Rony Plesl patří k nejvýraznějším osobnostem současného českého sklářství. Ve spolupráci se sklářským mistrem Jiřím Šínem a jeho inovativní technologií Vitrum Vivum posouvá hranice skleněné plastiky do nových dimenzí. Tato metoda umožňuje vytvářet monumentální skulptury z jednoho kusu bez tradičních omezení a představuje emancipaci skla jako plnohodnotného sochařského média. Aktuálně Pleslova díla reprezentují českou sklářskou tradici na světové výstavě EXPO 2025 v japonské Ósace.
Osobnost české sklářské scény
Rony Plesl patří mezi přední postavy současného českého sklářství. Jako sochař, designér a pedagog spojuje tradici českého sklářského řemesla s moderními uměleckými přístupy. Od roku 2008 vede Ateliér skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde získal v roce 2017 titul profesora designu a architektury.
Pleslův přístup ke skleněné plastice vychází ze specifického pohledu na médium. „Co mě skutečně fascinuje, to není samotné sklo, je to výtvarné umění,“ vysvětluje Plesl. „To, že pracuji právě se sklem, má spíše prozaické důvody: je to materiál a řemeslo, které dobře znám. Ale mou skutečnou vášní není sklo jako takové, ale umělecká tvorba.“
Jeho tvorba čerpá z hlubokého studia dějin umění, zejména geometrie a kompozičních principů italské renesance, které kontrastuje s monumentalitou barokního umění. Pleslova práce navazuje na odkaz profesora Stanislava Libenského, který etabloval skleněnou plastiku jako samostatný umělecký žánr s mezinárodním uznáním. Umělec uvádí, že ho „vždy fascinovala geometrie a intimita italské renesance, kterou staví do kontrastu s architektonickou opulencí baroka.“
Za svá díla získal četná ocenění, mezi kterými jsou Good Design Award (2019, 2013, 2010), Red Dot Award (2019, 2007) a Czech Grand Design (2011). Jeho umělecká díla jsou zastoupena ve veřejných a soukromých sbírkách v České republice i v zahraničí.
Vitrum Vivum: technologická inovace a spolupráce s Jiřím Šínem
Zásadní změnu v Pleslově tvorbě představuje spolupráce se sklářským mistrem Jiřím Šínem a implementace technologie Vitrum Vivum. Jiří Šín, absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově a Vyšší odborné školy sklářské v Novém Boru, vyvinul tuto technologii na základě dlouholetého výzkumu a testování materiálových vlastností skla. Šín je zakladatelem studia SIN, které funguje jako výzkumné, technologické a produkční zázemí pro umělecké projekty pracující se sklem.
„První zásadní dojem na mě udělal především Jiří Šín. Byl to on, kdo mě oslovil a vložil mi do rukou tento naprostý klenot,“ vzpomíná Plesl na první setkání s technologií. „Jedna věc jsou umělecké ideje, které chcete ztvárnit… a druhá věc je forma, která vám umožní je skutečně zhmotnit. Vitrum Vivum je naprostý přelom ve sklářské tvorbě. Je to moment, kdy se sklo přibližuje bronzu, kdy nemáte téměř žádná omezení a máte naprostou uměleckou svobodu.“
Vitrum Vivum představuje 3D technologii tavení skla, která rozšiřuje možnosti tradiční tavené plastiky. Proces spočívá v natékání rozžhaveného skla do uzavřené formy bez viditelné hladiny, což připomíná odlévání bronzu. Technologie umožňuje vytváření rozměrných skulptur z jednoho kusu včetně složitých reliéfních struktur a má původ v České republice.
Spolupráce mezi umělcem a technologem funguje na bázi společného uměleckého cítění. „S Jirkou Šínem máme nejenom podobné představy, co se týče využití řemesla, ale i podobné umělecké cítění,“ popisuje Plesl. „Ani jeden z nás nechce vytvářet banální, efektní kousky. Chceme vytvářet sochy, které mohou konkurovat tomu nejlepšímu ve volnému umění. Řemeslo totiž může být i překážkou, pokud nemáte po boku někoho, kdo skutečně chápe vaše umělecké cítění. S Jirkou mám naprostou svobodu a on ve mně zase záruku, že jeho úžasný vynález nepoškodím něčím nevýrazným a pouze dekorativním.“
Proměna výtvarného jazyka a nové možnosti
Implementace technologie Vitrum Vivum zásadně rozšířila spektrum Pleslových tvůrčích možností. „Je to práce téměř bez omezení, ale zároveň cítím obrovskou zodpovědnost, abychom u nás i ve světě ukázali nejen kvalitní a výjimečné řemeslo, ale i prostě dobrou sochu,“ vysvětluje Plesl. „Mohu si dovolit obrovské rozměry, složité tvary, precizní detaily… ale především, všechny sochy musí mít i duši.“
Technologie umožňuje realizaci uměleckých konceptů prakticky bez technických omezení a rozšiřuje aplikační možnosti taveného skla jak pro interiérové, tak exteriérové instalace. Pleslův tvůrčí proces zahrnuje vytváření preparačních modelů z různých materiálů včetně papíru, sádry a přírodních materiálů, které často získávají hodnotu samostatných artefaktů.
Výsledná díla kombinují precizní řemeslné zpracování charakteristické pro českou sklářskou školu s konceptuálním uměleckým obsahem. Pleslova monumentální díla získala mezinárodní uznání při prezentaci v roce 2019 v londýnském Victoria & Albert Museum a následně na 59. Mezinárodním bienále výtvarného umění v Benátkách v roce 2022, kde byla představena instalace „Trees Grow from the Sky“.
EXPO 2025 v Ósace
Významnou mezinárodní prezentací Pleslovy tvorby ve spolupráci se studiem SIN je účast na světové výstavě EXPO 2025 v japonské Ósace, která probíhá od 13. dubna do 13. října 2025. „Od EXPA v Ósace jsme si slibovali – a slibujeme – možnost ukázat technologii Vitrum Vivum v kombinaci s mým uměním nejen odborné umělecké veřejnosti, ale i businessmanům, architektům, developerům z celého světa,“ vysvětluje Plesl. „Stromy, které stojí před českým pavilonem, uvidí miliony lidí, a naše obrovské instalace v interiéru další statisíce.“
Český pavilon, navržený ateliérem Apropos Architects, je realizován jako spirálovitá konstrukce z CLT panelů bez kovového nosného systému, což představuje největší stavbu tohoto typu v Japonsku. Centrální skleněná instalace s názvem „Alfons Mucha – triptych – Věk lásky, rozumu a moudrosti“ tematicky reflektuje životní cestu člověka. Kompozice zahrnuje několik komponentů: exteriérovou instalaci „Trees Grow from the Sky“ s třemi monolitickými křišťálovými objekty s reprodukcí textury dubové kůry, interiérové panely „Imprimere“ pokračující v tématu organických textur, světelný objekt „Mono no aware“ interpretující japonský estetický koncept s digitálními prvky a instalaci „Uranium Roses“ sestávající z pěti zavěšených skleněných objektů vyrobených z uranového skla.
Plesl však zmiňuje i zklamání z průběhu spolupráce: „Samozřejmě, takto obrovská spolupráce vyžaduje pomoc i na straně generálního komisaře a jeho týmu. V tomto ohledu je pro nás celá akce velikým zklamáním
Výhled do budoucnosti
Spolupráce Ronyho Plesla s Jiřím Šínem a technologií Vitrum Vivum představuje významný posun v oblasti sklářského umění. Technologická inovace umožňuje realizaci monumentálních skleněných skulptur srovnatelných s tradičními sochařskými materiály.
Studio SIN se etablovalo jako mezinárodní platforma pro spolupráci mezi umělci a inovativními sklářskými technologiemi. V současnosti spolupracuje s umělci různých generací a oborů, mezi kterými jsou Arik Levy, Milan Knížák, Krištof Kintera, Richard Štipl, Paulina Skavova, Jan Kovářík, Laura Limbourg, Pasta Oner či duo Ondrash & Kašpárek. Plánovaná realizace největší sklářské pece na světě v Humrově má potenciál dále rozšířit produkční kapacity a umožnit realizaci projektů v architektonickém měřítku.
Účast na EXPO 2025 v Ósace dokumentuje pozici českého sklářství v mezinárodním kontextu současného umění a architektury. Integrace skleněných objektů do architektonického konceptu pavilonu představuje možnosti aplikace sklářských technologií ve veřejném prostoru a jejich potenciál pro mezikulturní dialog.
Technologie Vitrum Vivum otvírá nové možnosti nejen pro české sklářství, ale i pro celkové chápání skla jako uměleckého prostředku po celém světě. Propojení technické novinky s uměleckou myšlenkou ukazuje, kam se obor může dál ubírat. Sklo se může více využívat v různých oblastech a stát se plnohodnotným sochařským materiálem v dnešním umění.
