Markéta Kinterová se věnuje médiu fotografie z vícero různých pozic. Má za sebou řadu samostatných i skupinových výstav. Od roku 2016 vede ateliér dokumentární fotografie na FAMU. Je šéfredaktorkou časopisu Fotograf a uměleckou ředitelkou stejnojmenného spolku, který provozuje Fotograf Gallery a Fotograf Festival. Letos spoluzaložila Fotograf Contemporary, kde zajišťuje odborný dohled a vytváří portfolio zastupovaných umělců a umělkyň.
Daniela Kozáková je advokátka, specializuje se na právní služby týkající se investic do umění a sběratelství (art law) a oblasti památkové péče. Daniela je členkou mezinárodní organizace PAIAM (Professional Advisors to the International Art Market) sdružující významné osobnosti v oblasti nezávislého poradenství na globálním trhu s uměním.
Daniela vede s Markétou rozhovor na téma Jak sbírat uměleckou fotografii? Fotografie by neměla být pro sběratele umění opomíjenou součástí. „Fotografie je něčím, co nás obklopuje, co zachycuje náš život i jeho fragmenty, je výsekem odrazu skutečnosti. Fotografie je jakousi zkratkou, univerzálním jazykem a zejména obrovským fenoménem, který je snadné sdílet.“
Fotografie jako výtvarný artefakt
Markéto, mnoho let stojíš ve vedení Fotograf Festivalu, Fotograf Gallery a loni jste oslavili výročí Fotograf Magazínu. Nově jsi založila Fotograf Contemporary, což je platforma pro současnou fotografii zprostředkovávající prodej děl renomovaných umělců a umělkyň přehledným způsobem on-line. Proč je dnes vhodná příležitost věnovat se sbírání umělecké fotografie?
Fenomén sběratelství umělecké fotografie má v českém prostředí oproti tomu zahraničnímu značné zpoždění. Sběratelé umění v ČR si fotku ještě příliš neosvojili. Jedním z důvodů může být obava z její snadné reprodukovatelnosti nebo mylný dojem, že má nižší kredit než jiné výtvarné artefakty typu malby, kresby, soch apod. Nicméně je třeba si uvědomit, že v rámci přístupu jak odborné, tak laické veřejnosti, měly tento neprávem nižší statut dříve např. kresba, grafika a i design, který u nás zažívá boom v posledních dvou dekádách. Je zřejmé, že nyní je na vzestupu právě fotografie.
U začínajících sběratelů dle mé zkušenosti převládá preference malby před dalšími formami. Proč by se tedy měli i tito sběratelé zaměřit na fotografii?
Fotografie je za posledních třicet let enormně sílící médium. Je něčím, co nás obklopuje, co zachycuje náš život i jeho fragmenty, je výsekem odrazu skutečnosti. Fotografie je jakousi zkratkou, univerzálním jazykem a zejména obrovským fenoménem, který je snadné sdílet. Sociální sítě jsou dnes primárně postaveny na fotografiích. Ve světě sdělení a komunikace jsou základním prvkem, který je srozumitelný, často bez ohledu na znalost kontextu, stejného jazyka či kultury.
Trendy v umělecké fotografii
Projevují se v umělecké fotografii nějaké aktuální trendy, které by mohl vzít sběratel do úvahy při výběru díla?
Hlavním trendem je v dnešní době různorodost. Každý umělec představuje osobité vidění, svůj vlastní plán a vizuální jazyk. Snahou je, co největší diverzifikace. Jisté trendy se pak dají vystopovat v postprodukci, kdy se fotografie stává součástí koláží a jiných uměleckých děl anebo opouští obvyklý dvourozměrný formát a stává se prostorovým objektem. V posledních letech je na vzestupu rovněž abstraktní fotografie. Její přitažlivost tkví v tom, že ji není nutno vnímat až tak racionálně, ale naopak pocitově, kdy si každý může sám dosadit, co daný motiv evokuje.
Umění je dnes skloňováno i jako investiční aktivum, jak si v tomto směru stojí současná umělecká fotografie?
Je to tak, že fotografie skýtá investiční možnosti, nákup renomovaných tvůrců či vycházejících hvězd fotografické scény je nyní stále finančně zajímavý a v blízké budoucnosti vzhledem k aktuálnímu vývoji na trzích s uměním lze očekávat jeho další růst, v tomto ohledu však velmi závisí na správném výběru, a to jak autora, tak konkrétního fotografického díla. V případě úvahy o nákupu fotografie jako investičního aktiva je zapotřebí se předem poradit i s odborníkem na fotografii a trh s fotografií.
Od jakých částek si mohu vytvářet sbírku umělecké fotografie?
Výhodou nákupu umělecké fotografie je její nižší cena v porovnání s malbou či sochou a dále také její sériovost. Není to ale tak, že by fotografie neměla svou zaručenou hodnotu, naopak. Ceny fotografií na trhu s uměním jsou stále na vzestupu. Cenové hladiny u začínajících autorů a autorek nejmladší generace se pohybují aktuálně kolem deseti tisíc korun, u renomovaných tvůrců a tvůrkyň mohou být ceny i o řád vyšší. A skrze nástroje jako je vydávání děl v limitovaných a certifikovaných edicích se fotografie stává dostupnou širšímu okruhu zájemců, aniž by ztrácela na své kvalitě.
Cena umělecké fotografie
Jaké faktory určují cenu umělecké fotografie?
Je to mimo jiné otázka renomé konkrétního tvůrce, estetická kvalita vybrané fotografie a dále její formát a počet kusů v edici nebo také adjustace.
Měla bys doporučení, které fotografy a fotografky se vyplatí sledovat?
Určitě se vyplatí sledovat autory a autorky, kteří vystavují v renomovaných institucích, což lze vysledovat podle jejich životopisu. A dále doporučím sledovat také periodika, například Fotograf Magazín, jehož jsem šéfredaktorkou (smích). Je potřeba se orientovat i v tom, jaká je umělecký dosah jednotlivých výstav a soutěží, a proto je důležité se svěřit péči zavedené galerie nebo sledovat vybrané fotografy a fotografky v širším kontextu.
A na závěr – měla bys tip, pro někoho, kdo se zatím ještě úplně nezorientoval, kde začít?
Samozřejmě. Ve Fotograf Contemporary nabízíme řadu možností – od setkávání se nad fotografií a seznamování se s uměleckým prostředím a trhem okolo ní až po možnost pořídit si například kolekci pěti fotografií ve speciálním sběratelském boxu, kterou nazýváme Exkluzivní edicí. Krom jiného je opatřena také certifikátem pravosti stvrzeným podpisy autorů, čímž je zaručeno, že nevznikne více kopií, než je počet výtisků v rámci edice. Začít se dá mnoha způsoby a na blogu našeho webu jich najdete ještě mnohem víc.
