Když slunce prosvítá skrze střešní okna, tento půdní byt se probouzí. Vysoké stropy daly vzniknout galerii a proměnily původní třípokojový byt v chytrou čtyřku. Za touto rekonstrukcí stojí manželé Stachovi z ateliéru boq architekti. Ti ukázali, že i malý prostor může nabídnout velkorysý pocit svobody.
Některá místa čekají na svoje znovuzrození dlouhé roky. Stejně tak tomu bylo i u půdního bytu ve vyhledávané pražské lokalitě, která kombinuje historické domy s industriálním kouzlem. Využít potenciál nabízeného prostoru umožnila rekonstrukce takříkajíc od podlahy po strop.
Architekti Jana a Mirek Stachovi z ateliéru boq architekti si zahráli na prostorový tetris. „Naším zadáním bylo vytvořit ze stávajícího třípokojového půdního bytu čtyřpokojový. Vytvořili jsme tak v hlavním obytném prostoru patro, které by mohlo sloužit jako další pokoj s funkcí pracovny,“ říká Jana Stachová, spoluautorka architektonického návrhu. Původní dispozice bytu prošla kompletní proměnou. Výsledkem není jen nově vzniklá galerie, ale také vzdušná vstupní hala s velkorysou šatní skříní, která hned u vstupu nabízí dostatek úložného prostoru i komfortní zázemí.
Poženeme to výš
Při navrhování interiéru si architekti museli poradit s limity danými krovem, rozvržením oken i úzkou dispozicí centrální části bytu. Hlavní obytná místnost byla díky své výšce a prosvětlení střešními okny ideálním kandidátem na vložení patra. To však nesmělo zastínit podlaží pod ním. Galerii proto architekti maximálně odlehčili a vystavili na transparentní konstrukci odsazené od stěny. Díky tomu si prostor kuchyně zachoval poměrně hezkou světlost a nevznikl nikde žádný tmavý kout.
„Patro jsme se snažili navrhnout co nejsubtilněji, jak bylo jen možné. Základem jsou ocelové HEB profily, mezi které je kladeno souvrství podlahy. Patro se skládá ze tří polí, přičemž dvě jsou plná a jedno je opatřeno pochozím sklem,“ říká architekt Miroslav Stach. Prostor patra architekti zamýšleli jako pracovní koutek, sloužit ale může i jako odpočinková zóna. Zábradlí galerie pak doplňuje bezpečnostní lanková síť. Schodiště do patra vyřešili jako prostorovou skládačku, která navazuje na pracovní linku kuchyně. Nastupuje se na něj přes široký schod zapasovaný do knihovny. Přiznané konstrukce krovu se v této části ukázaly být limitem kvůli podchodné výšce. Proto tak museli přizpůsobit i sklon schodiště.
Po žebříku do knihovny
Architekti přidružili původní nástupní plochu do prostoru obývací části a vytvořili zde převýšenou knihovnu, která rámuje celou čelní stěnu při vstupu z chodby bytu. Knihovna nabízí velkorysý úložný prostor a originální přístup k ní zajišťuje pojízdný teleskopický žebřík. „Původní francouzské okno na terasu jsme nahradili okny posuvně zdvižnými. Díky tomu dveřní křídlo nezasahuje do prostoru obýváku a bylo možné umístit pohovku až ke stěně,“ říká architekt Miroslav Stach.
Kuchyně, která spojuje
Kuchyně je srdcem bytu. Místem vaření, setkávání i sdílení. A právě proto se jí dostalo výjimečné pozornosti. Realizaci kuchyně i všech truhlářských prvků svěřili architekti firmě Devoto. Dominantní ostrůvek rozšiřuje pracovní plochu a přirozeně otevírá vaření směrem do obytného prostoru. Navazuje na něj jednoduchý rozkládací jídelní stůl v dřevěném dekoru, doplněný kontrastními černými židlemi a jemným podsvícením galerie.
Skříňky v tlumeném olivovém odstínu ladí se šedou pracovní deskou i LED podsvícením dřevěných polic. Digestoř Elica Nuage působí, jako by byla „vyloupnutá“ ze stěny. Její povrch architekti opatřili cementovou stěrkou ladící s okolními plochami. Praktickým detailem je polouzavíratelná nika, která rozšiřuje linku do tvaru L, umožňuje skrýt spotřebiče a zachovat čistý, klidný výraz kuchyně.













