Český rozhlas zakoupil budovu bývalého obchodního domu postaveném v roce 1911 na původní úzké a hluboké gotické parcele. Autor stavby, architekt Christoph Glaser, se při navrhování budovy inspiroval ve Vídni. Na území Rakousko-Uherska realizoval jednu z prvních staveb monolitického železobetonového skeletu.
Objekt v historickém jádru Olomouce časem přestal sloužit svému účelu. Atelier 38 navrhl přeměnu budovy na novou funkci, která přinesla výrazné oživení svého času progresivní stavby, a to po stránce konstrukční, provozní i prostorové. Rok a půl trvající rekonstrukce spočívala ve vytvoření výtvarně-technologického dialogu s původní nosnou strukturou. Tým, který se na projektu podílel, tvořil architekt Tomáš Bindr a jeho bývalí studenti z katedry architektury ostravské VŠB.
Řemeslný um předků
Autoři návrhu postupně odkrývali vysokou technickou a estetickou úroveň obchodní budovy. Pro vytvoření zázemí Českého rozhlasu však bylo nutné nejprve stavbu přizpůsobit současným statickým, požárním, tepelně-technickým a hygienickým normám. Při její obnově pak kladli důraz na zachování viditelné nosné struktury domu, její celistvosti a sošnosti ústředního prostoru atria.
Architekti očistili fasádu opatřenou keramickým obkladem. Parter budovy posunuli zpět na uliční čáru, prosklili jej a sloupy uvnitř obložili travertinem. Součástí návrhu bylo vytvoření nové podlahy v prvním podlaží a statické posílení vodorovných nosných konstrukcí. Nová konstrukce světlíků je svařena z pásoviny do T profilů.
Zaměřeni na akustiku
Možnosti vestavby do stávající skeletonové konstrukce určily tvar a proporce vysílacích studií. Při navrhování designu a volbě materiálů se architekti řídili potřebami prostorové akustiky. Ochozy rozdělují prosklené stěny, které umožňují interakci ochozů s centrálním prostorem.
Striktně monochromatický prostor architekti doplnili barevnou vrstvou technologií. Nové podlahy navazují na původní teracové dvojbarevné podlahy v pátém podlaží. Prostoru vévodí bílá barva v kombinaci s akcentující modrou barvou – noční oblohou a éterem, v němž se šíří radiové vlny.
Pět podlaží rozhlasu
Po vstupu návštěvníci narazí na recepci, na niž navazují prostory určené k obchodu a marketingu. Centrální atrium bude sloužit pro komorní představení, výstavy a koncerty. Vysílací studio s režií a zasedací místnost najdeme v prvním podlaží, zatímco do druhého umístili architekti provozy související s hlavním vysílacím studiem.
Realizace produkčního studia s režií ve třetím patře bude realizována až v další fázi. Čtvrté patro bude sloužit pro manažery a administrativu, o patro výše je plánována vestavba studií a služebních bytů. Technické zázemí situovali autoři návrhu do podzemního podlaží budovy.
Konverze domu nábytku na budovu Českého rozhlasu Olomouc
Architektonické řešení: Atelier 38 // Ing. arch. Tomáš Bindr, Ing. arch. Martin Struhala, Ing. arch. Hana Staňková, Ing. arch. Pavel Malček
Lokalita: Olomouc
Rok dokončení: 2022
Zastavěná plocha: 642 m²
Užitná plocha: 2270 m²
Foto: BoysPlayNice
Atelier 38
Architektonicko-stavební ateliér rozkročený mezi Ostravou a Opavou vznikl v roce 2000. Architekti mají ve svém portfoliu památkovou obnovu státního zámku v Hradci nad Moravicí, novou scénu Národního divadla Moravskoslezského, ale také třeba velkokapacitní masokombinát. Projekty ateliéru byly nominovány na Českou cenu za architekturu nebo na Grand Prix Architektů, ocenění pak Atelier 38 získal v soutěži Urbanistický projekt roku, kterou pořádá nadace pro rozvoj architektury a stavitelství s Ministerstvem pro místní rozvoj.
„Od začátku jsme ke konverzi přistupovali s velikou pokorou ke stávajícímu domu,“ popisuje v rozhovoru architekt Tomáš Bindr.
Jak jste se k projektu konverze dostali?
V rámci veřejné zakázky o nejnižší cenu, jejíž součástí byl zpracovaný investiční záměr. Dispozice se nicméně pro provoz rozhlasu ukázala z investičního záměru jako nevhodná. Zpracovali jsme kompletně novou architektonickou studii konverze, kterou jsme projektovali až do fáze dokumentace provádění stavby, včetně projektu interiéru. Veřejná zakázka byla vyhlášena na všechny fáze projektu od zaměření a stavebně technického průzkumu až po autorské dozory na stavbě. Díky tomu jsme si mohli pohlídat a rozvíjet naše počáteční myšlenky až do samotné realizace. Tento postup bohužel u veřejných zakázek není běžný. Většinou se projekt kouskuje a architektonickou studii zpracovává někdo jiný než zpracovatel dalších stupňů. To považuji za obrovský nešvar současnosti. Takto nastavený systém „tiché pošty“ má za důsledek, že vzniklé stavby či veřejná prostranství často dopadají mizerně.
S jakými omezeními jste se museli vypořádat?
Asi nejvíce opatření se týkalo statiky domu. Ačkoli se zde v minulosti více než sto let prodával nábytek, na některých místech vyšla dle stavebně-technického průzkumu železobetonových konstrukcí únosnost pouze 50 kg/m2. A jen minimum bylo z důvodu degradace původních železobetonových konstrukcí, většina statických výpočtů jde za současnými eurokódy. Dalším tématem bylo požárně bezpečnostní řešení otevřeného prostoru. Nakonec se povedlo uzavřít „pouze“ stávající schodiště a vytvořit z něj požární únikovou cestu. Samostatnou kapitolou byla stavební a prostorová akustika. Monolitický železobetonový skelet bez dilatování není příliš vhodný z hlediska stavební akustiky, museli jsme vysílací i postprodukční studia a režie vytvářet jako „dům v domě“. Nepříliš vhodný pro prostorovou akustiku se ukázal modul stávajícího železobetonového skeletu, který nemá vhodné proporce „krabice od bot“, ale výsledná akustická měření dopadla na jedničku.
Jak realizaci hodnotíte?
Budovu Českého rozhlasu pravděpodobně navrhujete jednou za život. Martin, Hanka a Pavel jsou moji bývalí studenti z dob mého působení na VŠB na katedře architektury. S tímto čtyřčlenným týmem jsme zvládli projekt od zaměření přes architektonickou studii až po prováděcí dokumentaci a autorské dozory. Kvůli přiznaným technologiím, jejich koordinaci a výtvarnému působení jsme si vyzkoušeli projektování v BIM. Od začátku jsme ke konverzi přistupovali s velikou pokorou ke stávajícímu domu, byli jsme si vědomi kvalit prostorového uspořádání a řemeslného zpracování. Velikou pochvalou pro nás bylo konstatování pana ředitele Českého rozhlasu: „Rok a půl se zde pracuje a vypadá to, jako by se jen vymalovalo.“
Na čem aktuálně pracujete?
Na několika obytných souborech a bytových domech, na artparku v sousedství domu umění v Ostravě, na výukovém a trenažerovém centru v areálu Hyundai motor v Nošovicích, dále na rekonstrukci zámku ve Vyškově s expozicí vojenského muzea. Nejvíce se ale těším, až se rozběhne konverze výstavního pavilonu G na Černé louce v Ostravě – alternativní třetí scény Národního divadla Moravskoslezského, kterou jsme projektovali.
Další články:
Chytré skříňky inspirované Mondrianem
Lockery jako významná součást moderních kanceláří
Originalitě a kreativitě vstříc
Částečnou energetickou soběstačnost si nyní přeje téměř každý
