O patro více noblesy

Rekonstrukce podle StudiaPAB a mimokolektiv

Foto: Roman Mlejnek

Olomoučtí architekti ze StudiaPAB navrhují projekty, u nichž hledají nečekané vazby a poetiku v nových pohledech na věc. Stejně přistupovali také při rekonstrukci vily z roku 1933. Jejich úkolem bylo vrátit do domu atmosféru 30. let a rozšířit jeho kapacity pro potřeby osmičlenné rodiny. Díky sebevědomému dialogu s funkcionalistickým torzem vrátili autoři návrhu hlavní hmotě domu její původní vzhled, jen s drobnými odklony od původních plánů, a přirozeně ji doplnili střešní nástavbou.

Kolem autorství domu panují nejasnosti – stavitelem a stavebníkem je Jan Hublík, ale existují teorie o autorství Bohuslava Fuchse, podpořené mimo jiné podobou s jeho domem v Mariánských Horách. Tento příklad kvalitní dobové architektury prošel rekonstrukcí už v nultých letech – úprava dispozic, přidání velké terasy, změna členění oken, zateplení nebo výrazný modrý nátěr; nedochoval se ale žádný hodnotný historický detail.

Nové zásahy

Architekti mají zkušenosti s rekonstrukcemi starších, často památkově chráněných budov. „U všech rekonstrukcí se snažíme pečlivě zvažovat veškeré změny či bourání a přistupovat k nim jen v případě velmi silných argumentů. V debatách s investorem jsme paradoxně byli my ti více konzervativní,“ popisují architekti ze StudiaPAB.

Pod nánosy změn nebyla historická hodnota domu na první pohled dobře čitelná. Kvůli karbonataci železobetonových stropních konstrukcí museli autoři návrhu nejprve vyměnit stropy. „S postupujícími pracemi se nám však dům začal odhalovat jako velice chytrý a vyvážený. Po invazivních zásazích do stropů jsme tak našli naprostou shodu na obnově odstraněných částí a věříme, že i nové části si s původním řešením rozumí,“ dodávají.

Střešní nástavba ustupuje hmotě domu, ale respektuje jeho základní geometrický princip a vychází z tektonické logiky. Souvislý skleněný pás pak odděluje přístavbu domu od spodní části. Architekti sjednotili dům bílým nátěrem, spodní část charakterizuje hladký štuk a na přístavbě aplikovali broušenou omítku. Dalším rozhodnutím byla výměna mohutné terasy za subtilnější.

Přirozené návaznosti teras na úpravu zahrad napomáhají zelené střechy. Oproti původnímu stavu se dům liší také polohou garáže, kterou architekti posuli na úroveň domu, její hmota pak terasovitě ustupuje a v zahradě se jeví jen minimálně. Terasu s hlavním domem propojuje skleněný krček, za nímž najdeme wellness s bazénem a saunou.

Projekt počítal s větším podzemím, kdy část garáže měla být pod úrovní terénu včetně zázemí a bazénu. „Zahrada měla být původně větší, vlivem vysoké spodní vody jsme od této části projektu ustoupili a garáž s wellness zůstal nad zemí formou ustupujícího terasovitého objektu, osazený zelenou střechou,“ popisuje investor René Mohyla.

Jeden dům, osm obyvatel

Každé patro má svou funkci, horní je určeno pro rodiče a disponuje dostatečným soukromím v prosvětlené ložnici s šatnou a koupelnou. Patro pod nimi obývají ti nejmenší, slečny mají společnou průchozí koupelnu a chlapci zelenou koupelnu se vstupem z „nádvoří“ ve druhém podlaží.

Otevřený prostor v prvním podlaží slouží k odpočinku, vaření a ke společenským aktivitám. V přízemí situovali autoři návrhu druhou kuchyň se vstupem na zahradu a intimnější společenskou místnost, která je zároveň pokojem pro hosty. V hale mohou obyvatelé domu posedět mezi knihovničkami a tajným lůžkem v prostoru pod schody.

Sběratelská vášeň

Investoři jsou vášniví sběratelé artefaktů nasbíraných z 20. a 30. let. Do interiéru tak společně s designérkou Janou Trundovou ze studia mimokolektiv začleňovali nejen nábytek a osvětlení z tohoto období. Také navržené tvarosloví, výběr materiálů a sytých celobarevných stěn navazují na Bauhaus a český funkcionalismus. „Velkou službu v tomto směru udělala kastlová okna či velké skleněné dveře v prvním podlaží a laserovým řezáním kamene spojeným s CNC se vytvářely mozaiky nebo design krbu,“ říká designérka.

Na čtyřech obytných podlažích použila celkem osm druhů struktur kamene, které doplnila výraznou ořechovou a jasanovou dýhou a terrazzem. S respektem k funkcionalismu a užitému umění se autorka interiéru nebála prvky minimalismu narušovat různými experimenty a překvapivými vtipy. Důraz přitom kladla na detaily a atypickou autorskou výrobu, při níž se inspirovala také motivem ohybu funkcionalistické trubky.

Přízemí domu je černobílé, další patra nabírají na barevnosti: zelená odkazuje na přechod z exteriéru do interiéru, modrá symbolizuje nebe, červená ilustruje temperament investora a teplo rodiny. Pro změkčení prostor zvolila designérka nábytek se zaobleným tvaroslovím, dále v prostoru použila opakující se gradaci hmot, které doprovodila jednoduchými liniemi. Příkladem požití motivu skládání hnízdových stolků jsou krb nebo červený jídelní stůl. Úložné plochy se autorka designu snažila maximalizovat a co nejvíce ukrýt.

Kousky repasovaných světel kombinovala designérka se světly od českých předních skláren – Lasvit, Bomma a Preciosa. „Další důležitou skupinou jsou obrazová osvětlení, která celoplošně osvětlují stěny, aby správně vynikla umělecká díla a atmosféra se dala přizpůsobit aktuální náladě. Nenápadné magnetické lišty tvoří další vrstvu členitého osvětlení, které je většinově stmívatelné,“ vysvětluje.

Rekonstrukce trvala téměř tři roky, v další fázi úprav se chystá rekonstrukce sklepa na vinotéku. „Do jara by měla být vinotéka hotová, postupně probíhají montáže. Pro majitele připravuji také doplňkové nábytkové solitéry, například pojízdný stolek na kolibříky,“ popisuje Jana Trundová.

Rekonstrukce a nástavba vily

Architektonické řešení: Mgr. Ing. arch. Jan Pospíšil  // StudioPAB

Spoluautor: Ing. arch. Tomáš Machovský , Ing. arch. Pavel Pospíšil

Interiér: Ing. Jana Trundová // mimokolektiv

Zahrada: ateliér Flera

Spolupráce: Ing. Robert Binar, Ing. František Balcárek (statika), Kamil Novotný (silnoproud), Ing. Jaroslav Šídlo (VZT), Ing. Pavel Klega (PBŘS), Petr Lysický (MaR), Vladimír Štěpánek (ÚT), Ing. Antonín Talach (ZTI), Ing. Miroslav Karel, Multinet (SLP)

Lokalita: Olomouc

Rok dokončení: 2021

Další články:

Měli bychom se zamyslet, kolik prostoru potřebujeme

Láska ke dřevu jako hnací motor

Chytré skříňky inspirované Mondrianem

Lockery jako významná součást moderních kanceláří

Jedinečnost v přirozenosti

Originalitě a kreativitě vstříc

Střední škola Českobrodská

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se
NAHORU