Mezi Prahou a Londýnem: diverzita týmu nám umožňuje nahlížet na architekturu z různé perspektivy

Architekti Pavel Fajfr a Petr Šuma z ateliéru Boele popisují své projekty nejen v Čechách, ale i v Evropě

Zleva: Ing. arch. Petr Šuma, Ing. arch. Pavel Fajfr

Pod vedením architektů Pavla Fajfra a Petra Šumy působí mezinárodní kreativní studio Boele nejen v Praze, ale také v Londýně. S týmem mladých architektů posouvají hranice v oblasti architektury, designu a udržitelnosti.

Ve spolupráci se zahraničními ateliéry se podílejí na úspěšných tuzemských a zahraničních projektech, mezi které patří pěší lávka v Sofii, lanová dráha v Praze či rekonstrukce zimního stadionu a novostavba hotelu v Pelhřimově. Dále pak můžeme gratulovat k úspěšnému prvnímu místu v soutěži na knihovnu v bývalém prostoru chomutovských lázní. Ta překvapí využitím původního bazénu či zachováním skokanských můstků.

Zahraničí

Kdy jste se rozhodli založit ateliér?

Pavel Fajfr: První impulz pro založení vlastní praxe přišel téměř před 4 lety na společné dovolené. Poté jsme postupně pracovali na zakázkách a architektonických soutěžích ve společném sdružení architektů. Společné projekty přinesly nejen zábavnou a zajímavou práci, ale také několik soutěžních odměn. Tyto dílčí úspěchy a týmová souhra nás vedla k založení ateliéru Boele.

Co byl prvotní impulz pro založení další pobočky v Londýně?

Petr Šuma: Každý z nás jsme po škole šli trochu jinou trajektorií – zatímco Pavel vyhrál těsně po škole velkou soutěž v ČR, mě už během studia lákalo pracovat na velkých zahraničních projektech, získat zkušenosti s praxí mimo ČR. V roce 2015, v době dokončení diplomové práce, pro mě nebylo lepší místo v Evropě než Londýn; v té době byl na úplném vrcholu stavebního boomu. Od té doby působím v Londýně, přičemž založení pobočky na moje zdejší působení přirozeně navazuje.

Co nového vás zahraničí naučilo?

Pavel Fajfr: Spolupráce s jakýmkoli novým partnerem je cenná nehledě na hranice. Diverzita týmu každý projekt obohatí. Nicméně spolupráce se zahraničními ateliéry, či jednotlivci dokáže tuto diverzitu vynásobit. Osobně mě tyto zkušenosti naučily otevřenosti všem podnětům a nápadům a jejich postupnému rozvíjení a prověřování.

Petr Šuma: Přesně tak. Na projektech, které řešíme v rámci našeho týmu Boele i na spolupracích s dalšími zahraničními partnery, se ukazuje, že různých pohledů na stejný problém není nikdy dost. I díky těmto spolupracím jsme pak schopni přijít s velmi originálními a osobitými řešeními.

Co byste poradili současným architektům, kteří chtějí expandovat do zahraničí?

Petr Šuma: Nebát se a jít do toho. České architektonicko-technické vzdělání je na skvělé úrovni, nemáme se za co stydět a zkušenosti, které architekti k tomu můžou přidat na praxi u zahraničích firem a studií se dají v ČR jen těžko získat. Naopak se ukazuje, že zkušenosti ze zahraničí jsou v tuto chvíli v ČR velmi ceněné tím, jak tuzemské projekty začínají být čím dál tím víc ambiciózní.

Knihovna 21. století

Po letech chátrání se městské lázně v Chomutově dočkaly pozornosti. V minulém roce chomutovské zastupitelstvo vyhlásilo otevřenou soutěž na jejich proměnu v kulturně vzdělávací a komunitní prostor, jehož dominantou bude nová knihovna. Lázně, které se po 32 letech fungování uzavřely, tak konečně dostanou novou podobu. Vítězný návrh ateliéru Boele zachovává kvality původní brutalistní architektury a současně ji doplňuje o současné architektonické prvky.

Letos jste se umístili na 1. místě v soutěži na novou knihovnu v bývalých lázních v Chomutově, co vás na tomto tématu nejvíce zaujalo?

Pavel Fajfr: V jednom slově řečeno „konverze“. Naším společným cílem je navrhovat nadčasovou architekturu. Příležitost obnovy tohoto opuštěného objektu jsme viděli jako skvělou výzvou nejen pro nás, ale i pro město Chomutov. Stávající budova lázní je navíc velmi zdařilým architektonickým dílem, to projektu přináší další kvalitu, již zachováváme a doplňujeme o vestavbu knihovny.

Petr Šuma: Zaujal nás velmi zodpovědný i zdravě ambiciózní přístup zadavatele. Konverzi a znovuvyužití objektů vidíme jako velké téma následujících let.

Proč jste se rozhodli pro zachování bazénu a skokanských můstků?

Pavel Fajfr: V návrhu konverze pracujeme s původními specifiky budovy, její konstrukcí, výrazem a prostory. Snažíme se konkretizovat to, co je v budově ikonické a co lze upravit. Právě bazénová hala je naprosto unikátním prostorem, kolem kterého se vše odehrává. Věříme, že jeho zachování a nové využití je tím správným krokem, jak budovu přestavět udržitelně bez odstranění její původní architektonické myšlenky.

Petr Šuma: Jde o určité vrstvení přístupů. Zachování těchto odkazů (skokanské můstky nebo původní umělecká díla) je výrazem určité úcty k předchozí vrstvě. Naší hlavní prací je zkombinovat tyto prvky se současným architektonickým myšlením a s novými požadavky klienta na využití budovy.

Jaká je největší přednost knihovny?

Pavel Fajfr: Flexibilita a vzdušnost volného výběru knih bude pro budoucí návštěvníky jistě něčím novým. Flexibility jsme dosáhli naším návrhem montované dřevěné vestavby, vzdušnost prostorů pak nabízí samotná bazénová hala, kterou jsme zachovali, a věřím, že nová knihovna poskytne prostor nejen pro vypůjčení knih, ale také k jejich četbě a studiu v příjemném prostředí.

Petr Šuma: Největší předností bude bezesporu ikonický prostor vysoké haly plaveckého bazénu s výhledy na přilehlý park a s vloženou novou dřevěnou vestavbou. Pohledy na tento prostor, z doby největší slávy městských lázní, jsou dodnes zaryty v paměti obyvatel Chomutova a každý, s kým jsme zatím ve městě mluvili, na to vzpomíná. Těšíme se, že tuto nezaměnitelnou atmosféru pro obyvatele Chomutova obnovíme.

Ovlivnilo vás zahraničí při navrhování knihovny?

Petr Šuma: Samozřejmě. Jednak jsme v rámci přípravy soutěžního návrhu studovali zahraniční příklady úspěšných knihoven (nejen anglických)… Ale také se na přípravě soutěžního návrhu podílel tým v Londýně.

Lávka v Sofii

V mezinárodní anonymní soutěži na lávku pro pěší v bulharské Sofii vyhráli Boele architekti společně s berlínskou kanceláří BuroHappold a uspěli tak v konkurenci s dalšími 21 týmy z celé Evropy. Vítězný návrh propojuje dvě části sofijského Jižního parku, které jsou v současné době rozdělené frekventovanou ulicí Biala Čerkva.

Elegantní lávka vytváří nerušené pěší a cyklistické propojení bez toho, aniž by výrazně zasahovala do fauny a flóry parku. Díky tomu může navrhovaný obloukový most nabídnout nový prožitek chodcům – v nejvyšších částech mostu čeká na procházející úchvatný pohled mezi korunami stromů, otevírající jedinečné výhledy na park a impozantní horu Vitoša poblíž Sofie.

Jaká byla omezení při navrhování lávky v Sofii, Bulharsku?

Petr Šuma: Soutěž byla vyhlášena s cílem najít nejvhodnější způsob, jak propojit dvě části sofijského Jižního parku, které v současnosti rozděluje frekventovaná ulice Biala Čerkva. Takže kromě technických omezení souvisejících s komunikací, například potřebné sklony, či potřebné světlé výšky nad silnicí jsme řešili především to, jak nejcitlivěji vstoupit do tohoto území. Zajistit tak co nejmenší dopad na biologicky nejrozmanitější a nejoblíbenější část Jižního parku. A to nejen finálním tvarem lávky, který se vyhýbá vzrostlým stromům, ale také i konstrukčním systémem či postupem výstavby, které jsou navrženy s cílem být co nejšetrnější ke svému okolí.

Lávka bude tvořená lepenými dřevěnými profily, uvažovali jste i o jiném materiálu?

Petr Šuma: Rozhodnutí, že použijeme dřevěný konstrukční systém byl jednak kvůli nižší uhlíkové stopě, ale také právě z důvodu velmi lehkého materiálu. Jednodušší manipulace během výstavby díky tomu v rámci řešené části parku nebude vyžadovat těžkou mechanizaci pro instalaci.

Jak probíhala spolupráce s berlínskou firmou BuroHappold?

Petr Šuma: Naprosto skvěle! S hlavní mostní inženýrkou projektu, Julií Karasinskou, se známe již mnoho let. Je vždy radost s ní a jejím týmem spolupracovat. Projektů jsme spolu zpracovávali už víc a lávka do Sofie určitě není náš poslední společný projekt.

Boele architects

Boele architekti je kreativní studio založené v Praze a Londýně, působící na poli architektury a urbanismu. Jejich projekty zahrnují všechna měřítka a typologie – od menších rezidenčních objektů, až po rozsáhlé komplexy staveb a přestavby územních celků. Jejich společnou filozofií je posouvání hranic v oblasti architektury, designu, udržitelnosti, flexibility i sociální stránky v projektování.

Mladý tým architektů působí v Praze pod vedením Ing. arch. Pavla Fajfra s mnohaletou zkušeností z architektury na českém trhu (DL studio, ateliér rala, studio RA15). A pod vedením Ing. arch. Petra Šumy s bohatými zkušenostmi v zahraničních ateliérech (Gensler-London, Wilkinson Eyre Architects, William Matthews Associates).

 

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se
NAHORU