Začátky zakladatelek ateliéru Plus One Architects Petry Ciencialové a Kateřiny Průchové začaly během studia na pražské fakultě architektury. Jejich společná cesta pokračovala rekonstrukcí soukromé galerie současného umění v centru Prahy, po které následovaly další rekonstrukce především na území Prahy. V loňském roce se jim podařilo rozšířit projekty napříč Českou republikou. Mezi dokončené realizace tak patří nová přístavba lázní v jihočeské Třeboni či rekonstrukce bytu v Karlových Varech.
Plus One Architects se nebrání mezioborovému spojení s grafiky a designéry či dalšími uměleckými profesemi. Tato spolupráce jim vynesla nejen Cenu poroty za návrh českého pavilonu pro EXPO 2025, ale také nastartovala další možnosti vývoje ateliéru. Na jejich tvorbu tak můžeme narazit ve formě kulturních akcí, skrývajících vzájemnou podporu, propagaci, ale především inspiraci.
Petra a Kateřina věří, že kvalitní architektura potřebuje především čas, otevřenou komunikaci, vzájemný respekt a důvěru mezi architektem, investorem a stavitelem. Všechny tyto aspekty se snaží ve své tvorbě nadále a s radostí naplňovat.
Ateliér, aneb Prostor pro práci i inspiraci
Autorky: Kateřina Průchová, Petra Ciencialová
Lokalita: Barrandov, Praha
Podlahová plocha: 53 m²
Rok dokončení: 2022
Jak podpořit kreativitu, ale zároveň zachovat čistotu pracovní místnosti, abyste mohli nerušeně pracovat bez jakéhokoliv rozptýlení? Tuto otázku hravě vyřešily architekty z Plus One Architects vytvořením příjemného interiéru s minimalistickými detaily a výrazným tmavě modrým akustickým závěsem.
Jednou z podmínek pronajatých kancelářských prostorů v parteru nové budovy od Evy Jiřičné je ta, že se musí po vypršení smlouvy vrátit do původního stavu. Architektky tak při úpravách ponechaly veškeré příčky, přičemž vše ostatní – podhledy, podlahy a vybavení – prošlo proměnou.
Místnost pro budoucí kancelář je rozdělená na dvě části, kdy první část tvoří zasedací místnost a druhou pracovní místa s minimalistickou kuchyňkou. Oba prostory pak rozděluje modrý akustický závěs. Ve stejném barevném provedení je akustika podpořená i podhledem a udává tak atmosféru a tón zasedací místnosti. V ní dominuje tmavě mořené dubové dřevo v podobě centrálně umístěného kulatého stolu a úložné stěny. Oproti tomu je pracovní část laděná do světlých tónů. Pracovní místa jsou zde vklíněná mezi zálivy se závěsnou knihovnou. Podlouhlý prostor je zakončený tmavým kuchyňským koutem s betonovou deskou. Celému prostoru vévodí pás oken s výhledem do uličního parteru.
Dva elementy Bytu 01
Autorky: Kateřina Průchová, Petra Ciencialová
Lokalita: Tusarova, Praha
Podlahová plocha: 73 m²
Rok dokončení: 2021
Brutalistní architektura domu ze 70. let s řadou pásových oken od architekta Karla Filsaka upoutává na první pohled. Za zdmi domu se pak nachází byt, ve kterém architekty spojily dva elementy: vzduch a zemi.
Celý byt prošel dispozičními změnami, které zahrnovaly obnažení betonových sloupů v obývacím a koupelnovém prostoru, jež tvoří nosnou část konstrukce domu. Další změna vycházela z přání investora, který si přál velkorysou koupelnu. Ta se rozšířila na úkor technické místnosti a šatny. Zredukované úložné prostory se poté nahradily sadou vestavných skříní v chodbě, čímž se využil zbytečně široký průchod.
Obytné části bytu se širokým pásmem oken dominuje vzdušný element; je zde kladen důraz na otevřenost a vzdušnost. Průchod denního světla a vzduchu pak zajišťuje vstup podél fasády mezi ložnicí a obývacím pokojem. Do interiéru je zakomponovaný důvtipný detail skleněných světlíků, které jsou nad všemi dveřmi. Nejvýraznějším prvkem celé obytné místnosti je kuchyň, která je jádrem celého bytu. Kuchyňská linka v dubové dýze je doplněná o betonovou desku s vloženými, zalitými kameny v tmavších, hnědých odstínech. Ve stejném provedení je i kuchyňský ostrůvek. Svou zemitostí tak příjemně vyvažuje vzdušnost celkových prostorů.
Byt je vybavený nábytkem na míru. V některých místech nenápadně bílým, jinde naopak výrazným a dominantním, zejména na exponovaných místech jako je kuchyňská část. Hygienickému zázemí pak vévodí temnější barvy. Intimitu těchto prostor podporuje i tlumená sanita. Dalším výrazným materiálem je plech, jež nalezneme v každé místnosti, ať už v podobě knihovny, barových židlí, nebo podstavců pro noční stolky. Neutrální barvy nakonec dávají vyniknout uměleckým dílům, která visí na stěnách a celý interiér barevně doplňují.
Nová budova slatinných lázní v Třeboni
Autorky: Kateřina Průchová, Petra Ciencialová
Lokalita: Třeboň
Podlahová plocha: 1040 m²
Rok dokončení: 2022
Pod taktovkou studia Plus One Architects vznikla také nová budova slatinných lázní, plná saun a maséren saunového světa v Třeboni, které vévodí jasné prostory s opravdovými materiály. Ačkoliv byly architektky k projektu lázní přizvané až v momentě začátku stavby, i přesto vytvořily v krátké době dispozičně a hmotově rafinované lázně. Návrh respektuje již stávající nosný sloupový systém budovy, ve kterém se proplétají nové dispozice a vytváří tak prostor sauny, páry a rekreaci.
Vstupní hala vás vtáhne do útrob budovy. Přes šatny se návštěvník dostává k prvním atrakcím v podobě páry a ochlazovacích bazénků. Druhé patro nabízí více využití včetně několika odpočíváren s výhledem do zeleně. V celém saunovém světě jsou použity materiály odkazující k budově ze sedmedátých let minulého století. Architektky pracovaly s lokálně umístěným drceným kamenem, světlou dlažbou a dřevěným obkladem. To vše doplňují betonové prvky v podobě umyvadel nebo ledovačů.
Nová budova slatinných lázní v Třeboni se dostala mezi 50 nejlepších projektů v soutěži Grand Prix Architektů v roce 2023.
Galerie Karpuchina
Autorky: Kateřina Průchová, Petra Ciencialová
Lokalita: Rybná, Praha
Podlahová plocha: 230 m²
Rok dokončení: 2021
Galerie Karpuchina je jeden z prvních projektů studia Plus One Architects. Před architektkami stálo zadání vytvořit prostor, který dá vyniknout uměleckým dílům. Zrekonstruovaný prostor galerie je skromný tak, jak skromné má být i malířské plátno. Čisté stěny a původní podlaha zalitá vrstvou pryskyřice nechávají veškeré světlo reflektorů vystaveným obrazům. Krásu ovšem nalezneme i v rekonstrukční práci, kdy se galerijní prostory musely přizpůsobit budově. Architektky si dovolily odhalené omítky a přiznané původní podlahy. Jediným novým prvkem jsou výstavní předstěny v suterénu.
,,Navrhovat galerii moderního umění s mladými umělci a kurátory v historickém centru Prahy je asi přáním každého architekta, nám se tento sen splnil hned v první zakázce. Vytvářet volné a čisté prostory pro vypovídající umění. Nemít ambice, potlačit ego, jen vytvořit kulisu pro současné umění.“– Plus One Archictes.
Zásadním úkolem pro autorky interiéru bylo vytvořit prvek, přes který by se přenášely obrazy o velikosti 2×2 m do depozitáře ve sklepení. V nízkém rozpočtu se tak nejvíce peněz nakonec soustředilo právě na tento úkol. Nové dveře jsou jediným zásahem do fasády, jejichž funkce není pouze pohledová, ale jsou také prvním „otvorem“, kterým musí obraz projít. V interiéru se dále zvětšil průchod ke schodišti, aby se obraz „vytočil“ a přistoupil k další zkoušce v podobě schodiště. Úzké, dvakrát zalomené se spoustou uskakujících podhledů vytváří komplikaci pro přenášení. Do suterénu vede další „otvor“, který je zároveň jediným zásadním zásahem do nosných konstrukcí. Neslouží tedy jen k přesunu obrazů, ale přivádí také světlo z horního patra do výstavního suterénu. Poslední náročnou překážkou rekonstrukce jsou nízké dveře vedoucí do depozitáře. Z tohoto důvodu je vytvořena úzká rýha v podlaze zakrytá pororoštem.
„Na otevření galerie přišel náš profesor z fakulty a řekl: ‚Je to křivý a klouže to.‘ Tím vlastně dost umně shrnul celý projekt,“ říkají architektky s úsměvem.
Karpuchina Galerie se dostala mezi 50 nejlepších projektů v soutěži Grand Prix Architektů v roce 2022.
Byt ve Vršovicích
Autorky: Kateřina Průchová a Petra Ciencialová
Lokalita: Vršovice, Praha
Podlahová plocha: 63 m²
Rok dokončení: 2022
Větrat, dýchat, žít. To je motto vršovického bytu, který se nachází v pátém patře činžovního domu. Se zachovalými vysokými stropy a špaletovými okny si uchovává ducha z 20. století. Nicméně i genius loci těchto starších bytů má své nevýhody. Jednou z nich je právě nevhodná dispozice pro dnešní využití. Majitelé si tak přáli vytvořit nový, vzdušný a prostorný obývací prostor pro společná setkávání. Zároveň však bylo úkolem vytvořit i menší soukromá zákoutí pro všechny členy domácnosti. Tyto dva protipóly vyřešily architektky elegantním způsobem, který těší nejen majitele, ale samotné autorky.
Z původní dispozice zůstaly nakonec pouze nosné stěny, ačkoliv ani ty se neubránily několika zásahům. Obytný vzdušný prostor se již od vstupu rozlévá celou dispozicí, kterou lze jednoduše a hravě zvětšovat a rozšiřovat o pracovnu nebo ložnici. Právě ložnice je průchozí ze dvou stran, z kuchyňské a obývací části. Intimitu zajišťují světlé závěsy po obvodě. Druhá polovina bytu patří dětskému pokoji a koupelně. Ačkoliv je podlažní plocha dětského pokoje menší, tuto nevýhodu autorky vykompenzovaly patrem na spaní, jež je schované nad kumbálem. U postele pak nalezneme okénko, které slouží nejen pro lepší cirkulaci vzduchu, ale také pro důvtipnou komunikaci s ostatními členy „dole“.
Bývalá koupelna byla divoce probouraná na nově minimalistickou verzi tak, aby se do ní vešlo vše potřebné pro mladou rodinu. Příjemným překvapením při vstupu do bytu může být úplná absence stropních světel, kdy jedinou výjimkou je lustr nad jídelním stolem. Všechna ostatní světla jsou zakomponována v nábytku. Světelný zdroj tak není vidět a jeho intenzita se přizpůsobuje denní či noční době. Často podceňované osvětlení bylo v tomto bytě voleno s velkou citlivostí a s iniciativou majitelů. Výsledná atmosféra v kombinaci s dřevěnými detaily v interiéru je v každém ročním období i denní dobu příjemná.
