Historie bratislavského architektonického ateliéru GRAU Architects sahá až roku 2014. Tvoří ho tým mladých architektů, které v současnosti vedou Andrej Olah a Filip Marčák. Za necelých 10 let si stačili vybudovat svérázný vizuální jazyk plný lokálních barev a neonů, který nezůstal bez povšimnutí a hned v roce 2016 získali ocenění CE·ZA·AR za obchod slávica. Jsou také nositeli cen BIG SEE AWARD za realizaci optiky ZITA a sítě bister SOHO.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že se ateliér věnuje především navrhování komerčních prostor, jeho repertoár zahrnuje i veřejné stavby, rodinné domy, kanceláře, veřejné prostory, architekturu výstav a festivalů.
„Pracujeme v kontextu a s kontextem, klademe důraz na celkové působení realizace a propojení interiérů s exteriérem,“ popisují sami sebe architekti.
Zajímá Vás, jak v GRAU přistupují k výběru materiálů a barev pro své realizace, co znamená jejich prohlášení, že pracují v kontextu a s kontextem, jakou roli pro ně hraje umělé světlo, nebo co aktuálně připravují?
Poslechněte další díl podcastové série MINIMALIST(K)A.
Výhled, zvuk, pohyb, čaj
Jak je vidět, tvorba ateliéru je velmi široká, což dokládá i jejich nejnovější realizace nazvaná Tea House. Dřevěný pavilonek stojící na hrázi přehrady v Českém Těšíně vznikl v rámci mezinárodního workshopu Mood for Wood. Desetidenní workshop, který vedou architekti z cca pěti přizvaných ateliérů, ve spolupráci se studenty navrhnou, technicky nakreslí a nakonec postaví vlastní stavbu ze dřeva. Jedná se o velmi rychlou akci, která ukazuje studentům i vedoucím architektům nové možnosti a poskytuje jim možnost vymanění se z typicky dlouhého procesu navrhování. Cílem letošního ročníku bylo vytvořit sérii uměleckých instalací podél řeky a tím i zážitkovou trasu.
Projektem efemérní architektury, který v GRAU spolu se studenty vymysleli, je pavilon pro čajové ceremoniály, do kterého se vejde 6 osob. Pavilon silně pracuje s čínskými pravidly čajové ceremonie, např. s rovností všech zúčastněných. Ta je reprezentována nízko posazeným dřevěným trámkem konstrukce. Všichni bez rozdílu se tak při vstupu do pavilonu musí sehnout, aby mohli vejít.
Monochromatičnost i lokální syté barvy
Při prohlížení realizací ateliéru si nelze nevšimnout rozdílného používání barev v komerčních prostorách, které bývají spíše monochromatické, a bytových interiérech, kde poutají pozornost konkrétní výrazně barevné prvky jako žlutá skříňka, červený stůl, modrá kuchyňská linka či schody. „U všech projektů klíčová kompozice, přičemž barvu vnímáme jako objekt a strukturu,“ dodává Andrej s Matejem.
Veřejné, obchodní prostory architekti ladili neutrálně, aby vynikl produkt, který často bývá barevný a vizuálně zajímavý. Proto je i interiér optiky ZITA laděný do bíla a béžova, aby brýlové obruby vynikly a dostaly se co nejvíce do popředí. Důležitost interiérového designu spočívá v jeho zapamatovatelnosti. Ale jeho cílem je především umocnit dojem z prezentovaného produktu.
Interiéry musí snést zanesení věcmi
„U realizací je důležitá atmosféra, která ale není samoúčelná,“ otevírají další téma architekti. U bytových interiérů jde o navození podprahového pocitu domáckosti, přívětivosti. Neexistuje zadání bez limitů. Podstatné je se s klienty spřátelit, poznat je a pochopit, co od bytu potřebují. Vytvoření individualizovaného prostoru pro konkrétního klienta oproti obchodním prostorám, které musí působit lákavě pokud možno pro všechny.
Důležité je i to, aby interiér zvládl „zanesení“ vlastními věcmi majitele, jako je to vidět například na fotografiích apartmánu d. Existují dva typy lidí: ti, kteří mají rádi věci uklizené ve skříních, a potom lidé, kteří mají věci rádi rozložené. Pro focení se interiér vždycky trochu vyčistí, ale ty věci, které se v něm při běžném používání objeví, vlastně ničemu nevadí – interiér nekazí, naopak ho doplňují. Je to dané tím, že se v prostoru lidem dobře žije.
