Tereza Konášová studovala architekturu na Fakultě architektury pražské ČVUT a na Technické univerzitě ve Vídni, zahraniční stáž absolvovala v ateliéru Tiago Sá. Zhruba s narozením syna se začala intenzivněji věnovat architektonické ilustraci. Budovy na jejích grafických obrazech jakoby levitovaly v obklopení různorodých struktur a barevných prvků. Tisky, které vytváří pod labelem Linographie, nyní vystavuje v kavárně kina Dlabačov.
Většina ilustrací zobrazuje stavby předrevoluční architektury: mezi nimi Pragerovy budovy, jako je Nová scéna nebo Makromolekulární ústav, Nuselský most Karla Hubičky nebo Baťův mrakodrap od Vladimíra Karfíka.
Domy jako grafické motivy
„Mám asi tři témata: domy, které se mi líbí, což je třeba Nová scéna. Pak domy, které mě baví svou náplní, jako kolektivní dům v Litvínově nebo Alt-Erlaa ve Vídni. A potom ty, u nichž mě napadlo, že by se mi líbily na papíře – což je případ Pyramidy,“ popisuje Tereza.
Tereza Konášová aka Linographie. Foto: Tereza Škoulová„Nezaměřuju se na předrevoluční architekturu, protože bych jmenované stavby považovala za krásnější než jiné, spíš je vnímám jako graficky silný motiv.“
Protože během svých procházek a následných skic stavbám věnuje soustředěnou pozornost, ráda by se časem věnovala tematicky zaměřeným pracem: „Moje první ilustrace zachytila hotel-dům Petřiny, který vznikl s myšlenkou kolektivního bydlení. Ve výsledku to nefungovalo, ale tyto koncepty mi přijdou zajímavé, chtěla bych se jimi víc zabývat. Taky by mě bavily utopistické projekty, ty mohou být inspirativní v každé době,“ směje se.
Kreativní práce jen tak
„V architektuře musí mít všechno důvod, což je fajn, ale chtěla jsem začít dělat něco jen proto, že se mi to líbí, aniž bych to musela vysvětlovat a odůvodňovat. Baví mě pracovat na věcech, které vychází z architektury, ale jsou založené čistě na mých pocitech.“
Než dospěla k současnému výrazu, vyzkoušela Tereza několik různých technik. Začínala s linoryty, ale dnes pracuje převážně digitálně: „Každou stavbu nebo místo mám spojené s nějakou barvou nebo texturou; tu se pak snažím dohledat a doplnit k ilustraci,“ popisuje proces tvorby.
Vyzkoušela si různé techniky včetně přípravy sítotiskové matrice, když chystala potisk na trika pro opavský Den architektury s motivem obchodního domu Breda. V současnosti experimentuje s risoprintem: „Jde v podstatě o digitální sítotisk, při němž se překrývají jednotlivé barevné vrstvy. Líbí se mi, že výsledek je nepředvídatelný a někdo by řekl nedokonalý – ale v tom spočívá kouzlo risa.“
Dlabačov v Dlabačově
Experiment definuje veškerou její tvorbu; kombinuje digitální technologie s těmi tradičními a hledá ideální tvar. Ačkoli rydlo musela na rodičovské odložit, cesty k ilustraci si vždycky najde. Nedávno si pořídila tablet a když její syn v kočárku spí, může pozorovat budovy a kreslit.
Série digitálních tisků od Terezy aka Linographie je nyní vystavená v kavárně Dlabačov, bývalém Domě rekreace ROH manželů Ceithamlových, jemuž patří jedna z Tereziných ilustrací. Výstava je prodejní a potrvá zhruba do konce května.
