Tomáš Hrubý

S citem pro detail

tomáš hrubý dl studio archizoom

Rozhovor s architektem Tomášem Hrubým o rekonstrukci secesního interiéru kavárny v Měšťanské besedě v Plzni. Stojí za ním DL studio.

Měšťanská beseda v centru Plzně se svými vnitřními prostory patří k nejkrásnějším secesním interiérům v západočeské metropoli. Nedávno prošla kompletní rekonstrukcí kavárna a historický interiér byl znovu otevřený veřejnosti. Za rekonstrukcí stojí pražské DL studio, které patří k nejúspěšnějším autorům restauračních a kavárenských provozů u nás.


Má za sebou stovky realizací a také velké zkušenosti z navrhování jak pro lokální provozovatele restaurací, hospod, kaváren a bister, tak pro nadnárodní řetězce. DL studio je také spoluautorem interiérů restaurací Potrefená Husa, které na českém trhu už v roce 1998 definovaly nový koncepční standard  značkových restaurací. Dnes najdete koncept Potrefená Husa po celé České republice většinou již ve „verzi 4.0“ a také celou řadu jeho – více či méně – zdařilých kopií. Dnes jsme se zakládajícím architektem DL studia Tomášem Hrubým mluvili o rekonstrukci kavárny v plzeňské Měšťanské besedě.

 

Jak velký byl rozsah vaší práce, jednalo se pouze o vybavení interiéru, nebo jste také zasahovali do stavebních prvků?

Tomáš Hrubý: Primárně byl rozsah naší práce omezený na prostor původní kavárny. Tedy na hlavní sál s malým salónkem, který je oddělený interiérovým paravánem s portálem a sousední prostor bývalé kulečníkové herny. Z hlediska zadání jsme řešili zejména obnovu interiéru: tedy instalaci několika nových prvků (lavice, stoly, židle, křesílka, prodejní pult s vitrínami a zápultí), úpravu stávajících WC pro hosty a výměnu některých ploch podlah. Hlavním stavebním zásahem pak byla výměna podlahy v původním hlavním sále a úprava dispozice stávajících WC, kde bylo do dispozice doplněno WC pro vozíčkáře.

To kvalitní a dobré jsme renovovali a doplnili stejně kvalitním a současným.

Měšťanská beseda je významný secesní interiér, nejen v kontextu Plzně. Jak probíhala vaše spolupráce s památkáři?

Všechny navrhované úpravy a změny jsme v předstihu konzultovali s památkáři a od začátku žádali o vydání souhlasu právě s ohledem na zvýšený památkářský dohled. Navržený koncept obnovy interiéru nám památkáři bez problému schválili, což do jisté míry dokumentuje správnost našeho přístupu k návrhu obnovy interiéru a zakázce samotné…

Kavárna je dekorována v secesním slohu a vy jste museli do velké míry respektovat charakter interiéru. Jak bylo těžké se dekorativnímu stylu přizpůsobit?

Myslím, že se jedná přesně o ten typ zakázky, který vyžaduje pokoru a odbornost. Nechce se mi hodnotit původní podobu interiéru kavárny z doby, kdy se rekonstruoval celý objekt Měšťanské besedy. Do původního interiéru jsme vložili hned několik nových prvků, které odpovídaly tvarosloví používanému v době vzniku původní kavárny. Chtěli jsme ale, aby detaily byly současné a moderní.

Jaké detaily?

Uvedu to na několika příkladech. Víme, že původní kavárna byla vybavena sedacím nábytkem firmy Thonet – je to patrné z archivních fotografií. Typické pro tento nábytek je řemeslné, ruční ohýbání dřevěných profilů. Vybrali jste tedy ze sortimentu značky TON křesílko, které má tradiční formu čalouněného křesílka. To je dobře, ale má taky absolutně současný detail ohýbaného podnoží… Podobné to bylo s obklady na stěnách, pultu a zápultí. Do pultu jsme integrovali sofistikovanou zachlazenou vitrínu, tedy tvarově konzervativní, ale v detailech a provedení je to současné a moderní… Pro tento přístup jsme hned od začátku získali souhlas a nadšení památkářů. To kvalitní a dobré jsme renovovali a doplnili stejně kvalitním a současným. Laik to možná nepozná, ale myslím si, že je to jediný správný přístup. Nebylo tedy těžké se stylu přizpůsobit, bylo to naopak, bylo to inspirativní a zábavné.

Jaký jste zvolili nábytek a proč?

Nábytek bych rozdělil na volný a zabudovaný. U zabudovaného nábytku se jedná o nové rámové obklady stěn, nové čalouněné lavice, pult a zápultí. U volného nábytku jsou to pak stoly, křesílka a židle. Použili jsme dýhované desky – dubová dýha a dubové masivky – na dřevěné obklady a korpusy lavic. Sklo a kovové profily s povrchovou úpravou patinované mosazi na zápultí a přední pult. Stoly mají kovové podnoží – část podnoží je z patinované mosazi a kamenné desky z masivních plátů  žuly. Kovové prvky, které jsou v povrchovém provedení z patinované mosazi – dekorační lišty, nosný systém zápultí a kovové podnoží stolů je technologicky proveden formou speciálního lakování ve spolupráci s firmou Servind. Je to tedy podobný princip, jako byl použit v 19 století, kdy dřevo bylo na stěny namalováno. My v současnosti mosaz „lakujeme“.

U sedacího nábytku se většinou jedná o bukové masivky, ručně ohýbané, mořené a lakované ze sortimentu značky TON. Křesílko (Split) je pro nás designovka a je „staré“ jen několik let. Dlouho jsme zvažovali, jestli ho použít. A nakonec se to povedlo. Čalouněná židle (811) je pak velká „klasika“ od našeho oblíbeného architekta Josefa Hoffmana, který byl důležitou personou secesního hnutí ve Vídni. Židle sice byla navržena až ve třicátých letech, ale celek nám vhodně doplňuje a navíc stejně, jako křesílko je velmi pohodlná.


Znáte historii místa? Jsou v interiéru původní kusy nábytku?

Ano, známe. V interiéru jsou dochované zejména ty prvky, které byly pevně spojené se stavbou, jako jsou obklady na stěnách, které jsou částečně skutečně dřevěné, částečně pak je dřevo na omítku „namalováno“ malířskou technikou fládrováním. Nebo dělící paraván s hodinami. Světla byla vyrobena, jako repliky původních světel. Z volného nábytku se bohužel nic nedochovalo.

Jak dlouho celá rekonstrukce trvala?

Rekonstrukce trvala celkem pět měsíců. Nejvíce času pak zabrala nová podlaha v hlavním sále, která je z velkoformátové dlažby s dekorem terazza a celková renovace původních umělecko-řemeslných prvků a maleb. Nové interiérové prvky byly na stavbě namontovány během dvou týdnů.


Bylo těžké zakázku získat?

Ano i ne. Je to výsledek dlouhodobé práce a zájmu o navrhování interiéru, zejména gastro provozů, na které se v DL studiu dvacet let soustředíme. V Plzni jsme dělali několik podobných zakázek, naše práce tedy byla dostatečně známá. I proto jsme získali důvěru klienta i pro takto náročný úkol.

Zaměřujete se na rekonstrukce historických prostor?

Ano. DL studio už pracovalo na několika zakázkách v podobném duchu. Veřejnosti asi budou známé naše důležité zakázky – například Restaurace Mincovna na Staroměstském náměstí v Praze, kdy jsme navrhovali restauraci do románských prostor suterénu a gotických prostor na přízemí. Hodně podobný úkol, jako byla kavárna v Měšťanské Besedě byl na Náměstí Míru v Praha 2. Je to interiér restaurace Bruxx, kde jsme navazovali na dochovaný interiér z konce 19. století objektu Národního domu, nyní Ústředního kulturního domu železničářů. V Karlových Varech pak hotel Olympic Palace, taky z konce 19. století. I tady jsme volili stejný přístup, jako v Kavárně Beseda v Plzni. V loňském roce jsme pak pracovali na studii interiéru Národní knihovny Klementinum – kde bylo přímo v zadání klienta, použití dochovaného nábytku z depozitáře – a některé kusy jsou až z období baroka.

Kavárna Beseda – Měšťanská Beseda, Plzeň

Design a projekt interiéru: Mgr. David Marek a Ing. arch. Tomáš Hrubý / DL studio, s.r.o.

Spolupráce: Ing. arch. Sylva Vlková
Dokončení: 2019
www.dlstudio.cz


Architekt Tomáš Hrubý o Davidu Markovi a DL studiu:
Poprvé jsme se spolu potkali v roce 1991 v zastoupení, já byl večer v divadle V Karlových Varech na detektivce od Agathy Christie a David, byl jako scénograf v zákulisí, a protože jsem musel stihnout večerku, nedozvěděl jsem se kdo je vrah. Já poslední rok na stavební průmyslovce, David první rok v „angažmá“. Za patnáct let spolu v noci jedem autem z Bratislavy a já se konečně dozvěděl, kdo byl vrah. Od té chvíle jsme spolu. Já stihnul udělat architekturu a David zjistil, že ho kromě divadla baví navrhovat a designovat. A tak spolu děláme interiéry. Máme studio v centru Prahy. A protože nejsme sami a máme spoustu mladších kolegů, občas uděláme i něco jiného, než je interiér hospody.

 

Baví vás rozhovory s architekty? Přečtěte si také:

Rozhovor s Barborou Léblovou o interiérech

Rozhovor s Martinou Krčmářovou a Markétou Musilovou z m2 architekt

Rozhovor s ateliérem archicraft o gastroprovozech

Jak se staví ZOO s AND ateliérem

Rozhovor s Markem Deylem o unikátním materiálu

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU