Zanedlouho bude dokončena nová soukromá Kunsthalle na pražském Klárově. Pro Nadace The Pudil Family Foundation zde rekonstrukci navrhují architekti z ateliéru Schindler Seko Architekti. Dnes se tomuto projektu budeme podrobně věnovat.
Trafostanice, měnírna… galerie
Stanice vznikla na místě po zbořených kasárnách na Klárově podle návrhu architekta Viléma Kvasničky v konzervativním novoklasicistním stylu, který zapadal do rázu dalších staveb Malé Strany. Technické řešení stavby i všech zařízení však bylo tehdy na velmi vyspělé úrovni s využitím nejmodernějších technologií. Stanice byla pojmenována podle slavného fyzika a meteorologa Václava Karla Bedřicha Zengera, profesora na České technice v Praze. Postupem času se technologie vyvíjela a potřebovala méně prostoru.
Po čtyřiceti letech svého působení se na konci 70. let měnírna částečně redukovala výměnou některých technologií. V průběhu let 2000 až 2010 došlo k další modernizaci celé trafostanice a veškerá zařízení měnírny a transformační stanice byla umístěna do omezené části suterénu budovy. Převážná část ohromné budovy tak zůstala prázdná a začal se hledat nový způsob využití. Plánovaly se různé možnosti nové funkce budovy, včetně její přestavby na hotel.
V roce 2015 budovu Zengerovy trafostanice zakoupila Nadace The Pudil Family Foundation s úmyslem vybudovat zde prostor pro moderní a současné umění. Ten dostal později jméno Kunsthalle Praha. Přední fasádu původní Zengerovy trafostanice měly v polovině 30. let zdobit čtyři světelně-kinetické plastiky progresivního modernisty Zdeňka Pešánka. Světelné objekty získaly vysoké ocenění na Mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1937, s nástupem války byly ovšem zničeny. Dochovaly se pouze sádrové modely těchto soch, které jsou dnes k vidění ve Veletržním paláci jako součást sbírky Národní galerii v Praze.
Nový obsah pro trafostanici
Cílem investora je dát budově bývalé Zengerovy transformační a usměrňovací stanice, dnes kulturní památky, nový život a vytvořit zde místo pro umění, kulturu a volný čas. „Tak jako kdysi budova skrývala za svou neoklasicistní fasádou nejmodernější technologie, chceme, aby budova skrývala špičkový výstavní a společenský prostor,“ říká investor.
Při přípravě architektonického konceptu Kunsthalle Praha byla inspirací řada příkladů konverzí industriálních památek v zahraničí, při kterých vznikly zcela výjimečné prostory pro kulturní instituce. Při konverzi budovy bývalé měnírny na instituci otevřenou veřejnosti bohužel nebylo možné zachovat centrální část stavby ze statických důvodů, a také kvůli vysoké míře toxické kontaminace prostorů.
Při původní výstavbě budovy ve 30. letech byly použity pro velkou část svislých nosných konstrukcí tehdy inovativní hlinitanové betony, o kterých se později zjistilo, že jsou staticky závadné, a mohlo by kdykoliv dojit k jejich zhroucení. Velká část odbouraného materiálu se musí dále odvážet na speciální skládku pro toxicky znečistěné materiály.
Zachovat maximum
V dialogu s technickými experty a památkovými úřady hledal investor cesty, jak zachovat maximum toho, co bylo možné, včetně všech památkově chráněných prvků fasády, části střech a některých prvků interiéru budovy. Na základě odborného průzkumu byly pak všechny památkově významné prvky popsány a inventarizovány, odborně odstrojeny, a v současné době jsou uskladněny tak, aby byl možný jejich návrat po sanaci a restaurování.
Pro přípravu přeměny budovy bylo vybráno architektonické studio Schindler Seko Architekti. Jejich návrh na rekonstrukci vyplývá ze snahy maximálně zachovat cenné architektonické prvky budovy, a zároveň vytvořit špičkové prostředí pro galerijní činnost, které zajišťuje komfort návštěvníků a odpovídá i nejnáročnějším mezinárodním standardům pro vystavování a uchovávání uměleckých děl.
Interiéry Kunsthalle
Na interiéru Kunsthalle Praha se podílí také německý profesor na Universität der Künste Berlin Axel Kufus se svými kolegy z berlínského Werkstudia (prohlédněte si například jeho projekt minimalistických interiérů Kunstmusea v Mannheimu). Do projektu přinášejí bohaté zkušenosti z oblasti interiérového a výstavního designu, scénografie a produktového designu. Jedním z dalších projektů Werkstudia je interiérový design již zmiňované nové Kunsthalle Mannheim.
Kunsthalle Praha
Autoři architektonického řešení: Schindler Seko Architekti // Jan Schindler, Ludvík Seko, Zuzana Drahotová, Martina Bílková
Spolupráce: AED project a.s.
Vizualizace: Radek Brunecký
Celková plocha: 5 700 m²
Čistá výstavní plocha: 1 300 m²
Depozitáře a manipulační prostory: 1 710 m²
Vstupní hala a art shop: 340 m²
Restaurace: 210 m²
Art café s výhledem na Pražský hrad: 180 m²
