Hlavní směry současné udržitelné architektury si můžete již od zítřka prohlédnout v pražské Galerii Jaroslava Fragnera.
„Udržitelnost není nic jiného než přísné dodržování zdravého rozumu.“ – Alejandro Aravena
Udržitelná architektura se snaží spojit environmentální požadavky s kvalitními stavbami a urbanismem. Do jaké míry se to daří? Neděje se tak na úkor estetiky, uživatelských požadavků či ekonomicko-technických hodnot stavby? Udržitelná architektura hledá odpověď na otázku, zda architektura ještě může sehrát významnou roli při záchraně planety.
Estetika udržitelné architektury
Projekt Estetika udržitelné architektury připravuje Galerie Jaroslava Fragnera ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, Fakultou umění a architektury TUL a galerií design factory Bratislava. Výstava potrvá od 30. července do 22. září. Více informací na www.gjf.cz
Vedle připravované mezinárodní výstavy s názvem Estetika udržitelné architektury, vydává galerie i stejnojmennou česko-anglickou publikaci a připravuje odborné debaty a přednášky.
Od letošního roku začíná i v ČR platit směrnice Evropské komise, podle níž bude třeba realizovat novostavby v režimu téměř nulové energetické spotřeby. Galerie Jaroslava Fragnera se tomuto tématu věnuje od roku 2008, kdy realizovala ve spolupráci s Petrem Kratochvílem projekt Zelená architektura.CZ.
„Město bez perspektivní ekonomické základny a bez vnitřní sociální soudržnosti stěží může být trvale udržitelné. Freiburská charta udržitelného urbanismu definuje 12 pravidel, mezi nimiž jsou jak zásady prostorového uspořádání, tak zásady demokratické veřejné správy, participace, rozvoje místní ekonomiky, vzdělávání, kvality veřejných prostorů apod. Podobné principy můžeme najít v základech urbanistických koncepcí nových vzorových čtvrtí Vídně (Seestad Aspern), Hamburku (výstavba v rámci IBA Hamburg) a dalších evropských měst,” vysvětluje jeden z kurátorů Petr Kratochvíl.
Výstava i doprovodná publikace Estetika udržitelné architektury prezentují na šedesát příkladů české a zahraniční architektury s ekologickým zaměřením. V několika kategoriích demonstrují různé pozice, které ukazují možnou komplexitu přístupu k tomuto tématu. Od urbanistických strategií přes tvorbu krajiny a veřejného prostoru, hromadné či soukromé bydlení, komerční či společenské stavby až po konverze nevyužitých budov a novou zástavbu (tzv. brownfieldy).
Z českých realizací můžeme zmínit Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání od Petra Hájka nebo novou budovu centrály ČSOB v Radlicích od Marka a Štěpána Chalupových. V třicítce zahraničních příkladů figuruje například Kulturní čtvrť Helsingor (BIG, AART Architects) nebo vídeňský ukázkový příklad Jezerního města Aspern (AllesWirdGut, Querkraft ad.).
