vegetace působit podle architektů přírodním, vitálním dojmem (např. fasáda v okolí zahrady je obložená dřevem) a umožňovat zaměstnancům pobyt a výhled do okolí.

Energie, technologie a podzemí

Moderní technologie pomáhají stavařům a architektům realizovat velké kancelářské budovy s minimální stavební i provozní ekologickou zátěží. I tak je ale důležité přemýšlet nad vlivem na životní prostředí od základů a komplexně. Toho se v Projektilu chopili s noblesou. Budovu řešili jako kompaktní celek s minimálním členěním v podobě atrií. Architekti tím dosáhli velice dobrého poměru plochy obvodových konstrukcí ke kubatuře a k užitné ploše objektu.

Ekologičnost objektu může a v tomto případě i opravdu vylepšuje řada menších opatření. Například vhodným rozmístěním regulovatelných otvorů v obvodovém plášti a střeše budovy lze při teplotních podmínkách větrat, čímž se šetří elektrická energie. Benefituje příroda i provozovatel budovy.

Ideálnímu využití přírodní energie dále pomáhá inteligentní řízení vnějšího stínění. V přízemí, kde je přímý vstup k fasádě z veřejného prostranství, jsou nainstalovány tzv. markýzolety (jde o kombinaci markýzy a okenní rolety –⁠ markýzy namontované na okně jsou vybaveny pohyblivým ramenem, díky kterému je možné nastavit stupeň sklonu látky). Vnitřní zastínění najdeme pod pultovým zasklením kruhového atria. Energetické optimalizaci pomáhá i akumulační prostor nad stropem nejvyššího podlaží, který zajišťuje jímání a odvětrání teplého vzduchu a eliminuje nadměrné tepelné zisky.

Jediným zdrojem vnější energie je elektřina, což v Projektilu zdůrazňují: „Budova důsledně využívá přirozených zdrojů tepla a chladu a samozřejmě také teplo získané rekuperací z vnitřních zdrojů, což umožní dosáhnout mimořádně úsporného provozu. Část oken je vybavena elektromotorickým ovládáním, které zároveň umožňuje noční provětrávání budovy dle okamžitých klimatických podmínek a také předpokládaného vývoje teplot v dalších dnech.

Efektivní hospodaření s vodou

Součástí budovy jsou i retenční zařízení podporující výpary, vsakování a pomalý odtok srážkových vod. Jejich primárním účelem je eliminovat intenzitu odtoků srážkových vod ze zpevněných ploch při přívalových deštích, přispívat ke snížení kulminačních průtoků ve stokové síti a zmírňovat hydraulické a látkové zatížení vodního toku.

Vodu zadržují i střešní pláště, na kterých je zeleň se souvrstvími s akumulační a retenční funkcí. Na celé ploše střechy je dešťová voda sváděna kanalizací do akumulační nádrže dešťových vod. Tuto vodu pak objekt automaticky využívá k závlaze střešních vegetačních ploch v obdobích sucha. Sekundárním ovšem neméně důležitým účinkem všech uvedených opatření je eliminace efektu heat island (tzv. městský tepelný ostrov – jde o městskou zástavbu, která vykazuje znatelně vyšší teploty než její okolí).

Recyklace –⁠ špička ledovce

Ekologické snahy Projektilu se odráží také na použitých materiálech. Přednostně používají recyklované a rychle obnovitelné materiály s přírodním cyklem obnovy kratším deseti let. Materiály na úpravu povrchů, obklady, těsniva a pojiva, spárovací hmoty, tmely, lepidla a penetrace obsahují nízké množství těkavých látek a jsou nízkoemisní. Ke snížení environmentální náročnosti dopravy stavebních materiálů pak stačilo použít lokální materiály.

Plánování, výstavba a provoz nízkozátěžové kancelářské budovy jsou holistickým procesem, kdy je celek více než souhrn jeho jednotlivých částí. Opatření sama o sobě pomáhají, je to však jejich kombinace a důslednost při aplikaci ekologických postupů, která konkrétně centrálu ČSOB z pera architektů ateliéru Projektil může dovést až k získání certifikace LEED Platinum. Ostatně, jako cíl to deklaroval i samotný investor.

HHQ Regionální centrála ČSOB

Lokalita: Collinova 573, Hradec Králové

Klient: ČSOB, Radlice Rozvojová a.s.

Generální projektant, architekt: PROJEKTIL ARCHITEKTI, s.r.o.

Autoři: Roman Brychta Architekti s.r.o. // Mgr. akad. arch. Roman Brychta, PROJEKTIL ARCHITEKTI, s.r.o. // Ing. arch. Adam Halíř

Spolupráce: Ing. arch. Marek Sankot, MgA. Klára Táboříková, Ing.arch. Jan Karásek, Ing.arch. Ondřej Hart, Ing.arch. Thu Huong Phamová, MgA. Renata Horová

HIP, BIM, stavební řešení: Karlínblok s.r.o. // Ing. Petr Jileček, Ing. Michal Průcha, Ing. Roman Mráz

Statika: Němec Polák spol. s.r.o. // Ing. Milan Polák, Ing. Juraj Cholvadt

Zahradní architekt: Ing. Zdenek Sendler, Ing. Lydia Šušlíková

Hospodaření s dešťovými vodami: JV PROJEKT VH s.r.o.  // Ing. Jiří Vítek, Ing. Radim Vítek, Ing. Tomáš Frajt

Informační a orientační systém: Lukáš Kijonka, MgA. Alexey Klyuykov

 

Generální dodavatel: SYNER, a.s.

Zastavěná plocha: 7 980 m2

Užitková plocha: 36 900 m2  včetně parkingu a technických místností

Podlahová plocha: 20 000 m2     

Podlahová plocha: 20 000 m2            

Obestavěný prostor: 170 000 m3 ( z toho 68 000 m3 suterén)

Soutěž: 2015

Projekt: 2016-2019

Realizace: 2019-2021

Foto: BoysPlayNice


Další kanceláře:

Kanceláře Ab InBev od studia Perspektiv

Kanceláře Parker Hannifin podle YUAR

Kanceláře firmy P3 Logistic Parks

Kanceláře v bývalé Baťově fabrice

Na meeting nebo do sauny?

Futuristické kanceláře Livesport od studia Reaktor

Kanceláře DDB Prague

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU