Aranka, Madlenka, Jasněnka a Popelka jsou mobilní útulny skryté v přírodě, které svým obyvatelům poskytují přívětivé teplo, klidné zázemí i ekologickou edukaci. „Uživatel má možnost v reálném čase vidět, co to znamená, když se sprchuje. Vidí, kolik dešťové vody přibyde v nádrži, když začne pršet,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů projektu hideandseek Vladimír Pešek.
Zmizet pryč
Pešek společně s architektem Martinem Kožnarem navrhl podobu několika útulen, které jsou rozmístěny kolem hranic Česka. „Jde o intimní místa. Možnost se někde skrýt, schovat se. Samota je velké téma. Myslím si, že možná větší než ekologie,“ popisuje pohnutky obyvatel útulen, kteří díky nim mohou uniknout od běžného života do divoké přírody.
První útulna spatřila světlo světa v roce 2020. „Naším záměrem bylo vytvořit stavbu dočasnou, mobilní. Nejsme schopni vytvořit stavbu, která by byla beze stop, ale jsme schopni stopy redukovat na určitou akceptovatelnou mez,“ vrací se k začátkům Pešek. Za každý pobyt společně s ostatními tvůrci projektu nakupuje sazenice, z nichž vysazují vlastní les.
Soběstačnost
Aranka umožňuje zachytávat dešťovou vodu a filtrovat ji na pitnou. Sbírá solární energii, přeměňuje ji v elektrickou a tu pak distribuuje. „Samozřejmě přijde zima, je méně slunečních dní a v tu chvíli systém vyžaduje, aby správce baterii dobil,“ dodává Pešek, který domky hostům pronajímá a nabízí také spolupráci formou franšízy.
Přestože on sám je zastáncem introvertnější formy obývání útulny v jedné osobě, chystá s Martinem Kožnarem také verzi pro větší skupinu. „Největší téma je, jakým způsobem stavbu implementovat do nějakého krajinného celku tak, aby nebyla rušivým prvkem,“ odhaluje další směřování projektu Vladimír Pešek.
Poslechněte si také:
Malé a udržitelné domky:
Částečnou energetickou soběstačnost si nyní přeje téměř každý
