Národní kulturní památka Automatické mlýny je jednou z prvních staveb architekta Josefa Gočára. Monumentální mlýnskou budovu na břehu Chrudimky v centru Pardubic navrhl Gočár roku 1909 pro podnikatele bratry Winternitzovy. V roce 1924 byl komplex rozšířen o obilné silo, jehož konverzí se architekti zabývali. Automatické mlýny fungovaly nepřetržitě více než 100 let, a to do roku 2013. Od roku 2016 prochází mlýnský brownfield díky iniciativě Nadace Automatické mlýny proměnou na kulturně-společenskou městskou čtvrť.
Areál Mlýnů tvoří dohromady více budov a institucí (krajská Gočárova galerie, městská galerie Gampa, centrální dílny pro školy Sféra, Infocentrum a Silo), propojené cihelným kobercem a nepochybně i zvláštním napětím mezi nimi. Každý z autorů uchopil svou stavbu jinak. Všechny budovy se tím ale vzájemně posilují a díky tomu vytvářejí živou část města. Na celku se podíleli výborní architekti Zdeněk Balík, Jan Šépka, Petr Všetečka a investor Lukáš Smetana.
Hlavní náplní konverze Sila se stala společenská funkce, která po sto letech nahradila funkci průmyslovou. Ve víceúčelovém horním sále se konají divadla, přednášky, koncerty, společenské akce. Střešní terasa s barem nabízí novou vyhlídku na město. Ve zpřístupněných obilných násypkách je výstavní prostor a parter sila je krytým veřejným prostorem. Suterén s veřejnými toaletami zajišťuje zázemí pro celé nové náměstí.
Dům-stroj
Tento dům-stroj měl tři základní části: mlynářskou technologii (firma Prokop a synové), skeletovou konstrukci (dílo stavitele Pollerta) a vnější plášť (architekt Josef Gočár). Právě díky Josefu Gočárovi, který se stane patrně největším českým architektem 20. století, nejsou mlýny od samého počátku vnímány čistě jako průmyslová stavba. Mají v sobě tajuplnost stroje ukrytého v pevnosti. Ani obilné silo, přistavěné k mlýnici v roce 1924, není jednoznačně uchopitelné.
Úvahy o hlavním vstupu vedly k rozhodnutí odtajnit, aktivovat parter z obou bočních stran a vytvořit pod zásobníky volně přístupný veřejný prostor. Myšlenka otevření budovy do náměstí šla ruku v ruce s celkovým otevřením areálu městu po více než sto letech. Otevření bran, otevření parteru. Otevřeli jsme i cihelný sokl velkým otvorem, který byl doposud tajemně uzavřený. Odkryté zásobníky obilí daly krytému prostoru atmosféru. Ze strany mezi mlýny a silem se nachází parter, propojený v místech původních dveří. Z druhé strany najdete sokl naopak široce prolomen novým otvorem.
Stejně jako v minulosti silo dnes propojuje jedno komunikační jádro. Hlavní změnou je vložení sálu do bývalého technologického prostoru v šestém podlaží. Zde má výsostnou polohu nad celým areálem. Společně se sálem je bezbariérově zpřístupněna i střecha objektu.
Pro silo a jeho technologii je typická vertikalita, vertikální pohyb. Sklobetonové podlahy v parteru a sálu vytvářejí pro světlo dráhu přes všechna podlaží až do suterénu. Suterén byl vyhlouben mezi masivními sloupy a slouží jako zázemí. Podzemní prostory – téměř podsvětí – mohly vzniknout díky tomu, že sloupy jsou založeny hlouběji, než jsme v průzkumech předpokládali. Nově je zpřístupněn i vnitřek zásobníků na obilí v úrovni druhého podlaží. Zde je vidět samotná podstata sila.
Interiéry
Úpravy interiéru jsou civilní, barvy a cihly jsou přenechány fasádám, vnitřek je tlumený, rejstřík materiálů standardní a jde cestou nekontrastního doplňování starého. Původní povrchy jsou ponechány včetně patiny, různých odvrtů a šrámů po vybouraných příčkách.
Zjednodušeně lze říci, že snahou je rozvinout dům v jeho racionalitě i monumentalitě.
Studio Prokš Přikryl architekti
Autoři: Ing. arch. Martin Prokš, Ing. arch. MgA. Marek Přikryl / www.proksprikryl.cz
Klient: Nadace Automatické mlýny / Ing. arch. Lukáš Smetana, Mgr. Mariana Smetanová
Adresa: Automatické mlýny 1963, 530 03 Pardubice
Rok dokončení: 2023
Zastavěná plocha: 357 m²
Hrubá podlahová plocha: 1848 m²
Užitná plocha: 1131 m²
Fotografie: Petr Polák, petrpolakstudio.cz
Stavební část: Ing. Jan Kolář
Betonové konstrukce: MDS Projekt
Ocelové konstrukce: STA-CON
Požární řešení: Projekty PO
Vzduchotechnika: Mikroklima
Zdravotechnika: MK Profi
Elektroinstalace: Miroslav Bouček
Akustika, A/V média: SONING
Osvětlení: Ladislav Tikovský [AST]
Měření a regulace: TECONT
Výtah: TRAMONTÁŽ
Geotermální vrty: GEROTOP
Tepelná technika, vytápění: Jiří Vik
Grafický systém: Richard Wilde [publikum.design]
Hlavní dodavatel: STAKO Hradec Králové
