Změní se aukční domy?

Od umění k luxusu

aukční domy archizoom

Aukční domy, navzdory všeobecné představě, neprodávají jen drahé obrazy. Čím dál častěji se ubírají cestou prodeje luxusního zboží jako jsou kabelky, hodinky, nebo dekorace.

Kabelky místo Picassa

Tradiční business model aukčních domů pocházející z 18.století ze své podstaty nemůže v našem století obstát. Největší a nejnovějším zlomem je akvizice druhého největšího aukčního domu na světě Sotheby’s. Ten zakoupil podnikatel a sběratel umění Patrick Drahi. Sotheby’s se tak vrací ze světa burzy a akcií do soukromého vlastnictví. Drahi je majitelem mediální skupiny Altice a očekává se, že do oboru vnese 21.století. Jeho prvním krokem byla restrukturalizace Sotheby’s na dvě divize: „Fine Arts“ a „Luxury, Art and Objects“. Divize s osobním luxusním zbožím jako jsou hodinky, víno, klenoty, kabelky, design 20.století, či asijské umění byla označena jako klíčová oblast růstu v obchodu s uměním. Například prodej vín jen v letech 2017 a 2018 Sotheby’s vynesl 118 milionů dolarů.

Čas na změnu?

Výnosy z aukce tradičního umění se snižují. Mezi lety 2013-2018 vzrostl počet dolarových milionářů o třetinu, prodeje ovšem klesly z 29,9 biliónů dolarů v roce 2013 na 29,1 biliónů v roce 2018. Oproti tomu prodeje osobního luxusního zboží ve stejném období vzrostly z 212 biliónu eur na 260. Důraz na luxusní zboží tak dává smysl. Aukční domy nejspíše budou muset začít přemýšlet o světě prodeje umění jinak. Prodej Rembrandta za několik stovek milionů dolarů se nejspíše dostane na titulní stranu novin, ale aukční síni příliš zisku nepřinese. Z dražených položek, jejichž hodnota je nižší než 11 miliónů korun totiž aukční dům dostává poplatky jak od kupce, tak i prodejce. Prodej cenově nižších položek je tak velmi lukrativní.

Kromě většího důrazu na luxusní zboží se ovšem musí rozvinout i prodejní kanály, a to zejména e-commerce. Podobnou strategii jako Sotheby’s používá i jeho největší konkurent Christie’s. Ti patří do skupiny Kering, stejně jako značky Yves Saint Laurent nebo Gucci. V Christie’s se posledních 10 let intenzivně věnovali rozvoji výhradně online aukcí luxusního zboží jako kabelky, hodinky či klenoty a expanzi trhu do Asie. V roce 2017 tak vydražili kabelku Hermes Birkin za rekordních 380 tisíc dolarů (8,6 miliónů korun).

Konzervativní cílová skupina

Pokud uvažujeme o technologické revoluci ve světě obchodu s uměním, vyvstává velká otázka. Je cílová skupina kupců luxusního zboží a umění připravena nakupovat online? Obecně se dá říct, že se jedná o velice konzervativní odvětví a vše se mění jen opravdu pomalu. Online aukce sice snižují náklady (například se nemusí tisknout katalogy) a mají vyšší zisky než živé aukce, ale i tak vyžadují hodně lidské síly. Stále jsou potřeba znalci k ocenění a nově aukční domy potřebují IT a marketingové firmy, které se jim o online aukce postarají.

Nekupovat zajíce v pytli

Jednou z největších bariér online prodeje umění je stále touha vidět objekt na vlastní oči, a to zejména u starších klientů, či hodnotnějšího zboží. I to se ale s časem mění, například telefonní transakce jsou dnes nedílnou součástí všech aukčních domů na světě. Sotheby’s se o online aukční síň pokusilo už v roce 2000 ve spolupráci s Amazonem. Po dvou letech byla iniciativa ukončena, dalo by se říct, že předešla dobu. Nyní má Sotheby’s svojí vlastní platformu a očekává se, že spolu s Patrikem Drahi přijde více a více inovací.

Možná se tak můžeme těšit na dobu, kdy proti sobě budou v mobilních telefonech přihazovat bohatí klienti z Bombaje, Pekingu, Los Angeles a Paříže.

 

Přečtěte si více o umění:

Netradiční výstavy: unikátní místo

Bruce Sterling: Vytváření věcí

Další články o umění

Každý týden články ARCHIZOOM
do Vašeho mailu.
Registrujte se

NAHORU