V Praze nenajdete mnoho takových pozemků, jako je ostroh nad vltavským údolím na Babě. Architekt Radan Hubička tady se svým týmem navrhl velkorysou vilu.
Lokalita
Sídliště Baba je prvorepubliková funkcionalistická vilová kolonie. Byla vystavěna na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století na jihovýchodní části ostrohu Baba v pražských Dejvicích. Patří mezi šest evropských kolonií moderního bydlení vzniklých z iniciativy Werkbundu, svazu německých umělců, jejichž osady byly propagací moderní funkcionalistické výstavby, jež měla být dostupná širším vrstvám společnosti. Budování osady bylo financováno samotnými stavebníky, díky čemuž vznikly individualiované domy postavené na míru soukromému investorovi. Z funkcionalistických osad patří Baba k nejzachovalejším. Obdobné vídeňské a německé kolonie byly poškozeny za 2. světové války. Osada je od roku 1993 městskou památkovou zónou.
V roce 2020 získala společně s dalšími funkcionalistickými koloniemi Werkbundu značku Evropské dědictví (European Heritage Label). Architekt Radan Hubička svým návrhem rodinného domu navazuje na funkcionalistické domy ze třicátých let. Soudobým výrazem a precizním provedením, které charakterizuje Hubičkovu celoživotní tvorbu, se vila na ostrohu Baby řadí mezi nejzajímavější pražské realizace posledních let.
Na hraně
Na pozemku s nádherným výhledem na Prahu vyrostl dům, který jasně odkazuje na okolní funkcionalistickou zástavbu slavné osady. Vila s třemi podlažími (jedním podzemním a dvěma nadzemními) má na střeše sluneční terasu, jasným odkazem na funkcionalistickou, nautickou estetiku. Dalším odkazem na tradici funkcionalismu je pak „kapitánský můstek“ s kulatým okénkem do uliční fasády.
Otevřené výhledy
Prostorový koncept domu je v maximální míře podřízený výhledům na Prahu. Dům má bohaté prosklení jak v obytném prostoru, tak ložnicích. Hlavní obytný prostor pak rámuje oblá linka nároží s monumentálním, jihozápadním výhledem do vltavského údolí. Na druhou stranu, směrem do ulice, je dům záměrně strohý a uzavřený. Uliční část domu má v několika hmotách členěnou bílou fasádu, která skrývá jak průhled do vnitřního atria, tak podél domu v 1. NP obíhající terasu se schodištěm.
Rafinovaná práce s hmotami a kontrasty mezi „otevřeným“ a “uzavřeným“ prostorem dávají domu vnitřní dynamiku a modelují architektonický záměr vytvořit obytnou uměleckou galerii. Vnitřní prostor je pečlivě chráněn bílou uliční fasádou, na druhé straně je pak velkorysým prosklením a terasou v 2. NP podtržený výjimečný výhled do vltavského údolí.
Vnitřní dispozice
Ve vnitřní dispozici architekt pracoval s průběžnou chodbou, která prochází napříč celým půdorysem: na ni jsou napojeny jak hlavní obytné prostory, tak na druhé straně obslužné místnosti. Průběžná chodba vede přes celou délku domu, v podstatě od jedné hrany pozemku k druhému. Jasně čitelný půdorys dává rodině majitelů dostatek soukromí a zároveň graduje velkou střešní terasou, která se doslova vznáší nad Prahou.
Interiéry & umění
V prostorách několikapatrové vily je řada ploch, kde mají majitelé vystavená umělecká díla ze své sbírky. Architektův záměr byl dát vyznít uměleckým předmětům majitelů. V prostoru najdeme i mramorové stély – oblíbený prvek Radana Hubičky. Socha ve vnitřním atriu s bazénem je pak jasným odkazem na Miesův Barcelona pavilon (1929) s plastikou ženy. Architekt Radan Hubička ve vnitřním atriu pracuje s přirozeným světlem, které dopadá na vodní hladinu a mění náladu atria podle denní či noční doby. „Myslím, že celá realizace dobře dopadla a dům má vše, co majitelé pro pohodlný život chtěli. Při realizaci jsme nemuseli dělat prakticky žádný kompromis,“ komentuje architekt Radan Hubička výsledek pětileté práce, na níž se podíleli ti nejlepší čeští řemeslníci. Kromě interiérového čalounění alcantarou je v domě řada precizně provedených detailů a rafinovaně umístěných uměleckých děl.
Do podzemního parkingu se vjíždí z jihozápadní části ve spodní hraně domu, pod úrovní terénu. Pemrlovaná betonová zídka je přerušena kovovou „žiletkou“ brány, která se elegantně zařezává do minimalistické zdi. Prvek nautického okénka se opakuje také v jemné, gradující mřížce nízkého plotu. Dům má v podzemí parkování pro několik vozů a posilovnu, naopak chybí bazén, protože majitelé svůj čas tráví v jižní Evropě v letním domě.
Použité technologie a materiály
pemrlovaný beton, interiérové obklady alcanatara, pohledové betony, žula, mramor, tepelné čerpadlo, podlahová vytápění v celém domě
Vila Baba
Autor: Ing. arch. Radan Hubička / Architektonický atelier Radana Hubičky (AARH)
Spolupráce: Ing. arch. Martina Komendová
Zastavěná plocha: 660 m2 + terasy a atria: 316 m2
Plocha pozemku: 990 m2
Rok dokončení: 2023
Foto: Alex Shoots Buildings
Profil
Architektonický atelier Radana Hubičky (AARH) se zaměřuje na všechny oblasti architektonického a urbanistického navrhování a to ve všech projekčních stupních – od studie až po prováděcí projekt včetně autorských dozorů. Nejznámější je v oblasti navrhování obytných budov a luxusních privátních rezidencí. V této oblasti má největší řadu realizací. Průlomem byl rok 2005, kdy AARH vyhrál vyzvanou soutěž na výstavbu areálu CITY EPOQUE v pražské čtvrti Pankrác. Jedná se o stavbu 4-hvězdičkového hotelu sítě SHERATON a luxusní rezidenční budovy V Tower, která je nejvyšší obytnou stavbou v České republice. AARH spolupracuje s nejvýznamnějšími developerskými a investičními společnostmi a největšími stavebními firmami v republice. Zároveň pracuje pro české Ministerstvo kultury a Ministerstvo zahraničních věcí.
Na AARH se rovněž obrací česká privátní klientela, které imponují velkorysá řešení a nebývale velká pozornost k detailu a materiálovému pojetí. AARH je znám jako ateliér s komplexním přístupem k řešení architektonických úkolů. Do svých projektů aplikuje inovativní projekční postupy s výrazným zaměřením na detail a jeho dokonalé provedení. Architektonické práce AARH jsou publikovány v českých i zahraničních časopisech a knihách o architektuře. Za své dílo obdržel mnoho ocenění, včetně nominace na evropskou cenu Mies van der Rohe (2007). Atelier AARH založil Radan Hubička v roce 1995, od té doby soustavně rozšiřuje svůj tým architektů a profesních odborníků. Ing. arch. Peter Suďa (nar. 1976) působí v AARH od roku 2002. Od roku 2009 je partnerem společnosti s kompetencemi manažera projektů. Dalším partnerem ateliéru je Ing. arch. Robert Hubička.
Ing. arch. Radan Hubička
Autorizovaný architekt, člen České komory architektů
1980-1985 ČVUT Praha, Fakulta architektury
1985-1989 Ateliér C 12, Krajský projektový ústav Praha
1989 Stáž ve studiu CBC Paříž
1990 Architektonické studio Tadeusz Spychala, Vídeň
1990-1994 Architektonické studio Boris Podrecca, Vídeň
1994 Založil svoji vlastní kancelář Architektonický ateliér Radan Hubička (AARH), partnery společnosti jsou Ing. arch. Peter Suďa a Ing. arch. Robert Hubička
Ocenění
Bytový areál XY: nominace na evropskou cenu Mies van der Rohe, 2007
Administrativní budova LINE Vítězné náměstí: Stavba roku, Cena za nejlepší architektonický projekt, 2013
Rezidenční výšková budova V Tower: nejlepší budova v kategorii High Rise Architecture – International Property Awards
Administrativní budova rekonstrukce / dostavba Hybernská 1: Stavba roku 2021 a vítěz v kategorii Veřejná architektura Big See Architecture Award, 2022
Osada Baba: historie výjimečné lokality
Prvorepubliková funkcionalistická vilová kolonie na jihovýchodní části ostrohu Baba v pražských Dejvicích byla vystavěna jako jedna ze šesti evropských kolonií moderního bydlení, které vznikaly z iniciativy Werkbundu na konci 20. a začátku 30. let 20. století. Tyto kolonie měly propagovat moderní funkcionalistickou výstavbu, finančně dostupnou pro široké vrstvy. Osada Baba je jako jediná z kolonií složena pouze z individuálních domů postavených na míru investorovi. V rámci funkcionalistických kolonií je Baba jednou z nejdochovalejších, protože obdobné výstavby ve Vídni a v Německu byly během 2. světové války poškozeny. Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou, v roce 2020 byla oceněna, spolu s dalšími evropskými funkcionalistickými celky značkou Evropské dědictví.
Příprava výstavby
Poté, co proběhly výstavy moderní architektury ve Stuttgartu v roce 1927 a Brně 1928, bylo rozhodnuto uspořádat podobnou výstavu moderního bydlení také v Praze. Soutěž byla vyhlášena 16. prosince 1929. Mělo se jednat o minimalistické domy postavené v řadách podle ulice. V roce 1932 koupil Svaz československého díla tříhektarový pozemek mezi Fišerkou a zříceninou Baba, který byl v otevřeném prostoru a měl výhled na Prahu. Projektant urbanistického plánu osady Pavel Janák, předseda Svazu československého díla, do původního zastavovacího plánu vložil další ulici, získal tak menší podélné parcely a prosadil šachovnicový způsob zastavění. Pavlu Janákovi ovšem trvalo tři roky, než se mu povedlo prosadit změny na pražském magistrátu. Do konce roku 1928 byl schválen název Osada Baba a byly vypracovány podmínky pro stavebníky a projekty, dohodnut způsob organizace a schválen rozpočet. V roce 1929 byly plány na výstavbu osady zveřejněny v časopise Výtvarné snahy a zájem o účast v projektu předčil očekávání. Nový regulační plán byl nakonec schválen ministerstvem veřejných prací až v roce 1931.
Výstavba 33 rodinných domů
Všechny funkcionalistické domy měly plochou střechu, často s terasou s výhledem na Prahu. Nakonec nebyl žádný z vítězných návrhů soutěže realizován. Stavitelé zavrhli některé původní představy architektů, vstoupili do projektu a v některých případech si také vyměnili pozemky. Plány vznikaly v letech 1928–1932 a výstavba byla zahájena 25. 4. 1932. Výstavba 33 rodinných domků měla být podle zásad zdravého bydlení. Celá kolonie je dílem několika architektů, kteří byli omezeni jen rámcovými požadavky. Tato kritéria měla omezit především výškové proporce budov a uvolnit dostatečný prostor pro plochy zeleně. Pavlu Janákovi na Babě velice záleželo i proto, že si ji vybral jako místo pro svůj rodinný dům. Řešení zahrady svého vlastního domu ovšem svěřil do rukou architekta Ot. Fierlingra, který s Janákem spolupracoval na celém konceptu zeleně na Babě.
