Cirkulární ekonomika aneb recyklace ve velkém

Pro některé asi není překvapení, že právě ve stavebnictví je produkováno velké množství odpadu. Více než třetinu veškerého odpadu tvoří stavební a demoliční odpad, který je skládkován a zatěžuje přírodu. Kromě negativního vlivu na životní prostředí také stále ubývají cenné materiálové zdroje. Rychle ubývá například kamenivo potřebné pro výrobu betonu. Při současném tempu spotřeby by tak mohlo po roce 2060 dojít k jeho úplnému vyčerpání.

Zdroje v oběhu

Podle statistik je až 89 procent odpadu ze staveb a demolic recyklovatelných. Převážnou část stavební sutě je tedy možné dále používat. Stát však producenty k opakovanému využívání demoličního odpadu nenutí a produkovaný odpad tak končí na skládkách, což je pro stavební firmy nejlevnější varianta. V rámci cirkulární ekonomiky je vyvíjena snaha udržet zdroje v oběhu opakovaně a co nejdéle.

„Zatímco v třídění komunálního odpadu jsou Češi na špici, barevné popelnice na tříděný odpad najdeme již téměř všude, třídění v průmyslovém měřítku a ve stavebnictví obzvláště je zatím popelkou. I zde však některé české firmy začínají přemýšlet, jak využívat odpady jako druhotný zdroj.“ říká výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Cirkulární ekonomika
Zdroj: statistiky CENIA 2016

Komplexní proces

Ze silničních staveb lze získat asfaltové směsi a betony, které jsou vedle cihelných střepů, sádry, dřeva, skla, oceli, kovů a plastů také součástí odpadů z pozemních staveb. Podmínkou využití recyklovaných materiálů je zachování stejné kvality v celém objemu dodávky. Recyklovaný materiál musí pocházet z jednoho jasně definovaného zdroje. Důležitý je tedy výběr materiálů při návrhu staveb. Aby měli projektanti jednodušší možnosti během volby materiálu, musí dojít k úpravě norem a prováděcí legislativy.

Některé stavebně demoliční odpady jsou upravovány a používány jako druhotné suroviny. V rámci recyklace by mělo být usilováno o zachování či zvýšení materiálové hodnoty. Předpokladem je tzv. selektivní demolice neboli demontáž staveb, která spočívá v tom, že jsou jednotlivé materiály odděleny už v průběhu bouracích prací přímo na stavbě. Takové třízení materiálu klade velké nároky na prostor a je také nákladnější co se týče demolice.

Šetrná náhrada

Na silničních stavbách je možné využít třídících a drtících linek, které přímo na místě recyklují původní betonové a asfaltové materiály. Výsledný recyklát má různou hrubost a nahrazuje až polovinu přírodního kameniva v betonu nebo asfaltu. Takto získaný materiál se používá také jako náhrada do štěrků do podloží nových silnic. Cirkulární ekonomika má nejen pro stavebnictví, ale také pro celé hospodářství státu ekonomický a environmentální potenciál.

Cirkulární ekonomika

Podle vedoucí oddělení udržitelného rozvoje Skanska Karla Fronka ve stavební výrobě České republiky je v současné době nahrazováno demoličními odpady méně než 20 procent stavebního kamene a štěrkopísků. Kvůli výraznému růstu cen přírodních materiálů, riziku vyčerpání přírodního kameniva a jeho ztížené dostupnosti je tak cirkulární ekonomika řešením, který sníží tlak na zabezpečení zdrojů pro ekonomiku.

Mnohoúčelový recyklát

Firmy v současné době vyvíjí z recyklovaného stavebního odpadu nové materiály, které mají dokonce lepší vlastnosti než klasické materiály. Například společnost Skanska vyrobila ve spolupráci s českou firmou ERC-Tech recyklovaný beton tzv. Rebetong, který tvoří až ze 100% recyklovaná suť. Materiál díky nano příměsi využívá místo přírodního kameniva materiály získané z demolic, má nižší koeficient tepelné vodivosti a budovy tak lépe izoluje.

Stavební a demoliční recyklát lze použít pro stavbu domů, základových konstrukcí nebo jako podkladová vrstva vozovek. Dále je využívána také pro výrobu stavebních výrobků, akustických podhledů a skrytých i ozdobných částí staveb. Tento prodloužený cyklus materiálové životnosti eliminuje tvorbu odpadu, znečištění spodních vod a životního prostředí. Recyklace stavebního odpadu předchází nutnosti skládkování, šetří primární zdroje nerostných surovin a energii na získání nových. Vedle snížení nákladů na skládkování je tak celkově snížena zátěž pro životní prostředí.

Pro pravidelné informace ohledně environmentální problematiky sledujte aktivity České rady pro šetrné budovy.

 

Přečtěte si vícez rubriky Business & Marketing:

Nekompromisní architektonický web

Dopad koronavirové krize na coworkingová centra

Po uzávěrce II. s Gabrielou Kaprálovou

Po uzávěrce I. s Verou Hampl a Tomášem Hrubým

Trend Report 2020: Dekádu růstu ukončil koronavirus

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se
NAHORU