Na pozemku v rekreační lokalitě Šumava stála dřevěná chata ze 70. let minulého století. Typovou budovu nahradila novostavba, která nyní slouží jako zázemí pro provozování horských sportů během celého roku. Za jejím návrhem stojí Gabriela Králová, česká architektka působící ve Francii. Architektku přivedly zpět do Česka rodinné vazby a touha mít kontakt se svojí domovinou. Lokalitu totiž dobře zná, investory jsou její rodiče.
V souladu s místními tradicemi výstavby
Pozemkem odcloněným vzrostlou zelení severovýchodně prochází železniční trať, za níž se otevírá část vodní nádrže Lipno. Území se vyznačuje rozvolněnou zástavbou, na niž novostavba navazuje a respektuje také výškové poměry svého okolí.
Chata vychází z tradiční šumavské architektury, a to jak svým obdélníkovým půdorysem a kompaktním tvarem, tak orientací po vrstevnici a použitými materiály. Místní pojetí výstavby autorka návrhu akcentovala také krytým zápražím, předsazením štítu a soudobou interpretací římsy výškovým zarovnáním okapní roviny s nadpražím oken a dveří.
Přítomnost lesa v každém detailu
Zatímco projekt pro stavební povolení zpracovával Atelier 24, prováděcí projekt i realizaci jednopodlažní dřevostavby s podkrovím zajistila česká firma 3AE, která staví domy z českého dřeva. Dům z CLT panelů s otevřenou provětrávanou fasádou je z více než 80 % recyklovatelný. Fasádu obloženou svislými modřínovými profily doplňuje plechová falcovaná střecha, do oken jsou integrovány posuvné okenice.
Dům ze tří stran lemuje dřevěná terasa. Stavbu charakterizuje výhled na vrcholy Smrčiny a Hraničníku skrze štítové čtvercové okno, další okna se pak otevírají do lesa. V přízemí domu se rozprostírá světnice jako hlavní obytný prostor, dále zde najdeme malý pokoj, koupelnu, prádelnu, saunu a místnost pro uložení sportovního a technického vybavení.
Do podkroví situovala autorka návrhu druhou koupelnu, komoru, dvě ložnice s kruhovým oknem ve štítu. Dřevěné stěny a masivní trámový strop se záklopem biodeskou jsou natřeny tvrdým voskovým olejem s bílým pigmentem a UV filtrem pro zachování jejich barvy a vůně. Právě dřevo a společná láska k němu dovedla autory návrhu i realizační firmu do cíle v podobě útulné chaty s příjemnou, hřejivou atmosférou.
Rekreační chata na Lipně
Architektonické řešení: Gabriela Králová // Les Archinautes
Lokalita: Lipno
Rok dokončení: 2021
Zastavěná plocha: 123 m²
Užitná plocha: 110 m²
Foto: Petr Polák
Gabriela Králová
Česká architektka vystudovala Architekturu a urbanismus na liberecké TUL, po níž pokračovala studiem Architektury na pražské UMPRUM. Zkušenosti získávala během studijního pobytu na francouzské škole architektury ENSA Nantes, dále během architektonické praxe v Japonsku (Raymond Architectural Design Office), v Portugalsku (fala atelier) a v českých ateliérech Uhlík architekti nebo Aulík Fišer architekti. Spolu s Estelle Morlé v roce 2017 založila ve francouzském Lyonu ateliér Les Archinautes.
V rámci své práce se věnuje rekonstrukcím, přístavbám a objektům společenské vybavenosti. Navrhuje také stavby ze dřeva a ze slámy, a to v rámci redukování uhlíkové stopy v odvětví výstavby, které ve Francii každoročně produkuje čtvrtinu emisí skleníkových plynů. „Snažíme se co nejvíce motivovat investory k volbě udržitelných materiálů a postupů. Všeobecně je pro nás v projektu vždy motivací míra zlepšení konkrétního místa/prostoru, využití jeho potenciálu a dopad na kvalitu života uživatelů stavby. To je dost obecná poučka, ale vždycky nás to směruje v práci a na výsledku se to projeví,“ popisuje svůj přístup k navrhování architektka.
Čím vás ovlivnila daná lokalita jižních Čech nejvíce?
Jde o vlastní prožitky, výlety a vzpomínky. Na Šumavu jezdím odmalička a naučila jsem se tam jezdit na kole i lyžovat, pak i samotné lyžování a snowboarding učit. Mám moc ráda ten pocit, když přijde člověk vymrzlý z výletu, dá si sušit ponožky ke krbu, usrkává u toho horký čaj, který pomalu nemůže udržet a brní ho ruce i nohy. Ovlivnily mě hlavně horské chaty, protože ten kontrast nepohody s následným odměňujícím komfortem je v návrhu umocněný velkým oknem, kterým se díváte na zasněženou terasu a přitom se teplem tetelíte.
Jaké autorské prvky v realizaci najdeme?
V každém návrhu mi jde o propojení potřeb investora s charakterem a potenciálem místa a lokality. Z toho pak vychází osazení stavby do terénu, forma a pozice okenních otvorů. Každý kout musí mít svou využitelnost, ale i určitou flexibilitu. V našich návrzích často najdete dřevo na fasádě, protože se časem proměňuje a trochu splývá s prostředím. Pak jsou tu integrované okenice. A najdete tu i pár japonských vlivů, jelikož mě ovlivnila stáž v architektonické kanceláři Raymond Architectural Design Office v Tokiu, založené českým architektem Antonínem Raymondem. U tradičních japonských domů je vždy patrná úcta k materiálu, ke krajině a smysl pro harmonii a klid. Tradiční japonské domy se dotýkají země tak trochu opatrně a malinko levitují.
Jaká byla vaše cesta k založení ateliéru ve Francii?
Francouzskou kulturu mám zarytou pod kůží z dob svých studií na francouzském gymnáziu v Táboře a také ze studijního pobytu na škole architektury ENSA Nantes ve Francii. Vznik ateliéru Les Archinautes byl do velké míry příležitostí a nabídkou spolupráce od Estelle Morlé, architektky a profesorky na škole architektury v Lyonu, se kterou jsme kancelář založily. Také jsem na ENSA v Lyonu složila autorizační zkoušku, která k tomu byla potřeba. Ale je to stále proces, protože prozatím nemáme samostatný prostor, což by se brzy mělo změnit.
Jaká specifika francouzské architektury jsou vám blízká?
Těžko hledat v moderní architektuře dnešní propojené Evropy specifika dle zemí, ale možná je to určitý vztah k historii a původním tradičním stavebním technikám, který s novými výzvami společnosti opět nabírá na významu. Jsou to rekonstrukce původních domů z kamene nebo dusané hlíny, staré francouzské přiznané dřevěné stropy, ošlapané kamenné schody, vysoká okna s nízko položeným parapetem. Nicméně citlivé rekonstrukce, vztah k přírodnímu materiálu a důraz na řemeslné zpracování najdeme i v současné české architektuře, například u mých bývalých spolužáků a kolegů z ateliéru O-R-A, Objektor a dalších.
Jak vaší práci ve Francii pomáhají zkušenosti získané v českých ateliérech?
Asi je to určitá disciplína, snaha o dotažený výsledek, práce na koncepčně zajímavých projektech.
Na jakých projektech nyní pracujete?
V Česku pracuji na malé rekonstrukci a půdní vestavbě v historickém centru Tábora. Ve Francii se momentálně chystá novostavba rodinného domu ze slámy, přestavba městského sálu na obchod s lokálními produkty a bistrem, několik rekonstrukcí a jedna nástavba.
Další články:
Chytré skříňky inspirované Mondrianem
Lockery jako významná součást moderních kanceláří
Originalitě a kreativitě vstříc
Částečnou energetickou soběstačnost si nyní přeje téměř každý
