V samém srdci pražské vilové čtvrti Ořechovka naproti centrálnímu domu služeb vyrostl nový tenisový klub Beseda Ořechovka. Pavel Hnilička Architects+Planners ho navrhli jako lázeňský altán. Kromě klubovny a kavárny nabízí také zázemí pro tenisty a zelenou vyhlídkovou terasu na střeše. Postaven je na místě, kde za první republiky stávala malá dřevěná klubovna. Ta byla v 80. letech nahrazena provizorní dvoupodlažní stavbou z montovaných buněk. Tato „dočasná stavba“ sice vydržela na místě téměř 50 let, ale velmi zchátrala.
Lehká kompozice
Dřevostavba je záměrně lehká. Architekti ji vystavěli na sloupech jako zahradní pavilon uprostřed parku. Svým výrazem evokuje lázeňské altány a kolonády spojené s relaxací a klidem. Stavba pracuje s tradičními architektonickými prvky jako je sokl, sloupový řád a překlad zakončený římsou. Dubové sloupy nesou konstrukci a díky elegantnímu tvarování působí subtilně a vyváženě. Na nich spočívají architrávy se zjednodušenými vlysy, které přecházejí ve spřaženou rámovou stropní konstrukci. Na stranách plynule vybíhají krokve a směrem ke koncům se zužují, čímž vizuálně odlehčují linii střechy. Důraz architekti kladli na precizní řemeslné zpracování, dlouhou životnost a vysokou kvalitu použitých materiálů.
Kavárna, klub i tenis
Nadzemní část tenisového klubu tvoří prosklená kavárna otevřená do tří stran. Ta funguje jako hlavní společenské centrum objektu. Odtud se návštěvníci dostanou přímo do šaten i na přilehlé kurty. Na kavárnu plynule navazuje klubovna, veřejné toalety a zázemí v podobě skladových prostor.
Dominantním prvkem se stala střešní terasa přístupná točitým schodištěm. Vzniklo tak místo pro výhled, odpočinek i společenské setkávání. Z horní perspektivy však není na první pohled zřejmé, že část stavby elegantně zakrývá původní zděnou trafostanici. Ta byla architektonicky začleněna do celku a dnes tvoří přirozenou součást klubového domu.
Chytré zasazení šaten a toalet do terénního zářezu ve spodní části objektu umožnilo opticky zmenšit objem stavby a citlivě ji zasadit do okolního prostředí. Výsledkem je kompaktní, lehká architektura, která neruší, ale doplňuje kontext místa.
