Rádi se za architekturou vydáváme mimo naše kanceláře. Tentokrát jsme navštívili Jihlavu a jejího červeného ježka – tedy Horáckou arénu od studia CHYBIK + KRISTOF. Sešlo se nás tu celkem třicet a prošli jsme si ji doslova od hlavy až k patě. Přinášíme reportáž z dalšího Architripu.
Do 12. září bude zdobit okolí Horácké arény naše putovní výstava k publikaci ročenka Česká architektura 2024–2025. I prostřednictvím podobných akcí se snažíme dostávat současnou architekturu blíž veřejnosti. Horácká aréna je přitom jedním z 35 projektů, které do ročenky vybral její editor Jan Schindler. A protože se vždycky najde dobrý důvod vyrazit společně za architekturou, uspořádali jsme komentovanou prohlídku a výlet pro všechny, které současná architektura zajímá.
Od výstavy až na střechu
Architrip jsme zahájili besedou u výstavy a pak se vydali přímo do útrob arény. Celou prohlídkou nás provedl Tomáš Wojtek, architekt ze studia CHYBIK + KRISTOF. Vzal nás opravdu všude. Kromě veřejných prostor jsme nahlédli i do míst, která běžně zůstávají návštěvníkům skrytá. Jedním z vrcholů byl bezpochyby průchod po stropním lešení.
Vraťme se však na začátek. Horácká aréna je nepřehlédnutelnou stavbou přímo v centru Jihlavy. Vznikla na základě architektonické soutěže v roce 2019 a dnes poskytuje víceúčelový prostor pro nejrůznější akce. Jak architekti uvedli pro ročenku Česká architektura: „Umístění arény na samé hranici historického centra Jihlavy představovalo mimořádnou urbanistickou příležitost. Od začátku jsme tak nevytvářeli izolovaný objekt, ale přirozené rozšíření městské struktury – stavbu, která respektuje historický kontext a zároveň do něj vnáší současný impuls.“
Červená, kam se podíváš
Horácká aréna rozhodně není stavbou, která by byla nevýrazná. I přesto však dobře zapadá do okolí. Dominantní červená se objevuje prakticky všude od fasády, jednotlivé prvky interiéru až po odhalené potrubí. Výrazným detailem jsou například barevné židle v barvách jihlavské Dukly od mmcité nebo osvětlení navržené přímo na míru aréně. Jedno z něj odkazuje na nedalekou Zelenou horu, jiné zase pracuje s motivem loga Dukly. Pozornosti nám neunikla ani jména hokejistů zakomponovaná do fasády.
Poté co jsme se dostali ze spodních pater až nahoru, čekal nás průchod po stropním lešení. Trochu jako scéna z Jamese Bonda, jen místo filmové kulisy jsme pod sebou měli skutečnou arénu a hokejisty. Z výšky se navíc naplno ukázalo, jak promyšleně je celý prostor poskládaný a jak dobře fungují průhledy na ledovou plochu. Právě otevřenost je jedním z výrazných motivů celé stavby. Na led je možné nahlédnout z různých částí budovy a aréna tak nepůsobí jako uzavřená hala, ale spíš jako prostor, ve kterém se jednotlivé funkce propojují. Kromě sportoviště tu najdeme také ubytování, tělocvičnu, posilovnu nebo kantýnu.
A nejde jen o samotnou budovu. Společně s arénou se proměnil také přilehlý park a okolní ulice. Novostavba tak do centra Jihlavy nepřinesla také upravený veřejný prostor, který ji propojuje s městem. „Arénu chápeme především jako veřejný prostor, jenž sekundárně slouží sportovním a kulturním událostem. Díky důmyslnému propojení s okolím má potenciál podpořit každodenní městské dění, stát se centrem komunitního života a přispět k posílení identity města,“ uvedli architekti.
Kam to bude příště?
Už teď chystáme další Architrip. Tentokrát vyrazíme do města piva a průmyslu – Plzně. Putovní výstava se přesune k další z budov představených v 26. vydání ročenky Česká architektura, k bytovému domu Borský park. Tak zase příště, u další architektury, na kterou stojí za to vyrazit osobně.
